Spolek stavařů nesouhlasí s opravou Libeňského mostu. Podle náměstka nejsou nezávislí

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 6. 2019 16:48
Odborníci na stavebnictví sdružení v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) nesouhlasí s postupem vedení Prahy, které zrušilo původní plán nahradit Libeňský most novým a rozhodlo o jeho rekonstrukci. Oprava bude podle zástupců sdružení drahá, pomalá a výsledné parametry mostu budou horší než v případě výměny. Kvůli materiálům se podle nich konstrukce může zhroutit už při rekonstrukci a navíc hrozí, že město přijde o stavební povolení a bude muset projekt roky připravovat znovu. Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v reakci uvedl, že nejde o nezávislé odborníky.
Foto: Ludvík Hradilek

Libeňský most z roku 1928 je v havarijním stavu, dosud nebyl opravován. Loni musel být kvůli havarijnímu stavu dočasně uzavřen pro auta a MHD. Minulé vedení Prahy počítalo se zbouráním mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí. Na tomto rozhodnutí se podílela komise rady, ve které zasedali i členové ČKAIT. Současné vedení města po volbách ale rozhodlo o opravě.

Podle zástupců sdružení je zvolený plán rekonstrukce problematický z řady důvodů. Nesplňuje podle nich podmínky původních stavebních povolení, což může znamenat nutnost začít od začátku. "Nelze měnit základní parametry, pokud bychom takto postupovali, tak nikdy nic nepostavíme," uvedl projektant a vysokoškolský pedagog z Fakulty stavební ČVUT Jan Vítek. Dodal, že původní projekt nového mostu se začal připravovat v roce 1997.

Podle Milana Kalného z ČKAIT byly původně oblouky postaveny z nekvalitního betonu, který má zhruba poloviční pevnost než současné materiály. Navíc jsou v něm dutiny. "Materiál je velmi křehký a náchylný k náhlému porušení," uvedl. Zvolený postup, kdy město plánuje na stávající materiál přidat další vrstvu zpevňujícího betonu, podle stavebníka může způsobit zhroucení klenby mostu už při rekonstrukci. "Spojit tyhle dva materiály je naprosto nereálné," řekl.

Dalšími problematickými body jsou podle něj například otázky inženýrských sítí, průtoku vody pod mostem v případě povodní či fakt, že plán řeší jen most přes Vltavu, a ne dalších několik mostů, které soumostí tvoří.

Nové mosty se podle Lukáše Vráblíka z ČKAIT staví na životnost 100 let, zatímco oprava zaručí jen polovinu této doby, a to navíc za předpokladu stálého monitorování a diagnostiky. Náklady na rekonstrukci jsou navíc podle zprávy odborníků z Kloknerova ústavu obdobné při kompletní rekonstrukci i stavbě nového mostu, můžou se navíc zvýšit. "Zvýšení nákladu u podobných rekonstrukcí se někdy pohybuje až kolem 50 procent," uvedl Kalný.

Náměstek: Vycházíme z nezávislého posudku

Podle pražského náměstka Scheinherra jsou stavaři sdružení v ČKAIT členy projekčních kanceláří a bourání a stavbu nového rozšířeného mostu prosazovali už jako členové komise v minulém volebním období. "My vycházíme z nezávislého posouzení Kloknerovým ústavem, který předkládá pouze fakta, detaily o mostní konstrukci jsou veřejně dostupné na stránkách Technické správy komunikací. Studii také nezávisle posoudil profesor švýcarské univerzity v Lausanne a specialista na rekonstrukce mostů Eugen Brühwiler. Obávám se, že cílem je jen brzdit práce na Libeňském mostu právě v momentě, kdy se po letech konečně úspěšně rozjely," uvedl.

Radní vybrali další postup koncem letošního dubna. Vycházeli při tom z expertní zprávy Kloknerova ústavu, která navrhla čtyři možné varianty. Rada vybrala tu, která počítá s posílením, nikoliv náhradou stávající konstrukce mostu přes Vltavu. Oprava by podle zástupců hlavního města měla trvat 32 měsíců a uskutečnit se od září 2022 do dubna 2025. Náklady na rekonstrukci mostu mají být asi 480 milionů korun, na dalších 80 milionů vyjdou přeložky inženýrských sítí.

ČKAIT je stavovská organizace, která sdružuje více než 30 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace v oblasti stavebnictví. Ta je opravňuje vypracovat projektovou dokumentaci pro stavby.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 37 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy