Praha - Česko může už brzy začít doplácet na nedostatek zaměstnanců v technických oborech. Kvůli chybějícím lidem by letos mohla tuzemská ekonomika růst podstatně pomaleji.
Hrubý domácí produkt by podle výpočtů Asociace exportérů mohl kvůli problémům s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců růst až o 0,5 procentního bodu pomaleji než o 2,7 procenta, s nimiž počítá ministerstvo financí.
K tomu by mohlo dojít kvůli menšímu vývozu zboží a služeb do ciziny. "Podle našich odhadů chybí vývozcům určitě více než deset tisíc zaměstnanců," říká totiž místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Pokud by následně kvůli nedostatku lidí nestačila výroba pokrýt požadavky na vývoz, mohlo by to ohrozit přísun nových zakázek. Důsledkem by mohl být růst nezaměstnanosti či pokles mezd - takže hrozí, že se českým domácnostem po loňském oživení bude opět dařit o něco hůře.
"Může se nám stát, že zahraniční firmy řeknou: My bychom sem rádi šli, ale chybí nám tu zaměstnanci. Raději půjdou někam jinam a my o investory budeme přicházet," dodává hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Také ona varuje před tím, že nedostatek lidí ve firmách, které vyvážejí do ciziny, může už letos zbrzdit českou ekonomiku. Na ten samý problém upozornil na začátku roku i Svaz průmyslu a dopravy.
"Vyráběli bychom, vyváželi bychom, ale čeští exportéři začínají řešit, kdo jejich zboží vyrobí, aby bylo u zahraničního zákazníka včas, v požadované kvalitě i množství," shrnuje ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina.
"Brzdí nás naprostý nedostatek zaměstnanců. Je to pro nás opravdu největší omezení," potvrzuje Jaroslav Struhala, finanční ředitel strojírenské skupiny 2 JCP.
Chybí odborní technici i dělníci
Kromě nových investorů může Česko přicházet i o ty současné. "I stávající investoři mohou časem zjistit, že se potenciál naší ekonomiky už vyčerpal. Minimálně v první fázi by neinvestovali dál, do rozvoje," zdůrazňuje Horská.
"Pro nové investory nebo při úvahách o rozšiřování výroby stávajících firem je shánění nových zaměstnanců překážkou, která je může nasměrovat do jiné země," souhlasí ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Nedostatkem zaměstnanců trpí podle Daňka celý český průmysl, nejvíce firmy, které podnikají v oblasti strojírenství, chemie, elektrotechniky a výroby textilu. "Můžu mluvit za svoji firmu, to je Atas Elektromotory Náchod. Já bych okamžitě přijal deset vysokoškolsky vzdělaných konstruktérů a třicet až čtyřicet s nižším vysokoškolským nebo solidním středoškolským vzděláním," říká.
Podle Svazu průmyslu a dopravy chybí ve dvou třetinách případů technicky zaměření vysokoškoláci, kromě toho ale firmy shánějí i učně nebo absolventy středních technických škol. "Hlavně uchazeče z technických profesí napříč všemi obory, jako jsou svářeči, slévači, soustružníci, obráběči, zámečníci nástrojaři, elektrikáři, mechanici, opraváři strojů nebo obsluha CNC strojů," vyjmenovává mluvčí svazu Kateřina Pavlíková.
Chcete více lidí? Zvyšte výplaty
Ne všichni ekonomové jsou ale podobně pesimističtí. "S exportem to zlé nebude. Běžný spotřebitel nic nepozná,“ myslí si ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
O vývozce se podle něj není nutné obávat, zvláště v případě, kdy jim už dva a čtvrt roku pomáhá uměle oslabená koruna. To ostatně přiznal i samotný Daněk, podle něhož český export díky intervencím České národní banky v posledních dvou letech stoupl o 400 až 450 miliard korun.
"Pokud je problémem opravdu nedostatek vhodné kvalifikované pracovní síly, firmy mají stále prostor na to, aby mzdy zvýšily a příslušné pracovníky přilákaly," je přesvědčen Kovanda. Podniky by podle něj měly více spolupracovat s vysokými školami a své budoucí zaměstnance si pěstovat už "od píky". "Bohužel je tomu naopak. Intenzita spolupráce mezi podniky a akademickou sférou je u nás jedna z nejslabších v zemích OECD," dodává.
Za nedostatek dělníků podle něj může i společenský tlak na to, aby v Česku rostl počet vysokoškoláků. "Ti, kteří by se dříve zapsali třeba na učiliště a pak směřovali do průmyslu, nyní proto vystudují bakalářský program na druhořadé vysoké škole," říká.
Pomoci mohou i cizinci
Zahraniční obchod byl hlavně v minulých letech, kdy Česko balancovalo na hraně recese, tahounem tuzemské ekonomiky. Loni za hospodářským růstem sice stála spíše domácí poptávka, zahraniční obchod ale podle Českého statistického úřadu stále přispěl k růstu HDP jedním procentním bodem.
Firmy loni podle ČSÚ do zahraničí vyvezly zboží za téměř 3,8 bilionu korun, což bylo oproti předchozímu roku o 7,2 procenta více. "Pokud bychom měli dostatek zaměstnanců, tak si troufnu říci, že mohl růst dvouciferným číslem, mezi 12 až 13 procenty," dodává Daněk.
Letos by se měl vývoz podle lednové makroekonomické predikce ministerstva financí zvýšit o 6,7 procenta. "Pokud nedojde k dramatické změně, tak poroste jen o nulu až pět procent. A pokud se nepovede nějak vyřešit nedostatek zaměstnanců, tak pro další období je s růstem konec," upozorňuje ovšem místopředseda Asociace exportérů.
Částečně by problém s nedostatkem lidí mohli vyřešit cizinci, míní Daněk. Spolupráce by se podle něj mohla rozvíjet hlavně v zemích východní Evropy, které jsou Česku kulturně blízké. Najmout zaměstnance ze "třetích zemí" je dnes ale pro firmu administrativně náročné - podle místopředsedy Asociace exportérů to trvá minimálně tři čtvrtě roku. "A v řadě případů se vyřizování všech potřebných povolení protáhne až na čtrnáct měsíců," dodává.
"Velmi intenzivně jsem proto zahájil jednání s ministry zahraničních věcí, průmyslu a vnitra, aby se co nejrychleji, pokud možno odteď, uvolnily možnosti přijímat pracovníky z těchto třetích zemí. Mám na mysli například Ukrajinu nebo Bělorusko," pokračuje. Na to, že by se chybějící techniky povedlo najít mezi stovkami tisíc běženců, kteří nyní míří do Evropy, by naopak nespoléhal. "Mezi migranty z Afghánistánu určitě nenajdeme tisíce schopných techniků," předpokládá.
