Data ukazují, jak fatálně Česko nezvládá stavbu dálnic. Nemáme na Poláky ani Maďary

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
8. 10. 2020 13:04
Tempo výstavby dálniční sítě v Česku od roku 2000 do roku 2016 bylo proti Polsku a Maďarsku výrazně pomalejší. V Česku vzrostl počet postavených kilometrů o necelé tři pětiny na 790. V Maďarsku se zvýšil o 329 procent na 1924, v Polsku o 358 procent na 1640.
Ředitelství silnic a dálnic otevřelo téměř 11 kilometrů dlouhý úsek dálnice D3 mezi Ševětínem a Borkem u Českých Budějovic.
Ředitelství silnic a dálnic otevřelo téměř 11 kilometrů dlouhý úsek dálnice D3 mezi Ševětínem a Borkem u Českých Budějovic. | Foto: ČTK

Na konferenci ministerstva pro místní rozvoj ke stavebnímu zákonu to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vycházel především z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

"Zatímco ještě počátkem milénia Polsko disponovalo celkově kratší délkou dálniční sítě, po roce 2010 se situace dramaticky změnila v jeho prospěch. Lze jistě namítnout, že Polsko má více obyvatel než Česko. Ovšem Polsko v tomto tisíciletí stahuje náskok Česka právě i po přepočtu na počet obyvatel. Navíc České republice po přepočtu délky dálniční sítě na počet obyvatel uniká stále výrazněji jiný dobře srovnatelný stát, a sice Maďarsko," uvedl Kovanda.

V roce 2000 připadalo v Česku na 100 000 obyvatel 4,88 kilometru dálnic, v Polsku 0,94 kilometru, v Maďarsku 4,39 kilometru. V roce 2016 vzrostl v Česku počet kilometrů na 100 000 obyvatel na 7,47. V Polsku to bylo 4,32 kilometru, v Maďarsku 19,63 kilometru. "Údaje z dalších let nejsou kvůli odlišné metodice k dispozici, dá se však předpokládat, že tento trend pokračoval i nadále," podotkl Kovanda.

Jak dále uvedl, v Česku je pomalá výstavba i další silniční infrastruktury, nejen dálnic. "Nejvyšší kontrolní úřad poukazuje na to, že příprava stavby silnice první třídy trvala u projektů financovaných v letech 2013 až 2018 v průměru dvanáct let. Výjimkou ale podle úřadu nebyly ani stavby s přípravou přes dvacet let," doplnil Kovanda.

Celková délka dálniční sítě v Česku, Polsku a Maďarsku:

Rok Česko Polsko Maďarsko
2000 499 358 448
2001 518 398 448
2002 518 405 533
2003 518 405 542
2004 546 552 569
2005 564 552 569
2006 633 663 785
2007 657 663 858
2008 691 765 1273
2009 729 849 1273
2010 734 857 1477
2011 745 1070 1515
2012 751 1365 1515
2013 776 1482 1767
2014 776 1556 1782
2015 788 1559 1884
2016 790 1640 1924

Zdroj: Eurostat, asepap.com, dalnice-silnice.cz

Zmíněné Polsko podle něj nejen že v posledních desetiletích staví dálnice výrazně rychleji než Česko, ale mnohem více se tam také zlepšuje kvalita silnic. Jak uvedl, index kvality silnic, který sestavuje Světové ekonomické fórum, se v letech 2010 až 2019 v případě ČR zvýšil z 3,6 bodu na 3,9 bodu. "Polsko však ve stejném období učinilo posun z hodnoty indexu 2,6 bodu na 4,3 bodu," sdělil Kovanda. Minimální hodnota indexu je jedna, maximální sedm.

Vysoká časová a finanční náročnost výstavby silničních komunikací v ČR podle Kovandy zatěžuje příslušné rozpočty, takže jim pak zbývá méně kapacity na výraznější zkvalitňování celé sítě, než pokud by komplikovanost výstavby byla nižší. "Nepružná či jinak nevhodná stavební legislativa má tedy nepříznivý vliv nejen na kvantitu silniční a dálniční sítě, ale i na její kvalitu, alespoň tedy v porovnání se zeměmi typu právě Polska," dodal Kovanda.

Ke zlepšení by podle něj mohl přispět nový stavební zákon, který na konci srpna schválila vláda a nyní ho bude projednávat sněmovna. Ministerstvo pro místní rozvoj, které za přípravu zákona odpovídá, si od něj slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Norma má však celou řadu kritiků. Podle některých byla šita příliš horkou jehlou.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) dnes připustila, že zákon ještě dozná řady změn. "Věřím, že se dohodneme napříč politickým spektrem. Pokud poslanecké kluby přijdou s nějakými pozměňovacími návrhy, které povedou ke zlepšení, zrychlení a zefektivnění této předlohy, jsme připraveni o tom diskutovat," uvedla Dostálová. Vláda plánuje, že zákon by měl platit od jara příštího roku, účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023.

Celková délka dálniční sítě v přepočtu na 100 000 obyvatel:

Rok Česko Polsko Maďarsko
2000 4,88 0,94 4,39
2001 5,07 1,04 4,40
2002 5,08 1,06 5,26
2003 5,08 1,06 5,36
2004 5,35 1,44 5,64
2005 5,52 1,45 6,31
2006 6,17 1,74 7,80
2007 6,35 1,74 8,54
2008 6,63 2,01 12,70
2009 6,96 2,23 12,71
2010 7,00 2,25 14,79
2011 7,09 2,81 15,26
2012 7,14 3,59 15,29
2013 7,38 3,90 17,89
2014 7,36 4,09 18,08
2015 7,47 4,11 19,16
2016 7,47 4,32 19,63

Zdroj: Eurostat, asepap.com, dalnice-silnice.cz

 

Právě se děje

Další zprávy