Řidičům se nejprve 15. prosince otevře téměř 13 kilometrů na dálnici D35 v úseku Opatovice nad Labem - Časy v Pardubickém kraji. Silničáři úsek staví od předloňského jara a jedná se o první část trasy, která by se v budoucnu měla stát severní alternativou k D1. Dosluhující ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) odhaduje, že celá D35 by měla být hotová do roku 2028. Zbývá dobudovat sedm úseků, staví se ale jen jeden.
Další "vánoční" nadílkou bude zprovozněný obchvat Panenského Týnce v Ústeckém kraji na dálnici D7. Stát 3,5 kilometru dlouhý úsek otevře 16. prosince a z dvoupruhové silnice se tak stane čtyřpruhová. Na zbývající středočeskou část D7 však úsek nenavazuje a zrychlení dopravy tak příliš nepomůže.
Nakonec 17. prosince ministerstvo dopravy zprovozní hned dva navazující úseky na dálnici D11, a to sice Hradec Králové - Smiřice (15,2 kilometrů) a Smiřice-Jaroměř (7,2 kilometrů). Výstavba obou úseků začala v roce 2019.
"Je to po hodně dlouhé době, co se otevře tolik kilometrů nových dálnic v jednom měsíci," komentoval to pro on-line deník Aktuálně.cz dopravní expert Jan Sůra.
Dálnice D11 patří k nejdéle budovaným silničním stavbám v Česku a od roku 2017 končí v Hradci Králové. V budoucnu se má napojit v Královci u Trutnova na polskou silnici S3. Poláci plánují její dokončení ve schváleném termínu, tedy v roce 2023. Oproti tomu Česko výstavbu úseku D11 Trutnov - státní hranice plánuje teprve na roky 2023 až 2025.
Stát letos v srpnu také zprovoznil téměř pětikilometrový obchvat Lubence na D6 na Lounsku a o dva měsíce později jihovýchodní, 3,1 kilometru dlouhý obchvat Otrokovic na Zlínsku, který je součástí dálnice D55.
Celkem se tak letos otevřelo celkem 46,5 kilometru nových dálnic, což Sůra označil za nadprůměrný rok. Vůbec nejvíce kilometrů (78) v jednom roce se podle něj v Česku otevřelo v letech 1980 a 2006. Mezi nejchudší se zařadil rok 2018, kdy resort dopravy zprovoznil pouze čtyři kilometry na dálnici D7.
Klíčová dálnice D35
V roce 2022 by mělo v Česku vyrůst 25,4 kilometrů nových dálnic. Pro Aktuálně.cz to potvrdil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Řidiči budou moci nově jezdit například mezi Časy a Ostrovem na dálnici D35. Úsek navazuje na ten aktuálně otevíraný a původně měly být dokončeny oba současně. Další dokončenou stavbou bude dálniční obchvatu Frýdku-Místku na D48. V plánu je například také přestavba mimoúrovňové křižovatky v Drysicích na Vyškovsku na dálnici D46. Nových silnic I. třídy pak vznikne přes 18 kilometrů.
Sůra však považuje v současné době za klíčové hlavně dokončení dálnice D35. "To je důležitá stavba, jinak by se ministerstvo dopravy mělo zaměřit na dostavbu D1 u Přerova a Pražský okruh," dodal.
Dálnici D35, dokončení D1 a Pražský okruh označuje za svoji prioritu i pravděpodobný budoucí ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který na pozici vystřídá Karla Havlíčka.
Kupka by během čtyř let ve svém úřadu rád dokončil také dálnici D3 od Českých Budějovic k hranicím s Rakouskem a první úsek hranice D49 k Fryštátu. Začít chce také s D52 směrem k rakouským hranicím a zmiňovanou D11 k hranicím s Polskem. Možnosti ministra ovlivnit zdlouhavé úřední schvalovací procesy jsou však v Česku minimální.
Stěžejní je podle něj projektová příprava, která se nesmí zastavit. "Vláda, která nastoupí a která má v tuto chvíli na stole jasné programové prohlášení, bude proinvestiční. Bude rozvíjet aktivity tak, jak se je podařilo za předchozí léta připravit. Nemusíte se obávat, že by nastal jev z roku 2010, kdy se zastavila projektová příprava," řekl Kupka.
Odborníci dlouhodobě kritizují stát za to, že zaostává v tempu silniční i dálniční výstavby. Například dopravní expert Roman Budský v zářijovém rozhovoru pro Aktuálně.cz upozornil, že země jako Maďarsko nebo Polsko staví dálnice rychleji. Vinu vidí kromě jiného právě ve zdlouhavém schvalovacím procesu.
Totéž kritizuje i analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc. "Velmi pomalý proces přípravy staveb v Česku představuje v průměru třináctileté období, které je nesrovnatelně delší než v okolních zemích. Třeba v Německu je tato lhůta zhruba poloviční. Byrokratická zátěž je z tohoto pohledu jedním z hlavních problémů, proč v Česku zaostává výstavba dálniční sítě ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi," míní.
Budoucí koaliční vláda chce podle Martina Kupky podle něj zachovat investiční tempo z minulých let. Letošní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) činí podle Kupky 127 miliard korun, na příští rok je plánováno 130 miliard. "Za nás je závazek tempo v tomto směru jednoznačně udržet," řekl Kupka.
U některých klíčových staveb podle něj projektová příprava vázne. "Je nezbytně nutné určit priority. Ta stávající sestava koaliční většiny měla odvahu vytknout před závorku stavbu Pražského okruhu a stavbu D35," řekl Kupka. Neznamená to podle něj, že by se další stavby odsunuly do ústraní, pro tyto dvě stavby ale vláda udělá, co je v jejich silách, řekl Kupka.
Budoucí vláda chce pečlivě vyhodnotit projekt PPP u stavby dálnice D4. "Tento způsob zapojení komerční sféry do státních projektů, tak tenhle způsob investic a aktivit státu chceme rozvíjet," řekl Kupka. Úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem se jako první staví formou PPP projektu.
Soukromý investor bude mít na starosti stavbu 32 kilometrů dálnice, kterou bude po její dostavbě v roce 2024 provozovat spolu s dalšími už existujícími 16 kilometry následujících 25 let. Stát mu bude dálnici postupně splácet a nakonec ji celou převezme. Česko by mělo za využívání dálnice zaplatit 17,8 miliardy korun v čisté současné hodnotě.
