Rodí se řešení, jak uprchlíkům férově měnit hřivny. Českým bankám však odvaha chybí

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
24. 3. 2022 6:15
V Česku je nyní podle úřadů a mobilních operátorů zhruba 270 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Řada z nich je však zcela bez prostředků, protože peníze, které si s sebou přivezli, nikdo nechce. Ukrajinské hřivny jsou v době válečného konfliktu rizikové a české banky od nich dávají ruce pryč. Vyčkávají, zda za ně tlak veřejnosti a výzvy k pomoci uprchlíkům vyřeší Evropská centrální banka.
Ukrajinská hřivna - ilustrační foto.
Ukrajinská hřivna - ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Rychle vybrali úspory a utekli z válečné zóny. V evropských zemích zatím našlo útočiště přes tři miliony Ukrajinců, v Česku přes čtvrt milionu. Dočkali se veskrze kompletní pomoci až na jedinou - výměnu peněz.

Většina evropských bank směnu ukrajinských hřiven totiž momentálně neumožňuje. V tuzemsku zatím ani jedna. Uprchlíci se tak stávají "kořistí" některých směnáren, které jim peníze mění za velmi nevýhodných podmínek. 

Právě proto, že se problém týká řady zemí Evropské unie, začala ho řešit Evropská centrální banka (ECB). Jak uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová, hledání řešení, které by umožnilo přeměnit hřivny uprchlíků na eura a další měny za "férový kurz", je složité. 

Nicméně v pondělí zaslala ECB Evropské komisi návrh, jak by měl systém přeměny hřiven fungovat. Ovšem s tím, že bez záruky EU na krytí rizik kurzových ztrát to nepůjde. "Potřebujeme záruku ke konverzi měny. Někdy naše právní rámce v krizových dobách ukazují své limity," uvedla podle listu Financial Times Lagardeová. 

A tak české banky vyčkávají, a to i přes kritiku veřejnosti a humanitárních organizací, které upozorňují na svízelnou situaci uprchlíků. Inspirací jim nejsou ani některé "odvážné" banky v jiných zemích, které se do směny pustily i bez požehnání unie. Hřivny mění například v Rumunsku, chystají se k tomu bulharské a polské banky a tento týden i slovenská Tatra banka. 

"Usilujeme o tom, abychom ukrajinským občanům v maximální možné míře ulehčili pobyt u nás a zmírnili tak alespoň částečně jejich těžkou situaci. Přinášíme proto opatření, ke kterým patří od 22. března i směna hřiven za eura. Občané Ukrajiny budou moci hřivny vyměnit do částky 250 eur na osobu a den nebo je vložit na svůj eurový účet v Tatra bance," uvedla Natálie Major, členka představenstva banky.

Ve středu 23. března byl kurz 33,99 hřivny za jedno euro. Jde o kurz podobný tomu, který uvádí pro březen Česká národní banka - 1,33 hřivny za jednu korunu.

V bankách se také bojuje

"Hledáme řešení, jak na to. Důležitým vodítkem pro nás bude i stanovisko Evropské centrální banky. V každém případě věřím, že v řádu dnů najdeme způsob, jak umožnit směnu hřiven Ukrajincům, prchajícím před agresí Putinova diktátorského režimu, a že budeme také schopni ukrajinským uprchlíkům spolu se směnou hřiven poskytnout i další individuální finanční pomoc," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. 

Podle zdroje obeznámeného s bankovní politikou je situace ve všech bankách podobná - naráží na sebe argumenty lidí, kteří v bance vyhodnocují rizika, s těmi ostatními, kteří soucítí s Ukrajinci. 

"Riskaři odmítají přijmout rizika spočívající v nejistotě, jak stanovit kurz hřivny ke koruně. Pokud bude totiž válka a destrukce Ukrajiny bude pokračovat, budoucí hodnota hřivny bude na dlouhou dobu nižší než nyní, takže banka obrovsky prodělá minimálně v krátkodobém horizontu. Je ale také možné, že rekonstrukce Ukrajiny bude probíhat rychleji a hodnota hřivny vzroste a ten, kdo směnil za dnešní 'válečný' kurz, tak vydělá, nebo alespoň neprodělá," uvedl pro Aktuálně.cz zdroj z bankovního sektoru, který nechtěl uvést své jméno. 

Připomněl ještě náklady nutné na takzvaný cash handling, tedy převoz a uskladnění hřiven po těžko odhadnutelnou dobu, které by bankám případně naskočily.

"Nicméně vezmete-li v potaz, že pouliční směnárny už rizika podstupují, byť s velmi nevýhodným kurzem pro uprchlíky, a měnit hřivny začaly i některé banky v unii, je vážně ostuda, že silné české banky stále váhají," uvedl zdroj. 

Ať se za kurz zaručí EU

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, ovšem chování bank chápe. "Praktická nesměnitelnost ukrajinských hřiven je problém, který by se primárně měl řešit na evropské úrovni. Ve chvíli, kdy státy střední a východní Evropy nesou největší náklady na dočasnou adaptaci válečných uprchlíků z Ukrajiny, bylo by vhodné, aby se za tuto směnu zaručila Evropská komise. Je možné uvažovat i o nějakém limitu na osobu a časový úsek," míní Zamrazilová.

Stejný názor má i ministerstvo financí. "Na evropské úrovni se intenzivně hledá řešení. Jednou z diskutovaných variant je společný výkup ukrajinské měny za předem pevně stanovený kurz, nicméně je třeba vyřešit související právní otázky. Ministerstvo obecně podporuje jednotné evropské řešení, které by spravedlivě zajistilo, aby měli uprchlíci ve všech zemích stejné podmínky," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí úřadu Tomáš Weiss.

Připomněl, že stát v rámci pomoci vyplácí uprchlíkům přes úřady práce od 21. března humanitární dávku pět tisíc korun na osobu, kterou dostanou lidé s vízem ke strpění a mohou ji pobírat ještě dalších pět měsíců.

Mluvčí resortu také doplnil, že neexistuje zákon, který by směnárnám předepisoval, se kterými měnami mají obchodovat, a stejně tak ani nereguluje využívané směnné kurzy. "Ty jsou výsledkem obchodního rozhodnutí konkrétní směnárny, která při tom bere v úvahu aktuální situaci na trhu a do kterého ministerstvu nenáleží zasahovat," dodal Weiss. Některé směnárny přitom nabízejí nevýhodné kurzy typu 1 koruna = 2, 3 i 5 hřiven. 

Ekonom společnosti Citfin Tomáš Volf doporučuje Ukrajincům, aby si v tuto chvíli hřivny ponechali a nesměňovali je. "Pokud někdo bude chtít pomoct, udělá to nezištně a nic nebude chtít na oplátku. Český stát se o uprchlíky z Ukrajiny musí postarat, aniž by to bylo na úkor jejich vlastních úspor. Tedy jejich pobyt a zázemí po nutně dlouhou dobu by měl jít na vrub ČR v rámci solidarity," uvedl Volf. 

List Süddeutsche Zeitung v komentáři nedávno navrhl systém, kdy by se právě obtížná směnitelnost hřivny stala důkazem o jakési občanské solidaritě. Lidé by si vyměnili s Ukrajinci jejich měnu podle vlastního velkorysého kurzu. Hřivny by tak byly Evropanům takovým "potvrzením" o poskytnutí daru. 

Muselo by jít ale o dobrovolnou, jednorázovou pomoc. "V praxi je myšlenka výkupu hřiven od Ukrajinců běžnými lidmi nerealizovatelná a navíc nezákonná. V Česku je směnárenská činnost velmi jasně specifikována a smějí ji provádět jen místa s povolením od centrální banky. Jakékoli směnárenské činnosti dobročinných spolků mohou tvrdě narazit," varuje Volf. 

Podle Jana Jonáše z Katedry ekonomie Masarykovy Univerzity v Brně vydala Národní banka Ukrajiny (NBU) již začátkem března doporučení, aby si lidé s sebou nebrali hotovost, ale peníze si uložili v ukrajinské bance a v zahraničí využívali platební karty. Při platbě kartou jim je převedena hřivna za lokální měnu v kurzu podle ukrajinské banky. Tímto se mohou ukrajinští občané vyhnout nízkým kurzům právě ve směnárnách. 

"Situace s ukrajinskou hřivnou je jiná, než známe z historie 'válečných' měn. V době válečného konfliktu je pozastavena tvorba a dostupnost zboží a ceny tím pádem rostou, pokud nejsou administrativně regulovány. Na míře narušení hospodářské spolupráce poté závisí míra znehodnocení peněz. Pro uprchlíky se pak domácí měna stává bezcennou a často se ji držitelé snaží co nejdříve směnit například za americký dolar nebo někteří finančně zkušenější i za kryptoměny," říká Jonáš.

Uvádí příklady hyperinflace v Zimbabwe na konci prvního desetiletí 21. století a ve Venezuele na konci druhého desetiletí. 

"Podle toho by se ukrajinská měna měla válečným konfliktem znehodnocovat. Ale neděje se tak úplně. Národní bance Ukrajiny v tomto na pomoc přicházejí mezinárodní a zahraniční organizace. Ukrajina například získala na začátku března nouzový úvěr od Mezinárodního měnového fondu v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. Obdobně Národní banka Polska poskytla Ukrajině půjčku v cizí měně. Tyto půjčky stabilizují ukrajinskou správu financí a v principu pomáhají i uprchlíkům při konverzi ukrajinské hřivny do jiných měn v případě plateb kartou nebo při výběrech v zahraničí," doplnil Jonáš. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží Stanjura vládě v červenci

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vládě v červenci, řekl ve středu na tiskové konferenci. Do té doby budou podle něj schválena některá další opatření v souvislosti s energetickou krizí, budou k dispozici také přesnější data o hospodaření státu. Doplnil, že podle dubnového makroekonomického výhledu bude v letošním rozpočtu nejvýše 15 miliard korun dodatečných příjmů ve srovnání se schváleným rozpočtem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na podporu výuky v MŠ a ZŠ chce ministerstvo rozdělit devět miliard korun z EU

Ministerstvo školství chce rozdělit devět miliard korun z evropských dotací na posílení podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové, a zlepšení kvality vzdělávání v základních a mateřských školách. O peníze budou moct žádat pomocí zjednodušených formulářů, takzvaných šablon, od středy do 28. dubna příštího roku. Dotace půjdou z nového Operačního programu Jan Amos Komenský, který šablonami naváže na předchozí program Výzkum, vývoj a vzdělávání. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy