Rusko napadlo Ukrajinu 24. února, od té doby muselo podle serveru Flightradar, který sleduje letecké spoje, přesměrovat své asijské linky nejméně 21 aerolinií. Většina západních zemí totiž v reakci na invazi uzavřela své nebe pro ruská letadla a Rusko v odvetě zamezilo přístup do svého vzdušného prostoru letadlům z více než tří desítek zemí.
Letový řád musely přeskupit například společnosti Air France, Japan Airlines, Finnair, United Airlines nebo Lufthansa. Třeba cestující Air France z Pekingu do Paříže tak nyní stráví na cestě o šest hodin déle, tedy celkem kolem osmnácti hodin. Společnost podle agentury Bloomberg pozměnila cestu spojů do celkem pěti asijských destinací včetně Tokia. Aby její letadla nevstoupila do ruského vzdušného prostoru, využívá jižnější trasy přes Turecko a Kazachstán.
Spoje musely upravit i Japan Airlines. Letadla z Londýna do Tokia teď létají přes Island, Grónsko, Kanadu a Aljašku, což podle Bloombergu trvá o více než čtyři hodiny déle, tedy asi šestnáct hodin.
"Dopady se pro různé aerolinky liší podle toho, jak jejich cesty vypadaly standardně. Musíme si uvědomit, že ne všechny státy mají letecký prostor Ruska uzavřený. Například aerolinky z Blízkého východu do Ruska nebo přes něj létají. Na druhé straně třeba finská společnost Finnair musela změnit trasy většiny dálkových spojů do Asie (některé dokonce na několik měsíců úplně zrušila), a to prodraží ceny letenek," komentoval situaci pro Aktuálně.cz odborník na leteckou dopravu ze společnosti EY Petr Kováč.
Pro Finnair představují cesty přes Rusko do Asie klíčový byznys, avšak až od 90. let, protože před rozpadem Sovětského svazu stejně jako jiní letečtí dopravci ruský vzdušný prostor nevyužíval. Firmu tak nynější omezení velmi zasáhlo. Například let z Helsinek do Tokia trvá přes půl dne místo standardních devět a půl hodiny a podle webu CNN takový spoj spotřebuje o 40 procent paliva více. Finnair upravil také trasy letů do Šanghaje a Soulu. Spojení do Ósaky a Hongkongu ale minimálně do dubna pozastavil.
Americké United Airlines zase zrušily lety z New Jersey do Bombaje nebo ze San Francisca do Dillí. Spoje by se totiž neobešly bez zastávky na doplnění paliva, případně by aerolinky musely převážet méně pasažérů nebo menší náklad. Do Dillí ale dál vypravují spoje z Chicaga, a sice přes Turecko, Turkmenistán a Tádžikistán, cestující tak musí počítat se zhruba o hodinu delším letem.
Úspora peněz za přelety nepomůže
Podle Kováče aerolinkám nevykompenzuje zvýšené náklady ani fakt, že teď nemusí platit vysoké poplatky za přelétávání ruského území. Podle mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu, které citoval server Business Insider, se poplatky za jeden přelet nad Sibiří pohybují kolem 3500 dolarů (přes 78 tisíc korun), byť se tato částka může v konkrétních případech velmi lišit.
V minulosti proti výši poplatků protestoval právě třeba Finnair, ale i ruský státní dopravce Aeroflot, který je také musí hradit. Spory vedly také tuzemské ČSA.
"Prodloužení tras a s tím spojená vyšší spotřeba paliva však bude mít na cenu letenek mnohem větší dopad než úspora poplatků za přelet ruského území," míní Kováč.
Ceny leteckého paliva primárně kopírují vývoj cen ropy. Tato surovina od začátku roku zdražila asi o 40 procent a její cenu ovlivňuje hlavně vývoj na Ukrajině. Mezinárodní agentura pro energii minulý týden varovala, že na trhu by kvůli protiruským sankcím od příštího měsíce mohly denně chybět tři miliony barelů ruské ropy a ropných produktů.
Dálkové linky už zdražily
Vedle spotřeby paliva se někteří letečtí dopravci potýkají také s vyššími náklady na zaměstnance. Třeba Finnair na zmiňované cestě do Tokia musel kvůli delší trase posílit posádku. "Obvykle do Japonska létáme se třemi piloty, teď ji ale obsluhujeme se čtyřmi," popsal pro CNN Aleksi Kuosmanen z Finnair.
Podle Kováče se tyto faktory už začínají promítat do cen letenek. "Hlavním motivem pro zdražování bude nejspíš cena leteckého paliva. V kombinaci s poplatky za použití navigačních služeb se ale celkově dá předpokládat zdražení letenek. Jejich ceny už evidentně rostou," řekl expert.
Ředitel letenkového portálu Letuška.cz Josef Trejbal uvedl, že zatím si pasažéři musí připlatit zejména na dálkových tratích, v průměru jde podle něj až o desetiprocentní navýšení. Na vině je právě hlavně cena paliva. "Dopravci navyšují takzvané palivové příplatky, které ovlivňují konečné ceny letenek," přikyvuje Trejbal.
Podobně situaci vidí i provozovatel dalšího letenkového portálu, Jiří Spolek ze Zaleťsi. Podle něj zdražují dálkové linky, a to hlavně ty do Asie. Kromě zdražování ropy to zdůvodňuje právě zákazem létat přes Rusko.
"Některé destinace také negativně ovlivnilo snížení konkurence. Jde o místa, kam původně létal Aeroflot. Například zpáteční letenka do Mongolska stála běžně 17 tisíc korun, nyní vyjde na dvojnásobek," popsal Spolek. Krátké trasy po Evropě podle něj zatím nezdražují, protože tam stále panuje velká konkurence.
"A vítězí ty aerolinky, které měly zafixovanou cenu paliva. Mezi ně patří například Ryanair, který má zafixovaných 80 procent předpokládaných nákladů na palivo na 63 dolarů (asi 1400 korun) za barel až do konce března dalšího roku. Jeho velký konkurent, Wizz Air, ovšem cenu paliva zajištěnou nemá vůbec a pořizuje ho tudíž za tržní ceny, tedy nyní okolo 110 dolarů (zhruba 2400 korun) za barel. Kvůli tomu také zrušil z Vídně dvacet linek, které se mu finančně nevyplatily," řekl Spolek.
Lenka Kašická z dalšího velkého prodejce letenek Student Agency k tomu pro Aktuálně.cz dodala, že ceny letenek už obecně vzrostly, a to právě kvůli vyšším výdajům na palivo.
