Protože byla konstrukce podle ŘSD v havarijním stavu, rozhodli se stavaři přistoupit na konci letošního července ke kontrolované demolici. Ještě předtím ovšem most ve spolupráci s vědci z ČVUT vyztužili speciální technologií SMA (Shape Memory Alloys), díky které měla konstrukce namísto 160 tun unést 250 tun zátěže.
"Jedná se o první reálné použití SMA na mostní konstrukci na světě. Materiály s touto schopností jsou výjimečné svými možnostmi deformace (zkrácení) po jejich zahřátí současně s jejich velmi vysokou pevností," uvádí k nové technologii ČVUT.
To v praxi umožňuje tyto materiály použít jako externí předpětí, které lze jednoduše aktivovat a upevnit na konstrukci. "Na mostě byl tento prvek nainstalován na příčníku a díky předpětí se původně tahové namáhání pohybuje v tlakové oblasti. To je zejména významné pro eliminaci rizika únavového porušení," uvádí dál vysoká škola.
Právě probíhající řízená demolice mostu v Petrově nad Desnou u Šumperka. Během demolice se testuje nová technologie SMA (Shape memory alloys) pro zesílení konstrukce, která výrazně prodlouží životnost nového mostu. Jedná se o první reálné použití SMA na mostní konstrukci na světě pic.twitter.com/RZIP2YBLGL
— ŘSD (@RSD_oficialni) July 31, 2019
Dva jeřáby tak začaly na uzavřený most nakládat železobetonové panely a poté i pytle s kamením. Celou konstrukci detailně snímala řada čidel s přesností na mikrometry a vědci čekali, kdy se most zřítí na připravené nosníky. Nestalo se.
Po zpevnění vydržel 113 let starý most z mostárny bratří Kleinů 455 tun zátěže. Podle docenta ČVUT Pavla Ryjáčka se most prohnul o 62,5 milimetru. Když už nebylo kam další pytle pokládat, zkusili do konstrukce stavaři několikrát marně udeřit betonovými panely připevněnými na jeřábu.
"Ten nejvíce zatížený příčník v celé konstrukci mostu byl zesílen technologií SMA," vysvětluje pro Aktuálně.cz Ryjáček a dodává, že z jeho pohledu technologie funguje skvěle. To je jeden z důvodů, proč mohl podle docenta most vydržet i téměř dvojnásobnou zátěž, než vědci čekali. Dalším mohlo být využití kvalitnějšího materiálu v místech, kde je na konstrukci kladen největší tlak.
Vědci totiž mohou stavět odhady nosnosti pouze z údajů vycházejících ze vzorků, které odeberou. "Naši předkové mohli dát doprostřed rozpětí lepší plechy a na okraji, kde jsme mohli vzorky odebrat, tak tam mohli dát ty méně kvalitní," vysvětluje Ryjáček.
Poté co test skončil, začaly jeřáby stovky tun závaží z mostu zase odklízet. Podle odborníka ze stavební fakulty byl ovšem most během testu nevratně poškozen. V praxi by mohl podle Ryjáčka dál sloužit, ovšem s nižší únosností, či jen jako lávka pro pěší.
Celá stavba bude nahrazena novým železobetonovým mostem, který začne ŘSD stavět bezprostředně po destrukci stávajícího mostu. "Termín realizace nového mostu je stanoven na šest měsíců s cílem zprovoznění ještě před letošní zimní sezonou," uvedl Radek Mátl pověřený řízením ŘSD.
