Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Jak hodnotíte zavedení elektronické evidence tržeb - vyplatila se podle vás?
Podle našich informací bude přínos z první a druhé vlny zhruba pět miliard korun, přičemž druhá vlna je v tom pouze část roku, v celkovém vyjádření to tedy může být o něco více. To je ale z pohledu podnikatelů až druhotný pohled.
Daleko důležitější je to, jak systém funguje. Z pohledu rychlosti je zatím vše v pořádku - systém nepadá, vše probíhá bez větších problémů. Na druhé straně není dořešeno to, co musí být účelem elektronizace, a to je úspora času a peněz. Klíčem k úspěchu EET není pouze nastavení férového prostředí, ale hlavně to, že systém bude plně kompatibilní s účetnictvím a daňovým přiznáním. Pokud odesílám na úřad v digitální podobě tržby, což dává smysl, pak očekávám, že mi tentýž úřad elektronicky připraví daňový formulář a já pouze doplním pár údajů a mám hotové přiznání.
Stejně tak bych si měl z odeslaných dat bez problémů připravit základ účetní závěrky, kterou v digitální podobě jen pošlu na příslušná místa, bez tiskárny a nutnosti jezdit na úřady. To je to, na co malé firmy čekají a k čemu to má zatím daleko. EET pak bude přijata bez větších emocí i těmi nejmenšími živnostníky.
Dělali jste analýzu skutečných nákladů (jednorázových i pravidelných), které EET v průměru podnikatelům přinesla?
Výdaje s režimem EET nejsou velké - 95 procent malých a středních podniků je připojeno na elektronické bankovnictví, tedy internet denně využívá. Kdo si s tím zvykne pracovat, může mu to práci ulehčit. Na druhé straně pro mikrofirmy s několika účtenkami denně to zatím smysl moc nedává; proto připravujeme pro novou vládu řešení, že do obratu půl milionu korun ročně nebude EET povinná.