Praha - Během posledních dvaceti let došlo v české energetice k výrazným změnám. Zatímco ještě v roce 1993 pocházelo 74 procent vyrobené elektřiny z uhlí, loni to bylo už jen 47 procent. Ukazují to souhrnná data, která zveřejnil Český statistický úřad.
Uhlí postupně nahradila energie z jádra a v posledních letech také obnovitelné zdroje. Ty, zejména díky boomu fotovoltaických elektráren, postoupily za dvacet let téměř z nuly na 11,9 procenta.
Statistika také ukazuje, že stále více lidí přestává vlivem nárůstu cen topit plynem. Jen od roku 2000 se spotřeba palivového dřeva zvýšila o 66 procent.
Těžba uhlí klesla o 43 procent
„Nejvýznamnějším palivem nadále zůstává uhlí, jeho těžba ale dlouhodobě klesá,“ podotýká ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
V roce 2013 se vytěžilo 49 milionu tun uhlí, což v porovnání s rokem 1993 představuje pokles o 43 procent.
Právě v souvislosti s ubývajícími zásobami uhlí a nástupem nových technologií se mění i podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny. „Zatímco se ještě v roce 1993 uhlí na celkové výrobě elektřiny podílelo 73,6 procenta, loni to bylo již 47,3 procenta,“ upřesňuje Jiří Korbel z oddělení statistiky energetiky ČSÚ s tím, že celkem se loni vyrobilo 80 858,2 GWh elektřiny.
Na úkor uhlí rostl během posledních dvaceti let význam jádra. Jeho podíl na výrobě elektřiny se mezi sledovanými lety zvýšil z 21,5 procenta na 35,3 procenta. Právě jádro by mělo být hlavním energetickým zdrojem pro následující desetiletí, alespoň tak to říká aktualizovaná Státní energetická koncepce.
Do statistik se dostaly také obnovitelné zdroje, jako jsou větrné elektrárny, vodní zdroje a zejména pak fotovoltaické elektrárny, které v roce 2012 zažily boom kvůli špatně nastavené legislativě. Téměř z nuly se jejich podíl na celkové výrobě elektřiny během několika let dostal na současných 12 procent.
„Jen fotovoltaické elektrárny loni vyrobily asi 2000 GWh elektřiny při kapacitě 2000 MW. Výroba jaderných zdrojů představovala 30 tisíc GWh při instalovaném výkonu 4290 MW. Z toho vyplývá, že do budoucna nemůžeme na solární zdroje zas až tak spoléhat,“ dodává Korbel.
Více nafty, méně benzinu
A jak jsou na tom domácnosti a firmy z hlediska často zmiňovaných úspor energií? Podle statistik ČSÚ se spotřeba elektřiny jen za posledních deset let zvýšila o více než desetinu na loňských 58 656,3 GWh.
K růstu došlo i u spotřeby ropy. Ta byla ještě v roce 2000 na úrovni 5,57 milionu tun, loni se dostala na 6,66 milionu tun. „Spotřeba ropy rostla kontinuálně do roku 2008, od té doby má ale klesající tendenci,“ upřesňuje Korbel s tím, že jen od roku 2008 se spotřeba ropy snížila o 13 procent.
V souvislosti s nárůstem silniční dopravy se od roku 2000 zvýšila i spotřeba motorové nafty, a to o 81 procent na 4,13 milionu tun v roce 2013. Naopak spotřeba benzinu vlivem nárůstu cen a s příchodem nových technologií klesla, a to z 1,86 milionu tun v roce 2000 na 1,57 milionu tun.
Spotřeba plynu klesá
Stejnou tendenci vidí ČSÚ také u zemního plynu. „Za více než deset let se spotřeba plynu snížila o osm procent,“ představuje další čísla Jiří Korbel. Ještě v roce 2000 Češi spotřebovali 9,24 miliardy metrů krychlových plynu, loni to bylo 8,47 miliardy. V dalších letech se pak dá očekávat stagnace nebo další pokles.
Na poklesu spotřeby plynu se podílí značnou měrou úspory domácností a přechod k levnějším palivům pro vytápění. „V posledních deseti letech vidíme výrazný nárůst spotřeby pevné biomasy, zejména pak palivového dříví. Jeho spotřeba vzrostla o 66 procent,“ uzavírá Korbel.
Podle statistik Češi loni k vytápění spotřebovali 3,91 milionu tun pevné biomasy, zatímco v roce 2000 to bylo 2,34 milionu tun.
