Praha – Česká pošta musí provozovat nejméně 2100 poboček. Vyplývá to z nařízení, které dnes schválila vláda. Novináře o tom informoval ministr financí Andrej Babiš. Podklady určující kritéria pro základní pobočkovou síť připravil Český telekomunikační úřad už na podzim 2013, vláda nyní tato pravidla schválila na základě pověření podle poštovního zákona.
Nyní má Česká pošta zhruba 3200 poboček, z toho asi padesát formou franšízy. Jejich masivní rušení současné vedení státního podniku neplánuje, chce ale během příštích deseti let převést téměř čtyři pětiny na smluvní partnery. Přímo poště by tak zůstalo necelých 700 "páteřních" poboček, zatímco zbytek by jako franšízu měly provozovat obce či soukromníci.
Podle nařízení musí být provozována pošta především v každé obci, která má alespoň 2500 obyvatel. Takových obcí bylo k začátku letošního roku 537, pošta tam měla 1118 provozoven.
Současně má zůstat pošta v obci s menším počtem obyvatel, v níž měla dosud pobočku a současně zde funguje matriční úřad, obecný stavební úřad nebo základní škola s prvním a druhým stupněm.
Dojezdová vzdálenost z kteréhokoliv místa k poště přitom nemá přesahovat 10 kilometrů. Toto doplňující kritérium by se – nad rámec výše uvedených pravidel – týkalo čtyřiceti lokalit.
Na základní služby přispěje stát
Vláda v květnu rozhodla, že ztráty České pošty ze základních služeb by měl platit přímo stát. Pošta bude mít pro rok 2015 nárok na kompenzaci až do výše 700 milionů korun ročně. O rok později má strop klesnout na 600 milionů a od roku 2017 na 500 milionů korun.
Česká pošta musí jako držitel poštovní licence zajistit na celém území České republiky všeobecnou dostupnost základních služeb. Jde například o dodávání listovních zásilek do dvou kilogramů, balíků do 10 kilogramů, převod peněz prostřednictvím poukázek, ale také zachování určitého počtu – byť i ztrátových – poboček.
Základní služby
Česká pošta má jako poskytovatel univerzální služby (základních poštovních služeb) ze zákona následující povinnosti, které ostatní poštovní operátoři nemají:
- musí zajistit pokrytí celého území republiky sítí kamenných pošt – poboček,
- musí zajistit požadovanou dostupnost kamenných pošt (vzdálenost, otvírací doba),
- musí doručovat každý pracovní den na každou adresu,
- musí doručit minimálně 92 % listovních zásilek do druhého pracovního dne,
- musí zajistit rozsáhlou síť poštovních schránek (jedna na 1000 obyvatel).
Se změnou navrženou ministerstvem vnitra, do jehož rezortu pošta patří, nesouhlasilo ministerstvo financí. Poukazovalo na nízkou ekonomickou efektivnost státního podniku, přičemž hrazení ztrát ze státního rozpočtu by ještě snížilo tlak na efektivitu provozu.
Listovních zásilek dál ubývá
České poště klesl loni zisk před zdaněním o pětinu na 241 milionů korun. Tržby se snížily zhruba o půl miliardy na 19 miliard korun. Hlavním důvodem je pokračující pokles objemu listovních zásilek, z nichž přitom pocházela téměř třetina výnosů. Jen v letech 2009 až 2013 klesly tržby z vnitrostátních listovních zásilek o 2,2 miliardy korun. Podle údajů z roku 2013 tvořily poštovní služby jako celek dvě třetiny výnosů České pošty, finanční služby zhruba pětinu, služby v oblasti informačních a komunikačních technologií pak desetinu.
„Dosud se České poště dařilo výpadek výnosů z listovních služeb kompenzovat rozšiřováním nabídky logistických, finančních a informačních služeb a optimalizací nákladů. V dalších letech však pokračující pokles výnosů z listovních zásilek převáží nad její schopností jej dorovnávat z ostatních činností,“ uvádí důvodová zpráva ministerstva vnitra k novele poštovního zákona týkající se právě financování ztrát. Připomíná, že jen provozní náklady v letech 2009 až 2014 klesly o 2,6 miliardy korun, mimo jiné i snižováním počtu zaměstnanců a stagnací mezd.
Podle generálního ředitele České pošty Martina Elkána by podnik letos od státu potřeboval čtvrt až půl miliardy korun, aby se nepropadl do ztráty. Slibuje, že se dále bude snažit zefektivnit provoz a najít nové příjmy.
