"Nejničivějším druhem stresu jsou věci, které jsou zcela mimo kontrolu, a to je pro finanční sektor jedinečné. Nemáte kontrolu nad akciovým trhem, ekonomikou, zisky v bankovním sektoru ani nad legislativou. Na těch nejlepších nápadech můžete peníze ztratit, zatímco vydělat můžete na těch nejhorších. Někdy se to zdá být zcela náhodné," popisuje ve svém komentáři pro agenturu Bloomberg Jared Dillian, dříve bývalý obchodník amerického investičního gigantu Lehman Brothers.
Sám přitom přiznává, že za svou více než dvacetiletou praxi s publikací textů o americkém finančním sektoru se potkal s několika čtenáři, kteří svůj život vlivem stresu na těchto pozicích ukončili sebevraždou.
Riziko vyhoření roste
"Buď pro firmu vyděláte peníze, nebo práci ztratíte. Tak prosté to je. Všude jsou také předpisy, které jsou přísně prosazovány. Strach z porušení pravidel, nejen ze ztráty zaměstnání, je obrovský," píše dále Dillian.
"Člověk s odstupem si může snadno myslet, že ti nejlepší se dostanou na vrchol, ale často to není pravda. Situaci zhoršují i různé závislosti, jako jsou hazardní hry, drogy a alkohol," pokračuje Dillian.
Problém nejistot u této profese pro on-line deník Aktuálně.cz popisuje i psycholog Dalibor Špok. "Čím méně dokážeme své prostředí a jeho reakce kontrolovat či předvídat, tím více stresu budeme zažívat. Proto v profesích, které jsou typicky postavené například na komunikaci s druhými, jako jsou lékaři, učitelé či psychologové, je tohoto typu obtížně kontrolovatelného sociálního stresu mnoho. Protože druhému nemůžeme poručit, co má přesně dělat - na rozdíl od stroje," vysvětluje Špok.
Právě u pozic na finančních trzích proto podle něj hrozí větší riziko vyhoření. "U makléře můžeme říci, že se spojuje tento, obvykle vždy obtížně kontrolovatelný sociální stres s nekontrolovatelností a nepředvídatelností pohybu cen a úzkým časovým oknem pro jeho reakci," potvrzuje odborník.
Nohama pevně na zemi
Podle Dilliana je pro makléře těžké vypořádat se se situací, kdy se dobré věci dějí špatným lidem a naopak. "Není v tom žádný vzorec ani důvod. Takže lidé na Wall Street inklinují ke katastrofickému myšlení, kdy si vymýšlejí příběhy s nejhorším možným scénářem, a pak uvěří, že se jim to stane," dodává autor komentáře.
Například bývalý obchodník z Wall Street Hristo Miškov se před 13 lety, v době finanční krize, rozhodl skončit na burzovním parketu a stát se mnichem. Svým bývalým kolegům následně začal doporučovat, aby si na pracovní stůl položili sklenici se zeminou, která jim bude připomínat, kam lidé směřují a na čem v životě záleží.
"Je velmi důležité si připomínat, že venku je skutečný svět," potvrdil pro server NBC News ekonom londýnského hedgeového fongu GLC Steven Bell. "V práci - a zejména na finančních trzích - je potřeba udržet nohy na zemi," dodal.
Burzovní parket na dvou kontinentech
Klišovité obrázky obchodníků s hlavou zoufale složenou v dlaních či zoufalým výrazem s telefonem u ucha jsou známé především z americké Wall Street, kde je prostředí ještě v současnosti obecně nejisté, hektické a firemní podmínky tvrdší.
Na druhou stranu podle Vladimíra Holovky, vedoucího obchodního oddělení brokerské společnosti XTB, který dříve na řadové pozici makléře pracoval, už ale "moderní makléři" v Česku vystupují spíše jako zprostředkovatelé, přes které si klient koupí cenný papír a investici dle svého výběru.
"Drtivá většina dnešního obchodování je realizována elektronicky a makléř tedy slouží spíše jako 'poradce na telefonu', pokud si klient potřebuje něco prověřit, případně si nechat poradit. To umožňuje dělat násobně větší počty transakcí než v případě, že by všechny pokyny byly realizovány přes telefon, jak tomu bývalo desítky let dozadu," popisuje.
Vysoká míra stresu se nicméně kolegům v Evropě nevyhýbá - a to zejména v koronakrizi. "V posledních měsících byla situace kvůli koronaviru často velmi stresová i na evropských trzích," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně.cz seniorní makléř Patria Finance František Kronus.
Pro lepší představu - konkrétně pražská burza zaznamenala od začátku loňského roku značné výkyvy. Ještě v lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body, pak se ale v březnu objevily první případy nákazy koronavirem. Vláda následně vyhlásila nouzový stav a značně omezila obchod, služby, kulturu, sport či cestování. Burzovní index se tak v březnu postupně propadl až na 690 bodů.
V létě pak burza posílila skoro k hranici tisícovky bodů, ale podzimní druhá vlna epidemie znamenala další propad akciového trhu zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů. Následoval však opět nárůst počtů nakažených spojený s kolísáním burzovního indexu.
Oproti českým makléřům má Wall Street drobnou výhodou v pracovní době - americké trhy totiž obchodují pouze od 9:30 do 16:00. "V Evropě je však poměrně běžné, že makléři obchodují na svém tuzemském trhu, stejně jako v ostatních zemích Evropy, a navíc pak ještě pokrývají americké akcie, takže se často stane, že tuzemský makléř sleduje trhy kvůli časovému posunu v podstatě od 9:00 až do 22:00 hodin. Z toho plyne, že v absolutní hodnotě bude stres evropského a amerického makléře asi dost vyrovnaný," dodává.
Odpověď na otázku, co lidi na tuto pozici láká, je podle Kronuse jednoduchá - peníze. "Asi každého napadne, že když makléři denně nakládají s desítky miliony korun, jistě zbyde dost i pro ně. Zdaleka to ale není tak růžové jako třeba v USA," upozorňuje makléř.
Burzu považuje za odraz společnosti a jednoznačným plusem profese makléře je podle něj možnost získat všeobecný přehled v řadě odvětví i nutnost jít neustále s dobou. S tím souhlasí i Holovka. "V této práci je každý den jiný. Někdy je docela klidný a někdy se od rána dějí věci - Elon Musk tweety, Joe Biden přiděluje zelené dotace a akciové trhy po dobrých výsledcích trhu práce opět rostou," popisuje.
Na druhou stranu jsou chvíle, které by makléři nejraději vymazali z paměti. "Nepříjemná pak naopak může být komunikace s klienty v případě ztrát nebo velkých výkyvů na trhu při nečekaných situacích, a to, ačkoliv se zpravidla každý větší propad v čase ukáže spíše jako šance, může být někdy rychlý propad investice velmi psychicky náročný jak pro klienta, tak pro makléře," potvrzuje Kronus slova psychologa Špoka.
Pozor na zkratky a emoce, radí makléř
Makléř dodává, že šanci na úspěch v této profesi má zejména člověk, který dokáže rychle vyhodnotit situaci, novou zprávu a její váhu - tedy dopad na podkladové aktivum, kterého se týká.
"Makléř musí být nesmírně odpovědný a řídit se striktně zadáním klienta - neriskovat více, než si klient přeje, nebo naopak nebýt příliš konzervativní, když chce klient velké zisky a je ochotný extrémně riskovat," pokračuje.
"V neposlední řadě je to určitě psychická odolnost a vyrovnanost, neboť velmi často je práce makléře spíše blíže psychologovi než obchodníkovi. Je to dáno tím, že lidé mají tendenci ve stresu jednat zkratovitě a pod tíhou emocí, což je většinou v rozporu s úspěšným obchodováním na kapitálovém trhu," uzavírá Kronus.
Stresující práci řada makléřů zejména v USA pověsí na hřebíček údajně už kolem 30. roku. Nejčastěji je pak mění za pozice analytiků nebo portfolio manažerů.
