Déčko má být zcela automatická linka bez strojvedoucího řízená z jednoho dispečinku u stanice Nádraží Krč. Celou trasu by v první i druhé fázi mělo obsluhovat šestnáct souprav, dopravní podnik za ně plánuje zaplatit zhruba 2,8 miliardy korun. Vlaky by měly být po celé své délce průchozí a bez kabiny pro řidiče. Systém má dokázat rychle a efektivně reagovat na počet cestujících. Sám vyhodnotí, kdy je potřeba zkrátit nebo prodloužit interval mezi jednotlivými spoji. Novým prvkem budou skleněné bezpečnostní stěny, které oddělí nástupiště od kolejiště. Toto řešení je již delší dobu k vidění například v Paříži na lince metra 14. Plně automatické dopravní systémy zaznamenávají v poslední době rozvoj i jinde ve světě. Nové či prodloužené automatické linky se otevřely v Soulu, Inčchonu, Singapuru, Budapešti, Barceloně nebo malajsijském Kuala Lumpuru a chystají se další v Toulouse, Lyonu, Paříži, Glasgow nebo v Šanghaji.
I. etapa výstavby (7,9 km)
II. etapa výstavby (2,7 km)
další posuzované varianty
Trasa D | |
---|---|
Délka trasy Pankrác – Depo Písnice (I. etapa výstavby) | 7,9 km |
Jízdní doba trasy Pankrác – Depo Písnice | 16 minut |
Celková suma za úsek Pankrác – Depo Písnice | 77 miliard korun |
Celková suma za úsek Pankrác – Náměstí Míru | 21 miliard korun |
Odhadovaná kapacita ve špičce v úseku Náměstí Míru – Depo Písnice | 10 500 osob |
Počet spojů ve špičce | 40 spojů za hodinu |
Minimální provozní interval | 90 sekund |
Jednotlivé stanice metra D sledují návaznost na další městskou hromadnou dopravu. U některých z nich se počítá se záchytnými parkovišti, které mají omezit automobilovou dopravu ve městě.
Analýzy ukazují, že plánovaná trasa metra D z jihu Prahy do stanice Náměstí Míru nedosáhne v dlouhodobém horizontu stejného vytížení jako současné linky A, B a C. Plány proto počítaly s prodloužením do samotného centra města až do stanice Náměstí Republiky. Druhou variantou je pokračování déčka ze stanice Náměstí Míru na Žižkov (Churchillovo náměstí – Basilejské náměstí). Z materiálů však vyplývá, že i při maximální zástavbě Žižkova dokážou tramvaje a autobusy tuto lokalitu kvalitně obsloužit.
Odborníci z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), dopravního podniku i Ropidu proto jasně preferují trasu ze stanice Náměstí Míru na Náměstí Republiky přes Hlavní nádraží přímo pod uzlem samotné vlakové stanice. Pražští radní nicméně uložili Institutu plánování a rozvoje, aby zahájil práce na změně územního plánu, která umožní výstavbu trasy metra D z náměstí Míru na Žižkov a výhledově dále do Vysočan (na sever od stanice metra B Vysočanská).
O tom, která varianta dostane přednost, ale zatím není rozhodnuto.
Vedení trasy od jihu podle platného územního plánu na Žižkov, která je ukončená na Basilejském náměstí, mimo stanici Náměstí Republiky.
Vedení trasy od jihu do centra, která je ukončená ve stanici Náměstí Republiky.
Vedení trasy od jihu do centra do stanice Náměstí Republiky, se zapojením větve na Žižkov mimo Náměstí Republiky.
Vedení trasy od jihu do centra do stanice Náměstí Republiky (dále využívaná pro navazující varianty na Žižkov)
Vedení trasy od jihu do centra do stanice Náměstí Republiky a úvraťovým systémem větve na Žižkov.
Vedení trasy do centra do stanice Náměstí Republiky a poté přes Karlín na Žižkov.
Trasa D má zlepšit dopravu v jižním sektoru Prahy a přilehlém regionu jihovýchodně od metropole. Právě tento region zaznamenal v letech 2001 až 2014 výraznou urbanizaci a s tím spojené zvýšení počtu obyvatel. Jihovýchodní okraj Prahy dodnes nemá přímou, rychlou a kvalitní veřejnou dopravu. Mnoho obyvatel proto při cestách do metropole volí automobil. Metro D má dopravně obsloužit sídliště, kde nahradí nevyhovující autobusovou dopravu ke stanicím linky C metra. Autobusy a automobily má soustředit u stanic Písnice a Depo Písnice – u druhé z nich má vzniknout rozsáhlé záchytné parkoviště.
< 97
97 - 105
105,1 - 150
150,1 - 200
> 200
Index změny vyjadřuje míru zalidněnosti dané oblasti, přičemž šedá barva (100 %) vyjadřuje stav v roce 2001. Nejtmavější vínová barva ukazuje více než stoprocentní nárůst počtu obyvatel v dané oblasti. Naopak modrá barva představuje úbytek zalidněnosti (maximálně o tři procenta).
V roce 2015 se veřejná doprava podílela na přepravě přes hranice Prahy pouze z 22 procent, zatímco 78 procent připadalo na individuální automobilovou dopravu. V rámci Prahy se pak MHD v roce 2016 svezlo 59 procent lidí, na automobily připadlo 41 procent.
Individuální automobilová doprava
Veřejná hromadná doprava
DOPRAVA V PRAZE
1993
28 %
72 %
2016
59 %
41 %
DOPRAVA PŘES HRANICE PRAHY
1997
68 %
32 %
2015
78 %
22 %
Individuální
automobilová
doprava
Veřejná
hromadná
doprava
DOPRAVA V PRAZE
1993
28 %
72 %
2016
59 %
41 %
DOPRAVA PŘES HRANICE PRAHY
1997
68 %
32 %
2015
78 %
22 %
pokles přepravených osob
růst přepravených osob
V dlouhodobém horizontu se předpokládá rozvětvení linky D ve stanici Nové Dvory do Modřan. Ulevit by se tak mělo především jižní části metropole, která je doteď dopravně obsloužena pouze tramvajemi podél řeky Vltavy a autobusy.
Součástí je prodloužení tramvají ze současné tramvajové smyčky Sídliště Modřany do stanice metra D Libuš, a to už v průběhu výstavby linky D v úseku Pankrác – Depo Písnice. V první fázi výstavby dojde k propojení Modřan s Déčkem tramvajovým spojením, v dlouhodobém horizontu se poté propojí Modřany s Déčkem díky odbočce ve stanici Nové Dvory.
S obslužností Krče, Libuše a Písnice metrem se výhledově počítalo od roku 1988. První návrhy počítaly s vedením linky D v současné navrhované stopě z Depa Písnice (tehdy s plánovaným názvem Masokombinát) přes Nové Dvory, Krč, s přestupem na linku C ve stanici Pankrác (Mládežnická) a pak dále přes Nusle a Vršovice do stanice Náměstí Míru, kde je zajištěný přestup na linku A. Nyní plánovaná trasa D tyto představy prakticky kopíruje.
V roce 1988 se pak počítalo s vedením linky D přes Žižkov do stanice Vysočanská (Lidových milicí), kde by došlo k propojení s linkou B. Linka D měla končit ve stanici Letňany, kde dnes končí linka C.
Zajímavé je, že původní vedení linky D upřednostňuje vedení metra přes Žižkov. Linka tak nemá přímé spojení s centrem a taktéž zde není přímá návaznost na hlavní vlakové a autobusové nádraží.
Po roce 2000 se severní část plánované trasy D změnila v souvislosti s výstavbou linky C do Letňan.
Ve zkratce lze říci, že linka C převzala roli linky D v dopravní obslužnosti severní části metropole. Déčko už proto nemělo končit ve stanici Letňany, ale ve stanici Vysočanská.
Změna nastala i v oblasti Žižkova. Právě zde měla linka pokračovat ze stanice Náměstí Míru, přiblížit se stanici Hlavní nádraží (byť se samostatnou stanicí v místech Churchillova náměstí) a až poté pokračovat přes Žižkov do stanice Basilejské náměstí a pak dále do Vysočan. Poté vznikla preferovanější varianta na Náměstí Republiky.
Fotografie: IPR | Aktuálně.cz