V Rusku ještě před anexí Krymu v roce 2014 působily podle exportní agentury CzechTrade vyšší desítky českých firem. V posledních letech ale jejich počet výrazně klesl.
Zájem českých podnikatelů vyvážet na ruský trh je podle agentury stále velký, důvodem poklesu jejich počtu se staly sankce a jejich protiopatření. Firmy tak mají na tamním trhu čím dál složitější podmínky. Jsou například nuceny, aby zboží vyráběly přímo v Rusku, případně aby obsahovalo určitý podíl tamní produkce.
Čeští exportéři v uplynulém roce do Ruska dopravili zboží za celkem 79,6 miliardy korun, meziročně je to pokles o 5,5 procenta. Před pandemií v roce 2019 vývoz dosáhl výše 85,7 miliardy korun. Česko do Ruska vyváží především stroje a průmyslová zařízení.
Na tamním trhu ale podnikají i firmy například z oblasti zemědělství, potravinářství, finančnictví, technologií a samozřejmě výroby automobilů.
"Existuje řada výrobků s původem v ČR s výjimečnými vlastnostmi, technickými parametry, recepturou či použitým výrobním postupem, které byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu ruských spotřebitelů a producentů, ale je obtížné odhadovat, zda je lze, nebo nelze nahradit výrobky z jiných zemí," řekl ČTK ředitel regionálního centra CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek v souvislosti se sankcemi, které chystá Evropa vůči Rusku kvůli útoku na Ukrajinu.
Zetor pozastavil byznys
Na to, jak se staví ke krokům Ruska firmy samotné, se online deník Aktuálně.cz zeptal přímo jich. Mezi podniky, které se rozhodly na ruském trhu prozatím pozastavit veškerou dosavadní spolupráci, patří například brněnský výrobce traktorů Zetor.
"Hlavně bychom chtěli Ukrajině popřát mnoho sil v tomto nečekaném stavu a věříme, že situace bude mít velmi rychle pozitivní vývoj pro tento suverénní stát. Budeme se snažit být co nejvíce nápomocní nejen pro našeho obchodního partnera, ale pro celou Ukrajinu," uvedl za podnik Dominik Moser.
"Z obchodního hlediska může mít stav vliv až na 14 procent našich tržeb. Komunikujeme i s našimi ostatními partnery na východě a předpokládáme dopad i na další objednávky našich traktorů tímto směrem," upřesnil k situaci na Ukrajině.
Situaci sledujeme, tvrdí neurčitě Škodovka i PPF
Oproti tomu automobilka Škoda Auto se k dotazu ohledně svých dalších plánů v Rusku, kde má dva výrobní závody, postavila vyhýbavě. Útok na Ukrajinu ale odsoudila.
"Společnost Škoda Auto přijala zprávu o ruském útoku na Ukrajinu s velkými obavami a znepokojením. Automobilka doufá v rychlé zastavení nepřátelských akcí a návrat k diplomacii. Jsme přesvědčeni, že k udržitelnému řešení konfliktu může dojít pouze na základě mezinárodního práva," řekla tisková mluvčí automobilky Martina Špittová.
"Velikost dopadu na naše obchodní aktivity v dotčených zemích průběžně zjišťuje krizový tým," dodala mluvčí s tím, že podrobnější detaily ovšem automobilka momentálně neposkytuje.
Ještě stručnější byla na dotaz ohledně případného omezení spolupráce na ruském trhu finanční skupina PPF zesnulého miliardáře Petra Kellnera. Ta v Rusku působí se svojí úvěrovou společností Home Credit či skrze podnik Škoda Transportation.
"V této těžké chvíli soucítíme se všemi lidmi zasaženými konfliktem na Ukrajině. Situaci na Ukrajině i v Rusku samozřejmě sledujeme a analyzujeme její důsledky, včetně možných dopadů na světovou ekonomiku i náš byznys," sdělil mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek.
"Podobné hrozby lze těžko smysluplně komentovat v době, kdy na evropské půdě probíhá regulérní válka, umírají lidé a vývoj je naprosto nepředvídatelný," dodal mluvčí. Po smrti zakladatele PPF Petra Kellnera podle zdrojů ruské poradenské firmy Frank Media padlo rozhodnutí o prodeji ruských aktivit.
Svůj byznys má v Rusku i výrobce výtvarných potřeb Koh-i-noor, pivo tam vyváží také Budějovický Budvar. Ani jeden z podniků však na otázky online deníku Aktuálně.cz do publikace článku neodpověděl.
Majitel táborské společnosti Brisk vyrábějící zapalovací svíčky a snímače ovlivňující vstřikování paliva do motoru Mojmír Čapka nevěří, že by Rusko přikročilo k zabavování majetku zahraničních firem. Brisk má v Rusku výrobní závody už od roku 1995. Jejich produkce směřuje především na ruský trh. Podle Čapky by tak jeho společnost mohla fungovat dál, ať už by přišla o majetek v Rusku, nebo by bylo Rusko vyřazeno z platebního systému SWIFT. Ani jeden krok ale podle něho nemůže vyřešit současné boje na Ukrajině.
"Dnes, kdybychom přestali dodávat do Ruska, tak okamžitě zboží, které máme, prodáme v jiném světě, je přebytek požadavků. Určitě by to pro naši firmu nebyl katastrofální stav," řekl Čapka ČTK. Jeho firma dodává do 80 zemí. "A výroba, která se tam (v Rusku) vyrábí, se stejně vyrábí v podstatě pro Rusko. To znamená, přestalo by se vyrábět a kapacita by se přesunula jinam," dodal. Odběratelem ruské produkce jeho firmy je podle něho především ruská automobilka AvtoVAZ.
"Já si myslím, že je na vyhodnocování ještě brzo. Obchodujeme i s dalšími zeměmi a myslím si, že nás to zas až tak nezasáhne," řekl ČTK zástupce Totex z Hrádku nad Nisou na Liberecku, který si nepřál být jmenován. Firma působí na ruském trhu řadu let. Po roce 2006 se společnost stala výhradním vlastníkem technické a obchodní dokumentace napínacích, sušicích a fixačních strojů českého výrobce Elitex. Zaměřuje se na výrobu či dodávky technologických zařízení téměř ve všech oblastech textilního průmyslu. Do Ruska v minulosti dodala právě strojní zařízení.
CzechInvest se stahuje z Ruska
Působení v Rusku naopak v těchto dnech utnula samotná agentura CzechTrade i státní agentura CzechInvest. "CzechTrade pozastavuje veškeré aktivity vedoucí k podpoře exportu českých firem na ruském trhu," uvedl v pátek generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal. "V souladu s rozhodnutím dalších orgánů ukončujeme činnost kanceláře v Jekatěrinburgu. Kvůli zajištění bezpečnosti našich pracovníků nebude kancelář v Kyjevě po dobu válečného stavu k dispozici českým firmám," dodal.
Servis ruským investorům v Moskvě nebude nadále poskytovat ani CzechInvest, oznámil už ve čtvrtek generální ředitel agentury Patrik Reichl. Pracovníci agentury nicméně v Rusku a na Ukrajině zůstávají na svých místech, aby poskytovali informace a standardní služby českým podnikatelům.
Vedení CzechInvestu rozhodlo o uzavření zahraničního zastoupení v Moskvě už ve středu. "Po dnešních ranních zprávách (čtvrtečních, pozn. red.) tento krok dává ještě větší smysl. Odhlédnu-li od osobního a lidského hodnocení tohoto odporného agresivního činu Ruské federace, tak ani z věcného hlediska nemá nyní smysl, aby CzechInvest v době nejtvrdších ekonomických sankcí nadále měl svoji pobočku v Rusku," prohlásil Reichl.
Možné zahraniční investice z Ruska do Česka se budou podle Reichla odvíjet od přijatých sankcí. "Nedovedu to v tuto chvíli odhadnout," dodal.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie ve čtvrtek na mimořádném summitu odsouhlasili sérii sankcí, které mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na dopravu, energetiku či obchod.
Bojkot ruských služeb v Česku
Některé společnosti začaly po čtvrtečním útoku na Ukrajinu bojkotovat ruský byznys i přímo v Česku.
"Mezi naše obchodní partnery patří i ruská Sberbank. Silně doporučujeme našim poradcům a pobočkám tuto banku přestat okamžitě využívat, doporučovat a zprostředkovávat," uvedl pro Aktuálně.cz Petr Borkovec, ředitel finanční skupiny Partners. Banku skupina rovněž vyřadila z bonusového odměňování firemních poradců za sjednané smlouvy.
Podobně zareagovala například i společnost Broker Consulting. "Klienti i konzultanti vždy volí nejbezpečnější a jistá řešení s ohledem na aktuální situaci. Jde také o přirozený výběr. My navíc doporučujeme Sberbank nevyužívat a nezprostředkovávat," uvedl ředitel odboru marketingu a komunikace této společnosti Jan Lener.
