Praha – Lidé podezřelí z nelegálního nabytí majetku nebo z neplacení daní budou muset finančním úřadům dokazovat, kde vzali peníze na rezidenci za desítky milionů, sbírku obrazů či třeba šperky. Ministerstvo financí dnes oficiálně představilo návrh zákona o prokazování majetku.
Zásadní změnou oproti dosavadnímu stavu je, že takzvané důkazní břemeno by už nenesly úřady, ale naopak podezřelí lidé. Kdo by nedokázal doložit příjmy, o majetek by sice nepřišel, ale stát by mu jej dodatečně razantně zdanil.
"Majetek, jehož hodnota neodpovídá příjmům, bude podroben zdanění, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů a především jejich zdanění," říká náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová. „Zabavování majetku získaného z trestné činnosti je věcí orgánů činných v trestním řízení a příslušných soudů“, dodala Hornochová.
V souvislosti s tímto zákonem chce ale ministerstvo změnit také zákon o dani z příjmu a trestní zákon. V něm navrhuje zvýšit maximální sazbu z jednoho na čtyři roky, pokud nebude podáno pravdivé prohlášení o majetku. To se dnes využívá u exekučních řízení. Finanční správa bude v rámci zjišťování původu majetku moci požadovat takové prohlášení. Pokud v něm poplatník uvede lživé údaje anebo žádné, bude mu hrozit trestní stíhání.
Ministerstvo počítá s účinností zákonů od roku 2016. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) upozorňuje, že jde zatím jen o návrh, který ještě projedná koaliční rada a následně vláda. "Netýká se to slušných lidí. Týká se to někoho, kdo má obrovský majetek a čelí podezření," uvedl Babiš.
Pokud odhadovaná výše daně bude vyšší než dva miliony korun, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku. Současně se stanovením daně předepíše penále ve výši až 100 procent. Pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 procent. V případě vyměřené daně do dvou milionů by mělo být penále 20 procent.
Nad deset milionů korun
Finanční správa - tedy finanční úřady - má mít podle ministerského návrhu možnost analyzovat výši majetku - včetně dluhů - v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud zjistí neevidovaný majetek za více jak deset milionů korun, vyzvou úředníci k prokázání jeho původu a popřípadě majetek zdaní.
"Častou výmluvou poplatníků bylo, že majetek získali před mnoha lety, například darem od babičky, a že tedy daň za dané období již nelze doměřit," uvedla Hornochová. "Nyní bude posílena pravomoc správce daně požadovat prokázání takového tvrzení," dodala.
Finanční správa tedy bude moci zjišťovat původ majetku i dále do minulosti. Daň ovšem může vyměřit podle zákona jen tři roky zpět. "Neposouváme tedy možnost zdanit majetek, ale umožňujeme možnost ptát se na původ toho majetku," uvedla Hornochová. Pokud poplatník původ takového majetku nedoloží, uplatní se takzvaná fikce nabytí tohoto majetku v posledním zdaňovacím období, a majetek se tak zdaní.
Maximálně desítky případů ročně
Vláda v červenci odmítla návrh komunistů, aby se zavedla plošná majetková přiznání pro všechny s majetkem nad 10 milionů korun. Majetková přiznání dříve prosazovala také ČSSD, koaliční smlouva s ANO a KDU-ČSL už ale počítala jen s mírnější variantou - tedy prokazováním původu majetku jen v "odůvodněných a zákonem přesně stanovených případech". Mělo by jít zejména o lidi obviněné z korupce nebo třeba z porušení daňových zákonů.
K porovnávání životní úrovně podezřelých a jejich příjmů už nyní existují nástroje. Porovnávat lze například údaje z obchodního rejstříku, registru vozidel a katastru nemovitostí s daňovými přiznáními.
O kolik případů ročně může v případě schválení zákona jít? Policejní experti, které nedávno oslovil časopis Ekonom, odhadují maximálně desítky. Vliv bude podle nich mít například i to, zda a v jaké míře se zapojí veřejnost. Na Slovensku, kde přijali zákon o prokazování původu majetku v roce 2010, přišlo zatím přes sto udání.
Podle odborníka na přímé daně společnosti PwC Tomáše Hunala jde o další nástroj, který by měl pomoci zlepšit výběr daní. "Obdobný postup prokazování původu majetku se běžně využívá i v dalších zemích EU," uvedl. Prokazování původu majetku má například Bulharsko, Dánsko, Maďarsko, Německo nebo Španělsko.
Přiznejte i osvobozené příjmy
Poslanci už odhlasovali další z návrhů ministerstva financí, o němž online deník Aktuálně.cz informoval už v květnu: Od roku 2015 budou muset lidé oznamovat finančnímu úřadu i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
Podle ministerstva financí půjde o další z nástrojů proti daňovým únikům a praní špinavých peněz, podobně jako například chystaný centrální registr účtů nebo možnost prověřit nabytí podezřelého majetku.
Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí by se oznamovací povinnost netýkala - podle návrhu se má totiž vztahovat až na částky přesahující pět milionů korun.
