Fiasko ostravského letiště. Na dotované linky nalákalo jen Poláky, o západ není zájem

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
26. 11. 2019 14:00
Z ostravského letiště v Mošnově začne na jaře létat pravidelná linka do Varšavy. Provozovat ji bude polská společnost LOT. Hledání dopravce, který by do Ostravy létal z Vídně či Mnichova, naopak skončilo fiaskem. Letiště v Mošnově se stejně jako ostatní česká regionální letiště dlouhodobě potýká s nezájmem dopravců. Nepomáhají ani mohutné investice a lákání na dotace.
Foto: Lukáš Bíba

"Myslím, že to je do jisté míry přelomový krok pro naše letiště, protože jsme našli skutečně silného partnera," řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Majitelem letiště je právě kraj.

Z Varšavy pak budou moci pasažéři pokračovat do více než 110 destinací. "Odpolední časy umožňují výhodné přestupy do dalších destinací v Německu, Skandinávii, USA, Koreji i dalších míst v Asii," řekl za společnost LOT Robert Ludera.

Na podporu nové linky chce kraj vyčlenit deset milionů korun ročně. Zastupitelé by to měli schvalovat v prosinci. Hejtman doufá, že do budoucna se linka obejde bez krajské podpory. "Po nějakou dobu budeme přispívat na provoz linky a očekáváme, že po pěti letech bude zisková v řádech sedm procent ročně," řekl hejtmanův náměstek Jakub Unucka (ODS).

Linka Ostrava - Varšava

Podle letového řádu bude od 30. března letadlo do Varšavy létat vždy v pondělí, čtvrtek a sobotu ve 13:25 a v úterý a pátek v 17:05, z Varšavy poletí v pondělí, čtvrtek a sobotu v 11:50 a v úterý a pátek v 15:30. Linku budou obsluhovat letadla Bombardier Q400 a Embraer 170/175 s kapacitou 70 až 82 míst. Cena zpáteční letenky bude začínat na 1690 korunách.

Moravskoslezský kraj naopak ukončil hledání dopravce, který by provozoval slibované linky do Mnichova a Vídně. Přihlásil se totiž jen jediný zájemce. Na podporu těchto linek měl přitom kraj připraveno 170 milionů korun. Unucka řekl, že tyto peníze kraj použije na rozvoj infrastruktury letiště a vybudování pojezdových stojánek u nákladních hangárů pro rozšíření nákladní přepravy.

Z mošnovského letiště tak nyní pravidelně létá jen jediná linka do Londýna a v sezoně linky do turistických destinací.

Krajská letiště: Problémy a dotované sny 

Problémy s uplatněním na trhu mají ale kromě Ostravy i další krajská mezinárodní letiště v Česku. Těch vedle pražské Ruzyně funguje pět, loni dohromady odbavila milion cestujících. Pro srovnání Letiště Václava Havla loni odbavilo 16,8 milionu cestujících, což bylo meziročně o devět procent více.

Krajská letiště tak dál hledají aerolinky, které je propojí se světem a ospravedlní mnohamiliardové investice veřejných prostředků.

Jen jediná linka létá například na to pardubické, během zimního letového řádu bude zajišťovat spojení do Kyjeva. "Kyjevské letiště je tranzitní, odtud se cestující mohou dostat dál do světa. Ukrajina je nádherná země i tranzitní bod," vysvětlovala před časem dohodu s nízkonákladovým dopravcem SkyU ředitelka pardubické společnosti East Bohemian Airport Hana Šmejkalová.

Karlovarské letiště skončilo loňský rok s čistým ziskem 3,4 miliardy korun, zejména díky nízkonákladové lince společnosti Poběda do Moskvy. To brněnské se udrželo v černých číslech díky stabilnímu zájmu charterových dopravců a dovolenkových spojů.

Letiště v Českých Budějovicích je pak sice otevřené teprve pár měsíců a zatím sbírá potřebné certifikace, v plánech managementu už ale zaznívají destinace jako například Dubaj. Jak chtějí nadnárodní dopravní giganty do Budějovic v konkurenci Prahy či nedalekého Lince nalákat, však radní ani představitelé letiště neuvádí.

Krajská letiště počítají i s nákladní přepravou

Mošnovské letiště loni odbavilo 377 936, tedy o 53 820 lidí více než v roce 2017. Cestou k dalšímu růstu však může být vedle lákání osobních linek také nákladní doprava. Letadla tam loni přepravila 5448 tun materiálu.

"Vznikne tam zhruba deset hangárů, které budou patřit jak letišti, tak soukromníkům. K těm hangárům bude přístup, aby tam mohla zajíždět letadla, aby letiště mohlo plnit svoji podstatnou úlohu, a to je nákladní cargo. Dneska tam máme jenom jeden stan, ten se velmi brzy změní," plánuje rozšíření letiště Unucka. Příprava hangárů je ve fázi projektové dokumentace.

O nákladní přepravě uvažuje i pardubické letiště. Společnost je čtyři roky ztrátová, mimo jiné proto, že hodně investovala do rozvoje, 266 milionů korun stál nový terminál. Další investice ještě plánuje. Chystá dobudování parkovišť, zázemí pro malá letadla, plány má, podobně jako Ostrava, právě i v cargo přepravě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 1 hodinou

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy