Utopené miliardy. První kus Zemanova snu má zelenou, spojení Ostravy a moře budí hněv

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 6. 10. 2020 10:23
Již v minulých staletích se objevovaly myšlenky na vytvoření koridoru Dunaj-Odra-Labe, který by propojil tuto trojici řek, z nichž každá se vlévá do jiného moře. V současné době projekt vehementně již roky prosazuje hlavně český prezident Miloš Zeman. V pondělí vláda i přes kritiku ekologů či opozice schválila přípravy první části vodního kanálu na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi.

Ministr dopravy a současně také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil na Twitteru pondělní rozhodnutí vlády za významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje.

První etapa, tedy úsek z ostravské čtvrti Svinov k hranicím Polska, by měla vyjít zhruba na patnáct miliard korun. Dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru až do současného říčního přístavu ve městě Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají. V minulosti ministerstvo dopravy uvedlo, že by velkou část kanálu mohla financovat Evropská unie.

Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě, ekonomická návratnost je totiž v tomto případě sporná. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030.

Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím. 

Délka nového splavného úseku na Odře by činila zhruba 62 kilometrů. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.

Salámová metoda, kritizují vládu ekologové

Ne u všech ale vybudování koridoru, které jako téma vytáhl během prezidentské kampaně před sedmi lety prezident Zeman, vzbuzuje takové nadšení. Projekt dlouhodobě kritizují například ochránci přírody. Ti namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi. 

Plán na vytvoření kanálu sepsulo třeba ekologické sdružení Arnika, podle něhož chce vláda salámovou metodou postupně prosadit vznik celé megalomanské stavby s katastrofálními dopady na česká města a přírodní bohatství, která nedává smysl ani z ekonomického hlediska. 

"Mamutí říční dálnice Dunaj-Odra-Labe o délce několika set kilometrů si vyžádá výstavbu sedmdesáti jezů, dlouhých vodních koridorů na mostech a ražení tunelů pro vodní koridor. V ohrožení nejsou jenom oblasti v evropské soustavě chráněných území Natura 2000 (celoevropská soustava chráněných oblastí, pozn. red.). Ubudou navíc tisíce hektarů zemědělské půdy, zhorší se vodní bilance v krajině a dojde ke snížení spodních vod," uvedlo sdružení. 

To také připomnělo loňské memorandum šestapadesáti starostů měst a obcí v Moravskoslezském kraji, které proti projektu protestovalo. Někteří starostové upozorňovali na přílišnou nákladnost projektu, jiní zase na zhoršení bilance vody v krajině. 

Na ekologické dopady dlouhodobě upozorňuje i senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD). Tomu vadí, že kanál má vést přes meandry Odry. Jak uvedl pro Aktuálně.cz, alternativou by podle něj bylo obejití meandrů po polské straně, tedy napojení kanálu na Odru z levého břehu. 

Náměstek Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL) se zase nechal slyšet, že je pro obyvatele v současné době aktuálnějším a důležitějším tématem budování vysokorychlostních železničních tratí. 

Koridor za téměř 600 miliard

Vládou schválené přípravy první části kanálu se nelíbí ani opozici. "Patnáct miliard utopených v Odře: novátorská vize špinavé řeky, po které k nám plují nákladní lodě s uhlím z Polska," komentoval to na Twitteru například místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský (Piráti). 

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové má pak stavba stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem. "O ekologii nemluvě. Prostě se jedná o 'všimné' prezidentovi. Navíc jde o plivnutí do obličeje těm občanům, kteří teď mnohdy počítají každou korunu. Hanba by měla fackovat ty, co to podporují," dodala šéfka TOP 09. ODS zase vládě doporučuje, aby se radši soustředila na stavbu dálnic, které stále chybí.

Kanál Dunaj-Odra-Labe loni vyšel ze studie proveditelnosti, za kterou stát zaplatil 22,3 milionu korun, jako ekonomicky efektivní, byť labská větev jen s velkými výhradami. Částka, na kterou vyjde spojení trojice řek (každá z nich ústí do jiného moře - Baltského, Severního a Černého), se odhaduje na 586 miliard korun. Centrální komise ministerstva dopravy ale v loňském roce navrhla kvůli vysokým nákladům (a také závislosti na plavebních podmínkách v Německu) dále již nesledovat zmíněnou labskou větev, což následně vyvolalo negativní reakce u zástupců vodní dopravy, například v dopravní sekci Hospodářské komory. 

Video: Kanál za stamiliardy? Jen vany s hnijící vodou, hraje se o peníze lidí, tvrdí Seják

Zeman nemá ponětí o tom, jak funguje příroda. Kanál Dunaj-Odra-Labe je totálně ztrátová záležitost, kritizuje vědec Josef Seják. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy