Zaměstnanci druhé kategorie. Pomůže jim omezení agentur?

Tereza Holanová Tereza Holanová
27. 7. 2015 6:27
Přinejmenším dvě změny by pracovníci pocítili zřejmě hned v příštím roce, kdy má zpřísnění začít platit. Není ale jisté, zda půjde o posun k lepšímu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha – Formou agenturního zaměstnávání pracovalo loni v Česku téměř 255 tisíc lidí, zatímco ještě v roce 2011 jen 172 tisíc. Výrazně roste i počet agentur práce – ke konci loňského roku jich působilo už 1585, zatímco v roce 2005 jen 1147. Vyplývá to ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí.

Z údajů společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. Velcí čeští zaměstnavatelé, především z řad výrobních či logistických firem, mají v průměru pětinu zaměstnanců najatých přes agenturu. Zájem je hlavně o dělnické profese.

Rostoucí podíl agenturního zaměstnávání za situace, kdy nezaměstnanost v Česku od roku 2011 klesá, nemá přitom podle ministerstva žádný reálný důvod, a je tedy nadužívané. Přestože připouští, že tato forma práce má v některých případech své opodstatnění.

Z ministerstva má v létě do vlády zamířit návrh novely zákona o zaměstnanosti, která agenturní zaměstnávání omezí. Přinejmenším dvě změny by pracovníci pocítili zřejmě hned v příštím roce, kdy má zpřísnění začít platit. Z ankety online deníku Aktuálně.cz ale vyplývá, že není jisté, zda půjde o posun k lepšímu.

Konec smluv na čtvrt roku?

Oproti standardním („kmenovým“) zaměstnancům žijí agenturní pracovníci v mnohem větší nejistotě. Často totiž dostávají jen smlouvu na čtvrt roku, kterou jim pak firma může – ale nemusí – obnovit. Zatímco u běžných zaměstnanců je takzvané řetězení smluv omezeno, pro agenturní pracovníky dosud platí výjimka.

"Neustále jsem pracoval na dobu určitou, smlouvu mi prodlužovali každé tři měsíce. Když už to pak nešlo, tak mě jakoby propustili a vymysleli mi novou pracovní pozici. Předtím jsem byl operátor výroby, pak to nazvali kontrolor kvality a zase mi smlouvu prodlužovali," vzpomíná Martin Kněžek na práci přes agenturu v jedné z tuzemských automobilek.

Ministerstvo nyní chce, aby také u „dočasně přidělených zaměstnanců“ nemohl pracovní poměr na dobu určitou trvat déle než tři roky a mohl být nejvýše dvakrát opakován. „Pojmovým znakem agenturního zaměstnávání je dočasnost, a proto není dán důvod pro zachování výjimky,“ uvádí ministerstvo v návrhu.

Proti tomu jsou ale Asociace poskytovatelů personálních služeb i Asociace pracovních agentur. „Popírá to základní principy agenturního zaměstnávání, hlavně pak u krátkodobých pracovních poměrů, sezónních a nárazových prací,“ vysvětluje Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur.

„Místo toho, aby firmy znovu prodloužily smlouvu dosavadnímu agenturnímu zaměstnanci, si budou obvykle hledat nového,“ očekává Jaroslava Rezlerová, předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb a ředitelka agentury Manpower.

Maximálně 15 procent

Agenturních pracovníků se má od příštího roku dotknout i další omezení, podle něhož budou moci tvořit maximálně 15 procent všech zaměstnanců firmy.

"Kvóta možná nebude bolet velkou firmu typu Škoda Auto, kde patnáct procent může být sedm set lidí. Určitě se však dotkne středních firem, kde patnáct procent budou třeba tři lidi. Jenže firma se třeba stěhuje a přechodně potřebuje těch lidí deset. A jak to má řešit?" zdůrazňuje Burkovič.

Jako absurdní příklad pak uvádí firmu, v níž pracuje jen pět osob a kde by 15 procent představovalo 0,75 zaměstnance. "To si vezmou liliputána či osobu malého vzrůstu, aby tomuto byrokratickému nesmyslu vyhověli?" vysvětluje.

Bez benefitů

Podle zákona má i nadále platit, že agenturní zaměstnanec musí mít srovnatelné pracovní a mzdové podmínky s těmi kmenovými. Rezlerová namítá, že nikde není vysvětlené, co přesně to znamená.

Některá firma tak může agenturnímu zaměstnanci nabídnout stejné benefity či dovolenou jako svým vlastním lidem. Jiný podnik ale může za "stejné podmínky" považovat jen stejně vysokou mzdu.

"Plat je první srovnatelná podmínka. Je úzus, že by to měla být i dovolená, ale nikde to není konkrétně stanovené. Není k tomu ani metodický pokyn. Když by došlo na lámání chleba, bude rozhodovat soud," dodává Rezlerová.

"Neměl jsem žádné stravenky ani benefity. Kmenoví zaměstnanci byli mnohem více zvýhodňovaní, hodně jsem pociťoval, že jsem agenturní. Třeba při obědě měli standardní zaměstnanci výběr z šesti jídel, my jen ze dvou. Nebo jsme třeba nebyli zváni na firemní akce, třeba teambuildingy," vzpomíná Kněžek.

Navzdory zákazu v zákoně přitom mohou být v praxi i rozdíly ve výši samotné výplaty. Například Kněžek bral podle svých slov o tři tisíce korun měsíčně méně než kmenoví zaměstnanci. "Jedna věc je legislativa, druhá realita," potvrzuje i Vladislav Flek z Metropolitní univerzity Praha, který se na pracovní trhy zaměřuje. Koneckonců stejný konečný výdělek často nemají ani dva kmenoví zaměstnanci na stejné pozici v téže firmě.

Ministerstvo chce v tomto směru alespoň zpřísnit odpovědnost firmy, k níž byl agenturní zaměstnanec přidělen. Konkrétně když firma nedodrží (už nyní platnou) podmínku, podle níž nesmí být jeho pracovní a mzdové podmínky horší než podmínky srovnatelného kmenového zaměstnance. Samotná agentura totiž v praxi nemůže od firmy získat pravdivé informace.

Snaha o regulaci se vymkla z ruky

Za tvrdší regulaci přitom původně lobbovaly samy pracovní agentury a navrhly osm zpřísnění. Jedním z nich je třeba kauce, kterou musí agentura složit u Úřadu práce a držet ji tam po celou dobu svého podnikání. U fyzických osob jde o 50 tisíc korun, u firem pak o půl milionu. Cílem je omezit některé pololegální konkurenty, kterých je podle Rezlerové mezi téměř 1600 agenturami zhruba třetina.

"Pololegální je pro nás ten, kdo se neřídí podle platného zákona – například dává zaměstnancům minimální mzdu a zbytek výplaty jim vyplácí třeba přes cestovní náklady, takže to není složka mzdy a nemusejí se z toho platit odvody," upřesňuje Rezlerová.

Kromě kaucí a dalších změn ale ministerstvo nakonec navrhuje také další dvě důležité změny – zákaz řetězení smluv a zmíněné kvóty. Asociace poskytovatelů personálních služeb i Asociace pracovních agentur zdůrazňují, že by pomohly hlavně účinnější kontroly ze strany státu, nikoliv úprava, která zkomplikuje podnikání i seriózním zprostředkovatelům.

Hlavní výhoda? Flexibilita

Podle zástupců agentur i samotných firem, k nimž přidělují pracovníky, tak tento typ zaměstnání přijde o hlavní výhodu – flexibilitu neboli pružnost.

O agenturní pracovníky je totiž zájem hlavně proto, že je lze najmout jen krátkodobě, třeba před Vánoci nebo když se firmě nečekaně zvýší poptávka. Lze je i jednoduše propustit. "To bylo pro řadu firem zásadní především v době hospodářské krize, kdy neměly další jistotu zakázek, a tedy ani práce pro zaměstnance," uvádí Pavel Kaczor, který vede Úřad práce v Táboře.

„Agenturní zaměstnávání patří mezi jeden ze zásadních mechanismů, jak můžeme udržet konkurenceschopnost na trhu tím, že dokážeme na zvýšenou poptávku rychle reagovat. Situace v hutním průmyslu zůstává nadále složitá a zákazníci potvrzují zakázky jen s velmi malým předstihem,“ potvrzuje Barbora Černá Dvořáková, mluvčí ArcelorMittal Ostrava.

Totéž říká o agenturních zaměstnancích i Dagmar Krausová, mluvčí společnosti Ahold, která v Česku provozuje supermarkety a hypermarkety Albert. "Pomáhají nám vykrývat ty části roku, které jsou náročnější, například léto, kdy si stálí zaměstnanci čerpají dovolenou, nebo Vánoce a Velikonoce, kdy je zase potřeba uspokojit vyšší poptávku ze strany zákazníků," vysvětluje.

Navíc jsou agenturní pracovníci levnější. Zaměstnavatel ušetří přinejmenším na inzerci, náboru a administrativě – veškeré "papírování" včetně mzdové agendy je totiž na agentuře. Kromě toho se agenturní pracovníci mohou hodit, pokud mají podniky od svého vlastníka stanoven limit na počet kmenových zaměstnanců.

K nevýhodám agenturního zaměstnání patří, že má firma méně loajálních pracovníků. Lidem, kteří získají smlouvu jen na několik měsíců, může chybět nadšení, ochota dělat věci navíc a vymýšlet něco nového. Agenturní zaměstnanci sice mají šanci, že pokud se osvědčí, nabídne jim firma později stálé místo, podle zkušeností Rezlerové se to však stane jen zhruba ve dvou případech z pěti.

Za obstarání krátkodobých zaměstnanců samozřejmě firmy agenturám platí. Vzhledem k velkému počtu agentur a ostré konkurenci jde však podle Rezlerové jen o jednotky procent navíc. Více jsou podniky ochotné utrácet, jen když jim agentura sežene specialisty, jichž je na trhu nedostatek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy