Riga /Od našeho zvláštního zpravodaje/ - Nahoře juj, vespod fuj. Na nedávný hospodářský "zázrak", lotyšského pobaltského tygra, sedí tohle ošklivé rčení až příliš trefně. Teď navíc vážně hrozí, že přijde státní bankrot a sociální nepokoje.
O příčinách strmého růstu a propadu lotyšského hospodářství i finanční ceně jeho záchrany toho bylo napsáno hodně (viz infobox Tygr na steroidech). V Lotyšsku se teď ale začíná mluvit o tom, jakou budou mít nutné škrty cenu společenskou.
A to je otázka, která by měla zajímat celou Evropu. Protože stejně tvrdá bude i záchrana daleko větších ekonomik na Ukrajině, v Maďarsku a možná i Rumunsku.
Farmáři zaútočili na parlament
Naposledy lidem v Lotyšsku došla trpělivost 13. ledna, když se v Rize prosincové protesty farmářů za vyšší ceny mléka obrátily v násilný pokus o dobytí lotyšského parlamentu. V únoru pak padla vláda a minulý čtvrtek se poslanci shodli na novém premiérovi Valdisi Dombrovskisovi.
Fakta:
Tygr na steroidech
- V roce 2007 rostla lotyšská ekonomika o 10,3 % - nejrychleji v Evropě. Boom ale hnala domácí spotřeba a tu zase bezhlavé zadlužování obyvatel v eurech. Hlavně u skandinávských bank, které v zemi viděly lákavý nový trh.
- Se zadlužováním nezůstaly pozadu ani křehké a rozhádané vlády, přestože ekonomika rekordně rostla.
- Světová "úvěrová křeč" pak Lotyšsko připravila o jeho finanční doping. Na podzim se lotyšská ekonomika propadla nejrychleji v Evropě, letos to má být ještě mnohem horší.
- Během čtvrt roku spadly ceny nemovitostí o 24 %. Evropský rekord vloni trhla i lotyšská květnová inflace se 17,9 %. Přes deset procent se už přehoupla i nezaměstnanost.
- Centrální banka ztratila jenom na obranu kurzu národní měny miliardu eur, skoro pětinu svých rezerv. Ve státním rozpočtu zeje díra další miliardy eur.
- V prosinci Lotyšsko vyhledalo pomoc Mezinárodního měnového fondu a evropských zemí, které v regionu investovaly. Podmínkou záchranné půjčky až 7 miliard eur jsou masivní škrty ve státních výdajích, kvůli kterým mají mzdy ve veřejném sektoru klesnout až o 15 %.
- Lotyšsko má 2,2 milionu obyvatel, z toho polovina žije v hlavním městě Rize.
Ten hned po svém jmenování nalil novinářům čistého vína: Předchozí vláda nesplnila podmínky Mezinárodního měnového fondu a pokud rychle nezačneme se škrty, hrozí státu bankrot během několika měsíců. "Státní pokladně prostě dojdou peníze," řekl.
Sedmatřicetiletý Dombrovskis byl v letech 1998 až 2002 ekonomem lotyšské centrální banky a pak do roku 2004 ministrem financí. Od roku 2004 je členem Evropského parlamentu. Právě jeho jmenování dává podle komentátorů Lotyšsku poslední šanci.
"Za jeho ministrování vláda snížila výdaje, což bylo naposled, co něco takového udělala. Pak odešel do Evropského parlamentu, takže do toho, co se s místní ekonomikou dělo pak, zapleten nebyl," řekl deníku Aktuálně.cz Nils Muižnieks, bývalý ministr pro evropskou integraci právě v kabinetu, v němž rezortu financí vládl dnešní premiér.
"Je to velmi chytrý chlapík, ale jeho úkol je skutečně hodně těžký," vyhnul se pak Muižnieks odpovědi na to, jaké má premiér šance, že zemi z krize vyvede bez větších šrámů. „Chytrý určitě je, ale nemyslím si, že je dobrý lídr," namítá pětadvacetiletý barman a hudebník Davis v rižské hospodě Backpacker's Pub.
Napětí nahrává extremistům
Právě dobrého lídra přitom bude Lotyšsko potřebovat víc než kdy jindy. "Nepokoje 13. ledna ukázaly trend. Lidi viděli, že jakmile se vzbouří, věci se začnou hýbat," řekl listu Baltic Times velitel rižské policie Ints Kuzis.
V sázce je přitom hodně. "Dopady vládních škrtů se projeví před červnovými volbami do obecních zastupitelstev a Evropského parlamentu. A když strany, které se na nutných škrtech podílely, neuspějí, bude pak pro kohokoliv mnohem obtížnější podobné kroky později přijmout," varuje Muižnieks. Podle barmana Davise tak mohou posílit i dvě extremistické strany.
Vláda má přitom podle přední lotyšské politoložky Žanety Ozolinové co dohánět. "Lidem by se lépe organizovaly životy, kdyby věděli, co vláda plánuje. Zatím ale žijeme v jakémsi informačním vakuu a izolaci od toho, co se děje mezi ní a Mezinárodním měnovým fondem," řekla Aktuálně.cz.
Největším úkolem nového premiéra je podle Ozolinové i Muižniekse obhájit nutné reformy před lidmi v široké veřejné debatě. "Jedna věc je ale jistá: s blížícím se létem sociální napětí jen tak nezmizí," je přesvědčena Ozolinová.