Praha - Češi jsou bohatší a daří se jim lépe než před 25 lety, zároveň se ale cítí hůře. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Analyzovala průzkumy agentury STEM a statistická data od roku 1990.
"Máme téměř dvojnásobné reálné mzdy, to znamená, že se máme dvojnásobně dobře," uvádí Jan Žůrek, řídící partner KPMG v Česku. Už deset let se navíc nemění relativní rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem, který vyjadřuje prostřední hodnotu v souboru všech mezd. "To naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami," dodává.
Majetek, který má vyšší hodnotu než jeden milion, vlastní 62 procent všech tuzemských domácností. V roce 1995 mělo jmění odpovídající dnešnímu milionu jen 42 procent Čechů. Finance se nicméně na celku podílí jen asi ze třetiny, zbylé dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek.
Roste také vybavení domácností. Zatímco v roce 1991 mělo automatickou pračku 46 procent z nich, o dvacet let později ji už vlastnilo 97 procent domácností. Podíl domácností, které mají osobní automobil, vzrostl ve stejné době z 46 na 67 procent.
Tři z deseti čekají, že bude hůř
Podle průzkumu STEM si ale 27 procent Čechů myslí, že za pět let bude hospodářská situace horší než dnes. Podle 42 procent bude stejná a jen 30 procent obyvatel věří, že bude lepší. Jsme tedy větší pesimisté než v roce 1990 - tehdy čekalo lepší vývoj 46 procent lidí, zhoršení 26 procent.
"Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá. 25 let jsme žili v naprostém bezpečí. Teď mají lidé pocit, že je veřejné instituce dostatečně nechrání," vysvětluje Žůrek. Nejde přitom jen o aktuální hrozby spojené s teroristickými útoky, ale například o pocit, že nebude dostupná zdravotní péče nebo ochrana před exekutory.
Jen to, že máme víc, nestačí
Kromě toho Čechy frustruje, že se jim ani po 25 letech nepodařilo dohnat Západ. V roce 2014 činil hrubý domácí produkt (HDP) na osobu po přepočtení na společnou měnovou jednotku 85 procent průměru Evropské unie.
"Měli jsme velmi dobrá období, jako byla minulá dekáda. Krizí jsme nějak prošli, ale to dohánění se v některých okamžicích úplně zastavilo," připomíná Zdeněk Tůma, partner odpovědný za služby pro finanční sektor v KPMG.
"V řadě žebříčků si nestojíme úplně špatně, máme větší byty, větší auta, jsme bohatší. Pro lidi ale není podstatné jen to, že toho mají víc, ale také to, co dělá soused," dodává Tůma.
K rychlému tempu, kterým se dařilo dohánět Evropu do roku 2007, se přitom Česko podle něj nemůže vrátit. "Prostor, který tu byl v devadesátých letech, se vytěžil, vyčerpal a je třeba překlopit se na jiný model růstu," tvrdí.
Hlavně v devadesátých letech byl "tahounem" příliv zahraničního kapitálu a know-how. "Bylo možné obrovským způsobem vytěžit produktivitu. Dnes je už český trh poměrně vyspělý, investoři, kteří očekávají výnosy okolo 20 až 30 procent, už tu nemají tolik prostoru," předpokládá Tůma.
Aby pokračovalo dohánění Evropy, bude muset česká ekonomika podle něj více stát na výzkumu a vývoji a výrobě zboží s vyšší přidanou hodnotou.
Podobně na tom ale není jen Česko, sbližování s Evropou se podle Tůmy z podobných důvodů zastavilo i v ostatních zemích - a jejich HDP zůstal mezi 70 až 80 procenty evropského průměru. "Podařilo se to snad jen Irsku," dodává Tůma.
