Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jan Brodský již minulý týden pro on-line deník Aktuálně.cz uvedl, že pokračování programu Antivirus je předmětem koaličního jednání. Ministryně Maláčová původně prosazovala, aby tato forma státní podpory, která platí od 12. března, trvala do konce roku. Nakonec vláda v pondělí rozhodla o prodloužení na další dva měsíce.
Program Antivirus má pokrýt náklady na mzdy zaměstnanců, aby je firmy nemusely ve velkém propouštět. První dva příspěvky, které se dají souhrnně nazvat jako takzvaný kurzarbeit, představují náhrady mezd.
Režim A se vztahuje na případy uzavření či omezení provozu v důsledku krizových opatření nebo mimořádných opatření a dále na případy, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa. Režim B se aplikuje při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, které jsou vyvolané hospodářskými potížemi, které současná situace přinesla.
Vláda právě schválila prodloužení “Áčka” i “Béčka” z programu #Antivirus do října. Stále totiž existují podniky, které potřebují pomoc. Nic ale není navěky a do budoucna ladíme hlavně trvalý kurzarbeit, který pomůže v krizi, kdykoli bude potřeba. Stejně, jako je tomu v Německu. pic.twitter.com/cSsTYEKmBJ
— Jana Maláčová (@JMalacova) August 24, 2020
Stát od začátku dubna, kdy firmy poprvé mohly žádat o tuto finanční pomoc, do poloviny srpna vyplatil v rámci režimů A a B 16,9 miliardy korun. Na konci května vláda přijala ještě třetí formu opatření, kdy stát za určitých podmínek odpustil sociální odvody za červen až srpen podnikům do 50 zaměstnanců. Vláda v pondělí ale schválila prodloužení pouze prvních dvou podpor, odpuštění odvodů už nikoliv.
"Vláda právě schválila prodloužení 'áčka' i 'béčka' z programu Antivirus do října. Stále totiž existují podniky, které potřebují pomoc," informovala na Twitteru Maláčová, která v pondělí o tomto tématu jednala i s odbory.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se domnívá, že program Antivirus drží zhruba 130 tisíc pracovních míst. Nikdo podle ní nemá představu, kolik podniků začne po jeho vypršení propouštět. "Jakmile ale Antivirus skončí, budou tato místa v přímém ohrožení, pokud firmy nebudou mít práci pro své zaměstnance," varuje Horská, která je zároveň členkou neformální iniciativy KoroNERV-20, jejímž cílem je především zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku.
MPSV očekává v letošním roce růst nezaměstnanosti na hodnotu kolem čtyř procent, ta přitom v červenci činila 3,8 procenta.
"O Antivirus zažádalo cca 57 tisíc společností, některé opakovaně. To odpovídá každé páté firmě. Neplatí, že všechny tyto firmy zkrachují. Některé jen využily nabízené pomoci, jiné mezitím zrevidovaly svůj výrobní program a přesunou zaměstnance na jinou práci, pokud to půjde a budou souhlasit a tak dále," doplnila Horská k výhledům do budoucnosti.
Antivirus A používaný pro případ povinné karantény a zavřených provozů by měl podle ní pokračovat dál, Antivirus B by se měl postupně s předem daným termínem vypnout.
HK: Dvě pětiny podnikatelů se bojí poklesu poptávky
Jasnější představu, jak bude za dva měsíce vypadat pracovní trh po ukončení vládních opatření na podporu zaměstnanců, nastínil mluvčí Hospodářské komory (HK) Miroslav Diro. Obavy mají zejména malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, každá druhá taková firma se do konce roku obává poklesu poptávky.
Hospodářská komora pomoc ztělesněnou programem Antivirus označuje za sociálně motivovanou, která nesměřovala na podporu podnikání. Jak moc opatření přijatá proti šíření koronaviru ublížila tuzemské ekonomice, se podle Dira plně ukáže na podzim.
Velké společnosti, které oslovil on-line deník Aktuálně.cz, se ukončení finanční podpory od státu neobávají. Například firma AŽD Praha, největší český výrobce zařízení pro železnice, využívá tuto formu pomoci pouze okrajově u lidí, kteří měli nebo mají nařízenou karanténu. Takových pracovníků je ale podle firmy minimum a případné ukončení programu jí tak neublíží.
"Nejdůležitější je dostatek zakázek v tuzemsku i v zahraničí. Pokud by se opět uzavíraly hranice a opět by byla práce v zahraničí omezena či znemožněna, vedlo by to u nás rozhodně k propouštění. Co se týče platů, jsme opatrní a rozhodně nebudeme platy meziročně navyšovat," dodává ředitel firmy Zdeněk Chrdle pro Aktuálně.cz.
Jen minimálně využívá kurzarbeit také jeden z největších tuzemských výrobců oceli, Třinecké železárny. "Program Antivirus nám pomohl především pokrýt zčásti náhradu mzdy na zaměstnance v karanténě. Ukončení programu na fungování firmy dopad mít nebude. Nicméně pochopitelně bychom uvítali jeho pokračování s ohledem na vznik nestandardních situací v souvislosti s šířením nemoci covid-19," říká mluvčí železáren Petra Macková Jurásková.
Kurzarbeit po vzoru Německa
MPSV pro Aktuálně.cz uvedlo, že v současnosti připravuje zavedení dlouhodobého kurzarbeitu po vzoru Německa. O tom Maláčová hovořila už v minulých měsících. Příslušná právní úprava by měla být připravena v průběhu roku 2020 s účinností od 1. ledna 2021.
Kurzarbeit v Německu funguje tak, že zaměstnancům zkracuje pracovní dobu, při této takzvané částečné nezaměstnanosti pak výdělek doplácí stát.
Podle Horské je německý kurzarbeit vhodným nástrojem jako cílená podpora částečných úvazků, pořád podle ní ale platí, že nižším odvodům se nic nevyrovná. "Je to jeden z programů, které si firmy hlasitě chválí. Odměňuje činorodé a pracovité, ne nečinné a lhostejné," uvedla Horská.
