


Ceny energií budou v příštím roce podle analytiků dál klesat. Rizikem ovšem pro tento trh zůstává nestabilní geopolitická situace ve světě. Energetici v Česku dále v roce 2026 očekávají klíčové kroky při přechodu od uhlí k novým zdrojům, případně změny chystané novou vládou. Vyplývá to ze středečních komentářů analytiků.

Letos ceny energií na trhu postupně klesaly a podle expertů bude tento trend pokračovat i v příštím roce. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se projeví zejména pokles cen plynu. „Evropa se vymanila z energetické krize, dodávky plynu se stabilizovaly,“ podotkl Tylečka. Zároveň upozornil, že geopolitická situace ve světě je stále pro další vývoj na trhu s energiemi hrozbou.
Elektřina by tak za současné situace podle něj mohla zlevnit díky mírnému ústupu velkoobchodních cen a také vládním opatřením. "V případě domácností by se koncové ceny mohly dostat pod 3000 Kč za MWh,“ myslí si Tylečka.
„Oproti roku 2025 by tedy odběratelé, kteří vyhledávají výhodné cenové nabídky, měli ušetřit,“ popsal expert. U zemního plynu je podle něj situace ještě příznivější. „Kontrakty na rok 2026 naznačují cenu pro domácnosti okolo 1100 až 1200 za MWh,“ dodal Tylečka.
Prostor pro další zlevňování plynu vidí také analytik Bidli Petr Špirit. „Kombinace dostatečných zásob a slabší poptávky vytváří prostor pro další zlevňování plynu v nejbližší době a potažmo tedy i během příštího roku 2026,“ řekl analytik.
Poukázal také na velký vliv klesajících cen plynu na ceny elektřiny. Platí to podle něj zejména ve střední Evropě, kde se z plynu vyrábí velká část elektřiny. „Ceny elektřiny se právě v posledních týdnech spolu s cenami plynu dostaly na příznivější ceny, a to na obdobné hodnoty, jaké jsme u elektřiny zaznamenávali v průběhu letošního srpna,“ uvedl Špirit.
Koncové ceny elektřiny pro odběratele zlevní i díky přesunutí všech poplatků z podporované zdroje energie na stát, které v prosinci schválila vláda. Jan Palaščák ze skupiny Amper upozornil, že opatření zatíží státní rozpočet. „Nepochybně ale přispěje k vyšší konkurenceschopnosti českých výrobních podniků,“ sdělil analytik. Domácnosti i firmy by měly ušetři za podporované zdroje energie stovky korun za megawatthodinu.
Palaščák dále připomněl, že v roce 2026 se bude rozhodovat o budoucnosti části tuzemských uhelných zdrojů, pokročit by měl také chystaný přechod z uhlí na plyn.
Také poukázal, že rok 2026 může být klíčový i z pohledu další budoucnosti energetické skupiny ČEZ, kterou chce současná vláda plně zestátnit. „Uvidíme, zdali předvolební prohlášení byla myšlena vážně či vůbec ne. Případně se na stole může objevit návrh na rozdělení skupiny, například formou privatizace ČEZ Distribuce a ČEZ ESCO,“ dodal.
Část energetické veřejnosti příští rok tak očekává nástup energetické flexibility. Zaveden by měl být například institut nezávislého agregátora. „To může otevřít trh novým hráčům,“ poznamenal ředitel pro agregaci flexibility Greenbuddies Tomáš Krejčí. Ve větším měřítku předpokládá rovněž realizaci připravovaného rozvoje bateriových úložišť. „Do provozu by se mohly připojit desítky až stovky megawattů výkonu,“ doplnil Krejčí.
Podle Rubena Marady z Electree se příští rok ukáže, zda Česko zvládne přechod k decentralizované energetice postavené na bateriích, řízené spotřebě a chytré práci se sítí. „Klíčové budou investice do přenosové a distribuční sítě,“ řekl Marada.






Čtyřmiliardová modernizace centrálního Masarykova nádraží v Praze je jedním z nejviditelnějších projektů, do něhož se Správa železnic v poslední době pustila. Deník Aktuálně.cz už před půlrokem informoval, že při stavbě se nejspíš pracovalo se špatně vypočítanými studiemi, což ohrozilo stabilitu zastřešující a průchozí platformy. Práce se dostaly do mnohaměsíčního skluzu, chystá se vymáhání peněz.



Ukrajina kvůli nedostatku vojáků otevírá armádu i odsouzeným. Ve speciálních jednotkách dokonce nacházejí místo i ti vězni, které jiné brigády odmítají – ženy a starší muži. Pro mnohé z nich je služba druhou životní šancí, zároveň však znamená nasazení v nejnebezpečnějších částech fronty.



Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami, podle opozice jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona, který vznikl už v roce 2022. Jaké to je být zahraniční agent? A jak se zákon postupně v Rusku změnil? O tom v pořadu Spotlight News mluví známý ruský moderátor Kirill Nabutov.



Čeští fotbalisté v semifinále play off o mistrovství světa porazili Irsko až v penaltovém rozstřelu 4:3, zápas skončil po základní hrací době i prodloužení remízou 2:2. Hosté sice v Edenu ve 23. minutě vedli 2:0, ale domácí hráči dokázali srovnat. Utkání pak rozhodli v penaltovém rozstřelu. Češi se v rozhodujícím boji o účast na světovém šampionátu utkají s Dánskem.