Mimořádná zpráva

Česko musí postavit nové elektrárny, nebo nebude soběstačné, tvrdí odborníci

ČTK ČTK
23. 10. 2019 8:53
Česko potřebuje postavit nové elektrárny, aby i nadále byla soběstačná v množství elektřiny pro svou spotřebu. Tvrdí to ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) podle něhož bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030.
Elektrárna Dukovany
Elektrárna Dukovany | Foto: Jakub Plíhal

Havlíček mimo jiné řekl, že z nových dat společnosti ČEPS vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.

V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje (OZE), uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit.

Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor označil postoj ministerstva za konzervativní.

"Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie (OZE) v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná," uvedl.

Je třeba nahradit Dukovany

Podle jaderného experta z Českého vysokého učení technického v Praze Radka Škody má však ministr pravdu. "Pro soběstačnost je třeba postavit jak dva nové reaktory v Temelíně, tak nahradit odstavované Dukovany. Ví se o tom už minimálně pět let, od zrušeného tendru na dostavbu Temelína v roce 2014. Scénář je jasný - buď něco nového do roku 2035 postavíme, nebo nám nezbude nic jiného s elektřinou než dovoz, či pálit a dovážet zemní plyn," řekl.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR míní, že naléhavost Havlíčkovy výzvy je způsobena mimo jiné vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se chystá hromadné odstavování uhelných a jaderných zdrojů.

"Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě," řekl.

Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je třeba, aby vypínání zdrojů v ČR bylo rozumně fázované s realizací jejich náhrady, dodal.

Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by aktuální zjištění mělo vést zejména k přepracování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu a aktualizaci Státní energetické koncepce ve prospěch obnovitelných zdrojů energie.

"Obnovitelné zdroje se již prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Mohou tak nahradit postupný útlum uhelných elektráren," dodal.

Můžeme si vybírat ze všech dodavatelů, o kterých víme, že jsou schopni dodat podobný typ jaderného bloku. Rozhodně to není jeden, říká Drábová. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Ekonomika Evropské unie vzrostla o 1,9 procenta, nejmenší nezaměstnanost je v Česku

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

V EU také druhý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. Poprvé po roce je nezaměstnanost nižší než ve stejném měsíci minulého roku, kdy v době prudkého růstu za první vlny pandemie dosáhla 7,3 procenta. Nejmenší nezaměstnanost je v Česku, kde klesla na 2,8 procenta.

Míra inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,2 procenta a po mírném červnovém zpomalení se vrátila k růstu z předchozích měsíců. V červnu ceny meziročně vzrostly o 1,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině srpna. Evropská centrální banka v polovině července oznámila, že inflační cíl zvedá na dvě procenta. Analytici přitom počítají s tím, že i tuto metu letos růst cen překoná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy