Ondřej Neufus
Aktualizováno 28. 5. 2019 11:49
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
3. Pilotní studie a průzkum technologií na zachycování a ukládání oxidu uhličitého
Peníze z fondů mířily také do ochrany životního prostředí. Desítky milionů pomohly vzniknout studii o zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Příjemcem byla Česka geologická služba.
"Program reaguje na potřebu zvýšení znalostí a informací týkajících se zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého jakožto jedné z aktivit vedoucí ke zmírnění klimatických změn," uvádí na svých stránkách ministerstvo financí.
Mimo výzkum v oblasti ukládání oxidu uhličitého měl navíc program podpořit mezinárodní spolupráci, výměnu zkušeností a vzdělávání odborné veřejnosti v této problematice.
- Datum schválení: 13. 2. 2014
- Výše dotace: 2,3 milionu eur (v dnešním kurzu 59 milionů korun)