Ukrajina platila před ruskou invazí za jednoho z největších světových exportérů obilí. Většinu zboží vyvážela přes námořní přístavy, které ale Rusko po únorovém napadení Ukrajiny zablokovalo a vývoz surovin tak znemožnilo. Na dodávkách z někdejší "obilnice Evropy" je přitom závislá řada asijských a afrických zemí, kde je pěstování obilovin obtížné.
Ukrajinci se nyní za pomoci evropských států snaží zboží vyvážet po železnici přes západní hranici. Tamní ministerstvo zemědělství v úterý uvedlo, že vlaky vyvezly z Ukrajiny od začátku války přes 709 tisíc tun zemědělských plodin, více než 790 tisíc tun se pak dostalo do světa přes dunajské přístavy a trajekty do Rumunska a přes 212 tisíc tun odvezly nákladní automobily. Jenže to nestačí.
"Kdyby se mělo vyvézt všech 20 milionů tun obilí, bylo by zapotřebí 20 tisíc vlaků, protože jeden vlak průměrně vyveze tisíc tun. Exportovat zboží po železnici je tedy sice dobrý pokus, ale naráží to na obrovské kapacitní problémy," popsal pro Aktuálně.cz ředitel Svazu spedice a logistiky Petr Rožek.
Jeden z hlavních problémů tkví v tom, že železnice na Ukrajině mají odlišný rozchod kolejí. "Široký rozchod kolejí (1520 milimetrů) je samozřejmě překážkou při přepravě do Evropy na rozchod 1435 milimetrů, protože zboží kvůli tomu musí být přeloženo v pohraničních přechodových stanicích," vysvětlil prezident České logistické asociace Václav Cempírek.
Za jednu z hlavních překážek při přepravě zboží z Ukrajiny po železnici to označuje i Michal Drábek z Fakulty dopravní ČVUT. "Problém tkví v historicky daném odlišném rozchodu kolejí v bývalém Sovětském svazu, což vede k nutnosti překládat zboží - v tomto případě obilí - mezi železničními vozy na širokém a normálním evropském rozchodu. Překladiště se nachází poblíž hranice Evropské unie s Ukrajinou - například v Čierné nad Tisou na východním Slovensku. Z bezpečnostních důvodů je samozřejmě žádoucí využívat pouze překladiště, která leží na území Evropské unie," vysvětlil Drábek.
Překladiště v Čierné nad Tisou posloužilo v květnu i českému železničnímu dopravci ČD Cargo, když ve spolupráci s dalšími partnery odvezl z Ukrajiny vlak asi s 1800 tunami kukuřice. Ze Slovenska putovala zásilka do německého přístavu Brake a odtud lodí do Egypta.
"V současné době je zájem o přepravu obilí z Ukrajiny enormní," uvedl k tomu Michal Roh z ČD Cargo. Zatímco za první čtyři měsíce loňského roku přepravilo ČD Cargo z Ukrajiny necelých 10 tisíc tun obilí, letos je to za stejné období 50 tisíc tun. Firma převáží z válkou zmítané země také třeba železnou rudu nebo černé uhlí.
Jak ale upozornilo české Sdružení železničních nákladních dopravců (Žesnad), překladiště jsou momentálně vytížená na sto procent. Na Slovensku navíc ani jiné překladiště než v Čierné nad Tisou nefunguje. Otazník visí také nad vykládací kapacitou v přístavech, byť například ten v Brake zatím podle Cempírka zvládá.
Chybí vagony
Vývoz po železnici tak podle expertů zkrátka nedokáže černomořské přístavy zastoupit. Rožek také podotýká, že obilí se nedá vozit v běžných vagonech jako třeba uhlí. Jde totiž o potravinářské zboží a certifikovaných vagonů je nedostatek.
"Další problém vyplývá z válečné situace - po tratích spojujících Ukrajinu se zeměmi Evropské unie, kudy má proudit obilí, jsou opačným směrem přepravovány zbraně pro ukrajinskou armádu. Tyto transporty a železniční tratě a uzly tak představují cíl pro ruské raketové útoky, k nimž již v minulosti došlo (například na město Volovec v Zakarpatské oblasti). Existuje několik takovýchto železničních koridorů. Přeprava obilí po nich je možná, je ale nutné počítat s riziky," přidal další argument Drábek.
Železniční přeprava navíc naráží na už nyní přetížené kapacity některých mezinárodních tratí. Příkladem je nedostatečně kapacitní trať vedoucí údolím Labe z Děčína do německých Drážďan, která je úzkým hrdlem trápícím české dopravce dlouhodobě.
Podle Cempírka by bylo lepším řešením, aby se obiloviny přepravily nákladními vlaky jen do polských přístavů, kde by se zboží přeložilo na námořní lodě a dovezlo do cílových zemí. Také ČD Cargo minulý měsíc uvedlo, že aktuálně jedná o dalších možných trasách, právě například přes polské nebo naopak jižní přístavy v Jaderském moři.
Rusko-turecké jednání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí řekl, že na podzim by se v zemi mohlo nacházet až 75 milionů tun obilí, které lodě nebudou moci kvůli blokádě přístavů vyvézt. Už za několik týdnů totiž začne nová sklizeň. Ukrajina proto nyní usiluje hlavně o zvýšení vývozní kapacity v dunajských říčních přístavech, což by umožnilo výraznější přepravu do rumunských černomořských přístavů.
O exportu na Ukrajině "zabaveného" obilí jedná také Rusko, to usiluje o dohodu s Tureckem. Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov uvedl, že obnova přepravy zboží záleží na ochotě Kyjeva odstranit miny ze svých přístavů a zajistit bezpečnost přepravních lodí. Ukrajinští představitelé se ale jednání neúčastní s tím, že se jedná o přeprodej kradeného zboží.
