Že si české domácnosti příští rok mírně připlatí za elektřinu, potvrdil ve čtvrtek ERÚ, který část výsledné ceny energií stanovuje. Naopak cena plynu bude podle něj stagnovat, nebo může i klesnout.
U elektřiny tvoří regulovaná složka více než polovinu výsledné ceny, u plynu asi čtvrtinu. ERÚ na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti vzroste v roce 2020 v průměru o 1,3 procenta, u plynu pak regulovaná složka stoupne u domácností a maloodběratelů o 0,53 procenta.
"Ačkoliv regulovaná složka ceny elektřiny meziročně vzroste, průměrné tempo růstu bude výrazně pomalejší, než jakým rostou ceny v celé ekonomice. Proti loňskému cenovému rozhodnutí se průměrný nárůst regulované složky pro domácnosti podařilo snížit téměř o jeden procentní bod," uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
Průměrný Čech přitom nyní zaplatí za jednu kilowatthodinu 4,5 koruny. Z pohledu nominální ceny se tak jedná o patnáctou nejvyšší částku mezi zeměmi evropské osmadvacítky. Hlubší analýza ceny ovšem dokazuje, že elektřina ve skutečnosti v tuzemsku příliš levná není.
Podle Hospodářských novin se totiž při přepočtu na kupní sílu cena kilowatthodiny v tuzemsku dostane na šesté místo v žebříčku ceny elektrické energie v celé Evropské unii.
Nejdražší elektřinu mají v sousedním Německu a to zejména kvůli tamní podpoře obnovitelných zdrojů. Naopak nejlevněji vyjde kilowatthodina ve Finsku.
"Jednou z příčin českého umístění může být vysoký regulovaný poplatek za elektřinu. Každoroční rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vedou pravidelně k navyšování cen," řekl HN ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Stovky korun navíc
"Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu bude mít vliv na inflaci a povede ke zdražování elektřiny. Firmám vzrostou náklady na energie, což se odrazí v cenách výrobků, jejichž výroba je náročná na spotřebu elektřiny. Lidé se musí připravit na zdražování. Nejhůře na tom budou domácnosti, které elektřinu využívají i k vytápění," připomíná Křeček.
Další zdražování potvrzují i někteří dodavatelé elektřiny. "Do konce prvního čtvrtletí roku 2020 plánujeme u vybraných produktů nárůst ceny silové elektřiny v průměru kolem deset procent, což v celkovém účtu za elektřinu, včetně regulované složky, znamená zhruba čtyřprocentní navýšení," řekla mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná.
Zákazníkům, kteří používají elektřinu běžným způsobem, tedy na svícení a běžné spotřebiče, vzroste podle ní celkový účet za elektřinu zhruba o 480 korun za rok. "Ti, kdo elektřinou navíc i topí, si pak v celkovém účtu ročně připlatí v průměru 2250 Kč," uvedla.
Situace na trhu snižování cen elektřiny nepřeje také podle mluvčího ČEZ Romana Gazdíka. "Ceny elektřiny jsou nyní nahoře zejména kvůli emisním povolenkám, které jsou pětkrát dražší než před dvěma roky. Pokud bychom některé ceníky upravovali, půjde o jednotky procent na faktuře," sdělil.
Pozor na dlouhodobé fixování ceny, říká ekonom
Cestou k udržení nízkých účtů za elektřinu ovšem nemusí být nutně dlouhodobá fixace současných cen. "V roce 2020 se cena elektřiny domácnostem zvýší polovičním tempem oproti letošku, tedy zhruba o šest procent. Běžná domácnost tak v příštím roce za proud zaplatí o zhruba 500 korun víc," říká hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.
Podle něj tak není divu, že dodavatelé elektřiny domácnostem nyní zaznamenávají rostoucí zájem právě o zafixované produkty. "Pokud však bude některý z dodavatelů nabízet fixaci na dobu delší tří let, je třeba být na pozoru. Nejde totiž zjevně o férovou nabídku. V horizontu více než tří let je třeba počítat s citelnějším ochlazením tuzemské ekonomiky," dodává.
Podle něj je totiž část analytiků přesvědčena, že ve Spojených státech v příštím roce udeří ekonomická recese. Ta by se zpožděním jednoho či dvou let mohla vyvolat závažné ekonomické zpomalení také v Evropě a Česku.
Vlivem tohoto zpomalení by načas ochabla poptávka po elektřině, což by alespoň přechodně vedlo k její cenové stagnaci či dokonce poklesu. "Spotřebitel vázaný dlouhodobou fixací by v takovém případě naopak platil dodavateli elektřiny větší účty než nový klient," vysvětluje Kovanda.
