Praha - Nedostatek řidičů nákladních automobilů a autobusů v Česku se prohlubuje. Zatímco před dvěma lety jich firmy prostřednictvím úřadů práce sháněly 1300, nyní nabízejí 5800 volných míst, tedy více než čtyřikrát tolik. "Celkové číslo je ještě vyšší," říká Tomáš Bicera, ředitel Institutu silniční dopravy sdružení Česmad Bohemia.
"Podle Českého statistického úřadu mělo loni profesní průkaz kolem 300 tisíc řidičů. Podle našich výpočtů odejdou každý rok do důchodu dvě a půl procenta řidičů, což je asi sedm a půl tisíce, dalších sedm a půl tisíce odejde z oboru nebo do zahraničí. Takže každý rok kolem patnácti tisíc řidičů končí, zatímco jich přibývá jen zhruba deset tisíc," upřesňuje Bicera. Připomíná, že ne každý s profesním průkazem pracuje jako řidič.
V době, kdy jdou česká i německá ekonomika nahoru, přitom poptávka po řidičích ještě roste. S oživující výrobou přibývá i materiálů a zboží, které je potřeba převážet. "Objemy přeprav se teď zvyšují o desítky procent. Firmy jsou ochotné nakoupit nová auta, ale nemá je kdo řídit. Kvůli odříkání nových zakázek tak přicházejí o peníze," říká Bicera.
Nejde jen o převoz zboží, ale také osob. Ještě kritičtější je totiž nedostatek řidičů autobusů. Podle Bicery dokonce hrozí, že za pět až deset let nebude mít lidi kdo vozit.
Více než kampaň láká Německo
Masy nových řidičů nepřilákala ani "náborová kampaň", kterou Česmad Bohemia zahájil v říjnu a která trvala zhruba půl roku. Za dvě stovky billboardů dalo sdružení dopravců stovky tisíc korun. Zájemce měl nalákat třeba obrázek dlouhé fronty před úřadem práce a heslo "Nestůjte zbytečně ve frontě… Jezděte radši s kamionem po Evropě!".
Výsledek? Na speciálním portálu se zaregistrovaly zhruba čtyři stovky lidí. "Ti projevili zájem o zaměstnání. Zpětnou vazbu od firem, kolik jich pak opravdu nabraly, ale nemáme," upřesňuje Bicera.
Zvláště v příhraničních regionech totiž řidiči slyší hlavně na peníze. Poznal to už také jihočeský podnik Brož-cz. "Do konce předloňského roku jsme měli dostatek řidičů, ačkoliv od ostatních dopravců jsme slýchali, jak bojují s nedostatkem zaměstnanců," vzpomíná jednatelka společnosti Marcela Hrušková.
"Přikládali jsme to tomu, že máme kvalitní vozový park a řidiče u naší společnosti drží pěkné a bezpečné vozidlo. Na jaře loňského roku se ale situace změnila. Čtyři řidiči postupně odešli pracovat do Rakouska, další se teď chystá do Německa. Tamním mzdám nelze konkurovat,“ dodává Hrušková. Firma sice zatím nemusela odřeknout žádnou zakázku, obává se ale, že od září bude nedostatek kritičtější, protože druhá polovina roku je na zakázky vždy bohatší, podniky více vyrábějí a obchodují.
Podle Bicery si řidič kamionu v Česku vydělá - po započtení všech diet a benefitů - v průměru 35 až 40 tisíc korun čistého. V Německu ale podle něj dosahuje průměr 2500 eur, tedy přibližně 67,5 tisíce korun, přičemž v některých spolkových zemích, například v Bavorsku, to může být i víc.
Z inzerátů na pracovních portálech je patrné, že tuzemské firmy o zaměstnance bojují. Kromě samotné mzdy lákají řidiče například na třináctý plat, náborový příspěvek v hodnotě 15 tisíc korun, volné víkendy či příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění. "Firmy se snaží řidičům nějakým způsobem vyjít vstříc, třeba tím, že budou mimo republiku maximálně dva týdny měsíčně," potvrzuje Bicera.
Odpovědnost pilota, plat uklízečky
Přímo řidiči o sobě říkají, že mají "odpovědnost pilota a plat uklízečky". Ačkoliv třeba řidiči kamionu musí ovládat dopravní předpisy v celé Evropě, domluvit se cizím jazykem, znát celní postupy, vědět, jak opravit vozidlo, rozložit či upevnit často drahý náklad, tak medián jejich hrubé mzdy loni činil jen 18 599 korun. Součástí výplaty jsou samozřejmě i diety, tedy příspěvky na stravu během cest. Například při žádosti o hypotéku hraje ale roli hlavně oficiální hrubá mzda, od ní se pak odvíjejí i dávky starobního důchodu.
Zájemce také může odradit velké množství počátečních požadavků, mezi něž patří řidičská oprávnění C a C+E, případně D a D+E, profesní průkaz a psychologické vyšetření.
Profesi řidiče kamionu lze navíc poměrně těžko skloubit s rodinným životem. "Vyjížděl jsem v neděli večer ve 22 hodin, kdy končil zákaz, a na cestách jsem byl týden, čtrnáct dní a párkrát i tři týdny v kuse," popsal online deníku Aktuálně.cz řidič Jindřich. Jednoduchý podle něj nebývá ani návrat domů. "Necháte auto na Rozvadově a jedete stopem za rodinou. A to samé v neděli odpoledne zpět," říká.
"Každý by si měl uvědomit, jaké je to, žít v kabině vozidla několik týdnů s omezenou stravou a hygienou. Nemluvě o současných rizicích spojených s přílivem emigrantů z jižních zemí," připouští Hrušková.
Povolání řidiče nákladního automobilu zároveň trpí špatnou pověstí. "Když se konečně vracíte, unavení, nevyspalí domů, hrdi na svoji práci, na svůj kamion i na to, jak jste na cestách vše zvládli, slyšíte v rádiu kampaň 'vyfoťte kamioňáka, co nejvíc škodí'. Po tom všem vás přepadne myšlenka, proč tohle všechno trpět," popisuje řidič Jindřich.
"Negativnímu pohledu na toto povolání napomáhají i některá média, která ne vždy pravdivě informují o nehodách. Často slýchám, že kvůli převrácenému kamionu byla uzavřená dálnice na několik hodin, ale že nehodu způsobilo osobní vozidlo, je uvedeno jen krátce na konci,“ říká Hrušková.
"Snad každého otravují kamiony při cestování. Ale každý si musí uvědomit, že potraviny a spotřební zboží se do obchodů samo nedoveze," připomíná.
Kdo bude řídit autobusy?
Reakce na kampaň ukázaly, že řízení kamionu je pro uchazeče o práci stále ještě "menším zlem" než sednout si za volant autobusu. Ze zmíněných čtyř stovek odpovědí totiž mělo o autobusovou dopravu zájem jen asi dvacet lidí.
Podle Bicery odchází ze zhruba dvaceti tisíc řidičů autobusů, tramvají či trolejbusů v Česku okolo tisíce lidí ročně. "Zatímco průměrný věk řidiče mezinárodní kamionové dopravy je nějakých 45 až 50 let, u autobusové dopravy je to 56 až 60 let," zdůrazňuje. Když výpadek nepokryjí noví zájemci, nebude mít za pět až deset let autobusy kdo řídit. Nyní se řidiči autobusů podle něj rekrutují hlavně z "kamioňáků", kteří už nechtějí jezdit do ciziny.
Důvodů, proč firmy nemohou sehnat řidiče autobusu, ačkoliv je nyní na úřadech práce registrovaných více než 450 tisíc nezaměstnaných, je opět hned několik. Řidiči autobusů se potýkají nejen se špatným stavem vozovky, nepřízní počasí či zácpami a časovým stresem, ale musí také zvládnout psychickou zátěž spojenou s přepravou stovek osob denně, nebo dokonce spory s cestujícími.
Motivací většinou není ani výdělek. Ten se i u jednotlivých dopravců liší podle trasy či najetých víkendů, obvykle však jde o 20 až 30 tisíc korun před srážkami. "Průměrně si u nás vydělají řidiči 23 tisíc korun hrubého, v Praze může tato částka vyšplhat až k 28 tisícům měsíčně," říká například Ivo Novotný, mluvčí skupiny Arriva, která v Česku provozuje linkovou dopravu.
Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí dosahuje hrubý výdělek řidičů městské hromadné dopravy 26 952 korun, u dálkové dopravy pak 21 879 korun. "Je to kombinace nízkých výdělků, psychické a časové náročnosti," shrnuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, proč je problém tuto profesi obsadit.
Řidiče není kde vychovávat
Dopravci přitom mají ve srovnání s průmyslovými podniky ještě jednu nevýhodu. V Česku totiž neexistuje žádná "škola pro řidiče". "Chybí tady učební obor – nyní získáváme zájemce z úplně cizích, jako jsou automechanici nebo opraváři zemědělských strojů," uvádí Bicera s tím, že počet absolventů těchto oborů alespoň už neklesá, nýbrž stagnuje.
"Jediným řešením je zavedení učňovského nebo maturitního oboru, který by právě budoucí řidiče profesionály vychovával," myslí si Hrušková. Přímo ISD Česmad Bohemia chce nalákat nové zaměstnance pomocí další kampaně, kterou plánuje na konec roku. Kromě "kamioňáků" by se tentokrát chtěl více zaměřit právě na řidiče autobusů, ale také na ženy.
Vyřešit nedostatek řidičů tím, že by dopravci jednoduše na volná místa najali cizince, přitom podle Bicery nelze. "Za prvé musíte získat cizince, pro které bude Česko finančně zajímavé," vysvětluje. Na Slovensku či v Polsku se výdělky řidičů kamionu příliš neliší, takže pokud chtějí jít za lepším, míří třeba do Německa, a ne do Česka. Na výběr tak zůstávají zájemci například z Ukrajiny, Srbska nebo Běloruska. "Chybí ale tolik řidičů, že se všechny nedaří sehnat. I kdyby se dopravci snažili, dovezou jich jen desítky až stovky," popisuje svoji dosavadní zkušenost.
