Co přinesl rok s EET? Projděte si čísla a anketu mezi ekonomy i podnikateli

Před rokem odstartovala první fáze elektronické evidence tržeb. Kolik se zapojilo podnikatelů a kolik sankcí už padlo? Přinesla EET do rozpočtu více peněz? A jak ji hodnotí sami podnikatelé?

První rok s EET

Servírka pražské kavárny Neustadt Marie Sojková ukazuje ministru financí Andreji Babišovi, jak rychle zvládá vytisknout účtenku EET.
Servírka pražské kavárny Neustadt Marie Sojková ukazuje ministru financí Andreji Babišovi, jak rychle zvládá vytisknout účtenku EET. | Foto: Martin Ťopek

Přesně před rokem - 1. prosince 2016 - začala první fáze elektronické evidence tržeb (EET), kterou prosadila vláda vedená Bohuslavem Sobotkou na návrh ministerstva financí v čele s Andrejem Babišem.

Po stravovacích a ubytovacích službách se od března 2017 přidali i obchodníci. V současnosti je do EET zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali okolo 3,5 miliardy účtenek.

Podle finanční a celní správy přinesla evidence od ledna do konce září jen na dani z přidané hodnoty do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být přes pět miliard korun. Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy je do budoucna ministerstvem financí odhadován na 18 miliard korun za rok.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Premiér Benjamin Netanjahu v reakci prohlásil, že Izrael nyní nálety na Pásmo Gazy znásobí. "Po zhodnocení situace se rozhodlo, že zesílíme jak četnost, tak sílu útoků," prohlásil.

Podle webu The Times of Israel raketa zasáhla v Aškelonu rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je zraněno přes 120 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy