Finanční úřady přitvrdí. Pokuta může vyrůst na desetinásobek

Petr Kučera Petr Kučera
4. 7. 2014 10:40
Novela daňového řádu, jejíž návrh nyní vláda posílá do Poslanecké sněmovny, zvyšuje jednu pokutu a zavádí dvě nové.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Praha – Až desetinásobně vyšší "pořádková pokuta" než dosud hrozí od příštího roku lidem a firmám od finančního úřadu. Novela daňového řádu, jejíž návrh nyní vláda posílá do Poslanecké sněmovny, zároveň nově zavádí až půlmilionovou pokutu za nesplnění oznamovací nebo evidenční povinnosti.

Třetím zpřísněním je pak nová pokuta nejméně 2000 korun, pokud podnikatelé a firmy podají daňové přiznání, přihlášku k registraci nebo oznámení o změně jinak než elektronicky v případě, že zákon předepisuje elektronické podání. To je od letošního roku povinné u daně z přidané hodnoty.

Hospodářská komora, zaměstnavatelské svazy či daňoví poradci namítají, že opatření z dílny ministerstva financí jsou nepřiměřeně tvrdá. Výhrady mají i legislativci z některých jiných resortů.

Podle kritiků je navrhované zvýšení pořádkové pokuty z 50 tisíc na 500 tisíc korun nepřiměřeně vysoké také v porovnání s jinými procesními předpisy. Komora daňových poradců připomíná, že u správního řádu, občanského soudního řádu nebo trestního řádu je tato sankce ohraničena 50 tisíci korunami.

Ze zákona má vypadnout i dosavadní výslovné ustanovení o tom, že včas podané odvolání proti pokutě má odkladný účinek. Podle ministerstva je nadbytečné. Efekt odkladného účinku je fakticky dosažen tím, že pokuta je splatná do 15 dnů až po právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

Nástroj pro boj s úniky

V současnosti mohou finanční úřady ukládat dva typy pořádkových pokut.

První typ hrozí lidem, kteří závažně ztěžují jednání vedená "správcem daně" tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechnou pokynu úřední osoby nebo se navzdory napomenutí chovají urážlivě k úřední osobě. Takové sankce jsou ale v praxi výjimečné. Podle údajů Generálního finančního ředitelství ji loni dostalo osm lidí, celková výše dosáhla 48 tisíc korun. O rok dříve dostali pokutu jen dva lidé (celkem za tisíc korun), v roce 2011 jen pět osob. Pro tento typ sankcí má i nadále platit hranice 50 tisíc korun.

Navrhované desetinásobné zvýšení se týká druhého typu pořádkové pokuty. Tu může uložit finanční úřad osobě nebo firmě, která "závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně". Typicky jde o nedodání listin vyžádaných úřadem. Loni finanční úřady uložily 76 takových pokut v celkové výši 367 tisíc korun, předloni 215 pokut v součtu za 1,24 milionu, v roce 2011 to bylo 260 pokut v celkové výši 1,48 milionu.

Zvýšení horní hranice z 50 tisíc na 500 tisíc korun odůvodňuje ministerstvo financí bojem s daňovými úniky, které se mohou pohybovat i v miliardových částkách. Hospodářská komora i další zástupci podnikatelů se však obávají, že zvýšení horní hranice bude nutně znamenat zvýšení výše pokuty i za bagatelní porušení zákona. Zpřísnění tak v praxi pocítí běžní podnikatelé, zatímco vůči daňovým podvodníkům nebude účinné.

Ministerstvo nicméně ujišťuje, že cílem není zvyšovat průměrnou sankci za prohřešky bagatelního charakteru, nýbrž dát finančním úřadům k dispozici účinnější nástroj pro boj s významnými daňovými úniky. Základním mantinelem pro výši pokuty v konkrétním případě zůstane zásada přiměřenosti zakotvená v daňovém řádu.

Pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně, jestliže předchozí sankce nevedla k nápravě a "protiprávní stav" trvá.

Tisíce za neúmyslné opomenutí?

Kritické reakce vzbudil také návrh na dvě zcela nové pokuty. Ani v jejich případě ale ministerstvo neustoupilo, s jejich zavedením nyní souhlasila i vláda.

Sankce až půl milionu korun má od příštího roku hrozit za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti, stejně jako záznamní nebo jiné evidenční povinnosti. Ministerstvo tak chce zaplnit dosavadní mezeru v daňovém řádu. Odpadla by tak dosavadní praxe, kdy finanční úřad vyzývá podnikatele k dodatečnému formálnímu oznámení něčeho, co už mezitím sám zjistil z jiných zdrojů. Pokutu by šlo uložit do tří let ode dne, v němž k porušení povinnosti došlo.

Svaz průmyslu a obchodu nebo Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů považují navyšování sankcí za neúměrné. V době neustálých výrazných změn v daňové legislativě by pokuty podle nich dopadaly i na neúmyslná opomenutí. Přitom časté změny zákonů znamenají pro firmy výrazné náklady navíc.

Podle ministerstva financí je půlmilionová hranice srovnatelná se zahraničím. Například v Německu hrozí pokuta až 50 tisíc eur, pokud podnikatel neinformuje úřad o skutečnostech rozhodných pro zdanění.

Také podle předchozího českého zákona o správě daní a poplatků, účinného do konce roku 2010, dosahovala pokuta za „nesplnění povinnosti nepeněžité povahy“ až dvou milionů korun – k žádnému nepřiměřenému trestání přitom podle ministerstva nedocházelo.

Elektronické podání: Pokuta naskočí automaticky

Novinkou od roku 2015 má být i pokuta za nesplnění povinnosti elektronické formy podání v případech, kdy ji zákon vyžaduje. V praxi jde zatím o přiznání a další úkony týkající se daně z přidané hodnoty, u nichž je elektronická forma povinná od letošního roku.

Pokuta má v tomto případě činit jednotných 2000 korun a vznikne automaticky přímo ze zákona. Finanční úřad tedy nebude mít možnost ji snížit nebo vůbec neuložit. Dostane však právo zvýšit pokutu až na 50 tisíc korun, pokud podnikatel nebo firma nesplněním této povinnosti "závažně ztěžuje správu daní".

 

Právě se děje

před 51 minutami

Místo po Ferim na pražské kandidátce obsadí za TOP 09 starosta Prahy 6 Kolář

Místo na pražské kandidátce Spolu do podzimních sněmovních voleb, které se uvolnilo po bývalém poslanci TOP 09 Dominiku Ferim, obsadí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Rozhodl o tom dnes výkonný výbor TOP 09, který zasedl v Jihlavě. ČTK to sdělil mluvčí strany Vladan Vaněk. Na pražské kandidátce koalice Spolu, kterou tvoří ODS s lidovci a TOP 09, byl Feri původně na čtvrtém místě a Kolář na devátém. Feri koncem května rezignoval na svůj mandát i na členství v TOP 09 poté, co ho několik žen obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. Odmítl, že by se dopustil sexuálního násilí, omluvil se ale za nevhodné či nepatřičné chování. Případem se zabývá policie.

V čele pražské kandidátky koalice Spolu stojí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dvojkou je starostka Prahy 2 Jana Černochová a trojkou poslanec Marek Benda (oba ODS). Na devátém místě, kde byl původně Kolář, nyní bude radní Prahy 2 Michal Zuna. "Dříve zvolené pořadí kandidátů za TOP 09 se pouze posunulo o jednu příčku směrem nahoru," uvedl mluvčí. Na poslední místo za TOP 09 nastoupí jako první náhradník radní Prahy 8 Tomáš Slabihoudek.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zadržela muže, kterého podezírá, že v německém Espelkampu zastřelil dva lidi

Německá policie po několika hodinách pátrání zadržela muže podezřelého ze střelby ve městě Espelkamp, při které zemřeli dva lidé, uvedla agentura Reuters.

Deník Bild napsal, že se střílelo dopoledne v centru města, které má přibližně 25 000 obyvatel. Německá média nejprve informovala o jednom mrtvém a jednom těžce zraněném. Později policie podle zpravodajské televize n-tv oznámila, že při střelbě zemřel druhý člověk. Na místo byli vysláni příslušníci speciální policejní zásahové jednotky SEK.

Podle deníku Bild policie předpokládá, že jde o čin šíleného střelce. Stanice Deutsche Welle uvádí, že policie zatím vylučuje spekulace o terorismu.

Oběťmi střelby jsou muž a žena, uvedla policie. Z jejích informací vyplývá, že se střílelo v jednom z domů a také před ním. Podle regionálního deníku Westfalen-Blatt se do pátrání po podezřelém zapojili policisté z celého regionu a po několika hodinách ho dopadli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Obraz Antonína Slavíčka Léto se v aukci prodal za 12,4 milionu korun

Malba Antonína Slavíčka s názvem Léto se na dnešní aukci v Praze prodala za 12,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Nejde o autorův rekord, ale je to jedno z jeho nejlépe prodaných děl, řekl Milan Dřímal za pořádající galerii Arthouse Hejtmánek.

Obraz z roku 1897 zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu byl naposledy vystaven v roce 1961, na veřejnosti se tak nyní znovu objevil po 60 letech. Slavíček, jeden ze zakladatelů českého moderního malířství, je označován za nejvýznamnějšího českého impresionistu. Vyvolávací cena obrazu byla 5,5 milionu bez aukční přirážky.

Za vyšší cenu než dnes byl v minulosti prodán Slavíčkův obraz Na lavičce z roku 1899, v aukci v listopadu 2016 za 18 milionů korun. Další jeho slavné dílo Žně v Kraskově (1906) bylo v květnu 2017 vydraženo za 13,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Americká sněmovna odvolala souhlas s vojenskými operacemi USA v Iráku

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila návrh zrušit téměř dvacet let staré rozhodnutí Kongresu, které umožnilo nasazení vojenské síly v Iráku. Pokud návrh projde i Senátem, prezident USA by potřeboval k případnému spuštění bojové operace na iráckém území nový souhlas zákonodárců. Současný šéf Bílého domu Joe Biden zneplatnění autorizace z roku 2002 podporuje.

Sněmovna ovládaná od roku 2019 Bidenovou Demokratickou stranou tento postup podpořila už loni. Senát, kde měli až do letošního roku většinu republikáni, ovšem návrh odmítaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa neprojednal, připomíná zpravodajský web Axios.

Dnes zrušení souhlasu s vojenskými operacemi v Iráku podpořilo kromě demokratické většiny také 49 republikánů. Loni tak učinilo pouze deset zástupců Republikánské strany. Výsledek dnešního hlasování byl 268 pro a 161 proti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy