Extrémní teploty snižují pracovní výkon. "Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 stupňů, při teplotě 27 stupňů pak dochází k poklesu výkonu o 25 procent a při teplotě kolem 30 stupňů dosahuje pouhých 50 procent původního výkonu," říká Jiří Kuryviál, specialista na bezpečnost a zdraví při práci ze společnosti SSI Group.
Přílišné horko může také způsobit přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. "Vnějším projevem mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování, což může individuálně nastat již při teplotách nad 28 stupňů. Vysoké riziko je pak při 36 stupních a ještě vyšších teplotách," varuje Kuryviál.
Právě teplota na pracovišti patří k nejdiskutovanějším tématům týkajícím se bezpečnosti práce. Zaměstnavatel musí podle zákonných norem zajistit ideální podmínky pro práci. Jak upozorňuje advokát Ondřej Preuss, zakladatel webu DostupnýAdvokát.cz, pro laika je však nařízení prakticky nesrozumitelné.
"Základním principem je snaha bránit ztrátě tekutin. Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Jakmile je tato hodnota překročena a je dosaženo teplot uvedených v tabulkách v nařízení, je nutné poskytnout zaměstnancům ochranné nápoje. Takže pro kancelářské práce se musí v rozmezí teplot od 31 do 36 stupňů Celsia poskytovat nápoje v objemu od 0,9 až 2,7 litru," říká advokát.
Podle nařízení si každý zaměstnavatel posuzuje sám, jaké konkrétní podmínky v horku zaměstnancům vytvoří. Každý typ práce je zařazen do jedné z osmi tříd podle toho, jak náročná je z hlediska výdeje energie, a tedy i ztráty tekutin.
Například kancelářská administrativní práce je v nejméně náročné kategorii, zatímco transport těžkých břemen (například pytlů s cementem), výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30° či ruční kování velkých kusů jsou v nejvyšší třídě.
Ochranný nápoj musí být na pracovišti snadno a rychle dostupný. Jedná se nejčastěji o minerálky a iontové nápoje. "V praxi se sice nedoporučuje jako ochranný nápoj pivo, a to ani nízkostupňové, ale je otázka, zda je možné se mu v tomto počasí vyhnout," doplňuje Ondřej Preuss.
Přestávky začínají od 36 stupňů
Jakmile teplota překročí 36 stupňů, musí zaměstnavatel zajistit bezpečnostní přestávky opět vypočítané podle nařízení vlády. Přestávky se započítávají do pracovní doby, která je o ně kratší.
Zákon umožňuje také střídání práce. Někteří zaměstnavatelé si náročnost práce ve vedru uvědomují a zkracují pracovní dobu o půl hodiny či hodinu bez krácení mzdy nebo nechávají zaměstnance pracovat z domova.
Nejnáročnější podmínky panují nyní na stavbách. Na některých z nich zjišťovala situaci ČTK. Například na staveništi v pražských Holešovicích instalovala společnost Skanska vodní mlžítko ochlazující vzduch. Stavbaři dostávají lahve s vodou a k dispozici jsou barely, z kterých si můžou pití doplňovat.
"Děláme častější pracovní přestávky, zkracujeme směny, zajišťujeme neomezený pitný režim, chladicí šátky a prodyšné reflexní pracovní oděvy," uvedl Ondřej Šuch, mluvčí Skansky.
Podobně řeší situaci i ostatní firmy. Snaží se zajistit i opalovací krémy, a pokud to území dovoluje, i přístřešky, kde by se pracovníci mohli schovat. "Více se střídají a navzájem se hlídají, v případě, kdyby se někomu udělalo nevolno. Tam, kde je to možné, se snažíme práce plánovat mimo nejteplejší denní hodiny či je přesunout," řekla mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková.
Na stavbě pražského Barrandovského mostu schází jakýkoliv stín a v odpoledních hodinách se tam teploty šplhají do extrémních hodnot. Dělníci mají častěji přestávky na naplnění pitného režimu, ve směnách se střídají, mají častější turnusová volna.
Jak správně nastavit klimatizaci
Jednodušší to mají lidé v klimatizovaných prostorách. I tam ale teplotu upravuje vládní nařízení. Při práci s minimem pohybu má být teplota nastavena na 24,5 stupně. Při lehké manuální práci nebo při řízení osobního vozidla má být teplota klimatizace nastavena na 23 stupňů.
"V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, teplotní komfort lidé vnímají rozdílně," říká Jiří Kuryviál.
Sám doporučuje firmám nastavení centrálního vzduchotechnického systému v letních měsících na parametry nejméně vhodné pro šíření bakterií a virů. "Tedy udržovat vnitřní prostředí budovy při 22 stupních a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 procent," dodává.
Podle už staršího průzkumu společnosti SSI Group teplotu v práci zaměstnanci často řeší. "Přílišná zima nebo teplo trápí 38 procent z dotazovaných, přičemž teplotní diskomfort pociťují více ženy než muži," uvádí Kuryviál.
Z průzkumu také vyplynulo, že necelých 13 procent respondentů klimatizace štve, protože jsou otrokem centrálního nastavení teploty a nemohou jej ovlivnit. Naopak čtvrtina respondentů klimatizaci neřeší vůbec, 23 procent lidí ji nevnímají pozitivně, ale chápou její nutnost, 39 procent zaměstnanců pak klimatizaci vnímá jako super řešení."
Drobnou výhodou horkého počasí může být u některých profesí uvolňování takzvaného dress codu, kdy zaměstnanci nemusí dodržovat běžně nastavená pravidla formálního oblékání. Platí to především v oboru finančnictví, bankovnictví. U některých profesí to ale nejde ani ve vedru - například advokáti či soudci musí nosit společenský oděv a talár, který odkazuje na důstojnost profese.
