Praha – Téměř tři tisíce volných pracovních míst na pozici strážný registrovaly v letošním prvním čtvrtletí úřady práce, z toho desetina je neobsazená déle než rok.
Přestože většina inzerátů nabízí práci i zdravotně postiženým, tedy osobám se změněnou pracovní schopností, patří právě strážný mezi tři profese, které žebříčky volných míst dlouhodobě vedou.
Je to nebezpečná práce za málo peněz, tvrdí lidé, kteří s ní mají zkušenosti nebo o ní uvažovali. Podle firem z oboru ale zůstává tolik volných míst i proto, že mnoho uchazečů je nespolehlivých a málokdo se na tuto práci skutečně hodí.
„Minimální náklady na jednoho strážného jsou zhruba 100 korun za hodinu, pokud má dostat alespoň zákonem předepsané minimum a firma za něj zaplatit všechny odvody. Řada zákazníků se ale snaží tlačit cenu níž. Proto hodně firem zaměstnává invalidy, na které dostane dotaci od státu,“ vysvětluje například vedoucí provozu VIP Security Agency Michal Kukla. V posledních letech však invalidé došli, shodují se agentury oslovení online deníkem Aktuálně.cz.
O dotaci lze žádat na jakékoliv takzvané chráněné pracovní místo. Pokud navíc společnost zaměstnává více než polovinu osob se změněnou pracovní schopností (ZPS), je příspěvek od státu vyšší.
Maximálně polovina platu policisty
„Tabulkově“ má strážný v Česku nárok na necelých 65 korun na hodinu hrubého, s příplatky se většinou dostane na přibližně 70 korun. Přilepšit si může službami o víkendech, přes noc nebo ve státní svátek. U náročnějších klientů se může hodinová mzda pracovníků ostrahydostat přes 100 korun hrubého. Strážný ale musí například znát cizí jazyk, ovládat techniku nebo práci se psem.
„Jako mezinárodní společnost můžeme porovnávat. Ve Švédsku se hodinová mzda strážného pohybuje kolem 126 švédských korun (zhruba 360 českých korun), tedy skoro stejně jako policista, který bere v průměru 130 švédských korun,“ upřesňuje Jan Peroutka, působící v agentuře Securitas na pozici Chief Sales Officer.
V Česku si ale strážný přijde zhruba na třetinu až polovinu toho, co má policista nebo (městský) strážník. „Jeho společenská prestiž je také mnohem nižší než třeba právě ve Švédsku,“ dodává Peroutka. Medián, tedy střední mzda v oboru, je u policistů lehce nad 28 tisíci korunami hrubého měsíčně.
Nehodí se na to
Z ankety vyplývá, že tuzemské bezpečnostní agentury přijmou v průměru každého pátého zájemce o práci. „Většina lidí to bere jen jako práci na přechodnou dobu nebo se na tuto práci naprosto nehodí. Jen zhruba deset procent žadatelů tahle práce baví, mají pro ni potenciál,“ tvrdí Kukla.
Na pozici strážného přitom lidé v průměru vydrží jen pár měsíců. Týká se to zejména mladších, kteří to berou jen jako přestupní stanici při cestě za lépe ohodnocenou prací, která bude mít navíc i vyšší společenský status.
„Dělám to teď první měsíc, kolega je tu ale už devátý rok. Krádeže řešíme dennodenně. Překvapilo mě, jak jsou lidé agresivní i při krádeži položky za pár korun,“ říká například Petr K., hlídající v supermarketu Albert.
Déle zpravidla vydrží starší pracovníci, zejména v předdůchodovém věku. „Letos mi bude třiapadesát. Hlídám posledních osm let. Začínal jsem v potravinách v Teplicích, tam jsme krádeže řešili i několikrát za den, tady je to mírnější. Práce mě baví a nic jiného ve svém věku neseženu,“ vysvětluje pan Václav, hlídající v jednom z butiků v pražském centru Palladium.
Zájem o práci v bezpečnostních agenturách mají i ženy, nejčastěji obsazují pozici recepčních.
Stejná práva jako ostatní
Pracovníci bezpečnostních služeb mají v Česku stejná práva jako jakýkoliv jiný občan. Například zadržet člověka mohou jen v případě, že tím předejdou škodě a pouze na dobu nezbytně nutnou k příjezdu policie. Do fyzického kontaktu smějí vstoupit pouze při nutné sebeobraně.
„Nikdo nechce, aby se práva pracovníků bezpečnostních služeb blížila právům policie nebo městských strážníků – to by znamenalo ohromné prověřování každého žadatele. Ale je potřeba strážné v zákoně alespoň nějak vymezit,“ říká Michal Kukla z VIP Security Agency.
Kvůli chybějícímu speciálnímu zákonu může v Česku tuto profesi dělat skoro každý. „Třeba na Slovensku mají v zákoně napsáno, že osoba se změněnou pracovní schopností v ostraze působit nemůže,“ říká Peroutka.
Pro pracovníky ostrahy v tuzemsku platí pouze povinnost mít čistý trestní rejstřík, potvrzení o způsobilosti k práci od lékaře a splněnou dílčí pracovní kvalifikaci. Ta obsahuje právní minimum, první pomoc a řešení krizových situací, například chování při nutné sebeobraně. Splnění této kvalifikace zájemcům řada agentur nabízí, mnohdy i bezplatně. Zdarma ji rovněž lze podstoupit v rámci rekvalifikačních kurzů na úřadu práce.
„Splnit zákonnou dílčí kvalifikaci strážného dokáže každý průměrně inteligentní člověk. Bohužel to nic neznamená. Její zavedení bylo nejspíš myšleno dobře, ve výsledku to však nic neřeší,“ dodává Kukla.
Agentury se shodují, že pro práci řadového strážného není potřeba studovat žádnou ze středních ani vyšších odborných škol se zaměřením na ochranu osob a majetku. Jisté zvýhodnění to uchazeči přinést může, zároveň to však automaticky neznamená, že bude upřednostněn.
Naprostá většina strážných je dnes neozbrojená. Přitom agresivita zlodějů podle oslovených agentur stále narůstá. Podle statistik agentury Securitas přibývá krádeží, které mají na svědomí organizované gangy. Rozmáhají se například "přátelské nákupy", kdy je zloděj domluven s pokladní, či podvody u samoobslužných pokladen v řetězcích, kdy pachatelé účelově přelepují čárové kódy u zboží.
Vláda chystá licence
V Česku loni působilo 6537 soukromých bezpečnostních služeb, které zaměstnávaly více než 49 tisíc lidí. Jsme přitom jednou z posledních zemí Evropské unie, která nemá zákon upravující práci soukromých bezpečnostních služeb. „Tenhle problém se táhne už od sametové revoluce,“ připomíná Peroutka. V současnosti se problematice věnují jen některé body v občanském a trestním zákoníku, v zákoně o ochraně osobních údajů nebo živnostenském zákoně.
To by se mělo změnit od druhé poloviny roku 2016. Letos v květnu vláda podpořila návrh zákona, který počítá se zavedením placených licencí pro bezpečnostní agentury. Vydávat je bude ministerstvo vnitra po prověření firmy zpravodajskou službou a policií. Podle ministra Milana Chovance by to do rozpočtu mělo ročně přinést zhruba 30 milionů korun. Ty ministerstvo použije na nové úředníky, kteří budou licence vydávat a bezpečnostní služby kontrolovat. Nyní o návrhu rozhodnou poslanci.
„Návrh zákona je kompromisem. Z původně navržené jednoznačně represivní normy vznikl materiál, který podporuje dodavatele kvalitních služeb, avšak neřeší některé náměty z podnikatelského prostředí. Například nerozšiřuje prostor pro spolupráci soukromého a veřejného sektoru,“ říká Václav Nepraš, předseda Bezpečnostní sekce Hospodářské komory České republiky.
Odborová Unie bezpečnostních složek ale namítá, že negativní stanovisko policie k licenci může být účelové a nepůjde se proti němu reálně bránit. „Žadatelé nebudou mít přístup k utajovaným informacím, protože netvoří součást spisu a uchovávají se odděleně. Utajované informace přitom mají sloužit jako důkaz k rozhodnutí o neudělení licence,“ upozornil předseda unie Jiří Vítek v textu pro Security Magazín.
