Zdražení vajec: Češi zaspali, na přípravu měli 12 let

Tereza Holanová Jiří Hovorka Tereza Holanová, Jiří Hovorka
8. 3. 2012 6:00
Tuzemská produkce teď stačí jen na tři pětiny spotřeby. Jinde cena tolik nevyskočila
Foto: Reuters

Praha - Vejce v českých obchodech od začátku letošního roku zdražila na zhruba dvojnásobek. Hlavní příčinou je údajně zpřísnění unijních pravidel pro chov slepic. V jiných evropských zemích ale zdražení tak drastické není.

Podle ohlasů v zahraničních médiích je nejhorší situace ve Francii. V ní kvůli novým pravidlům pro klece chybí 21 milionů vajec. To je desetina obvyklé spotřeby, uvádí to britský list Farmers Weekly. Důsledek? Ceny se mezi říjnem a únorem zvýšily o 75 procent.

Výraznější problémy se zdražováním mají i v Bulharsku - v uplynulém týdnu ceny vyrostly o 40 procent. Tam hodlá dokonce zasáhnout tamní ministr zemědělství Miroslav Najdenov, podle něhož je nutné ceny udržet nízko a zabránit tak spekulacím. „Zásady volného trhu nijak narušovat nehodláme, jsou tu ale například levnější vejce z Polska, která lze dovážet," cituje ministra server EU Business.

Sousedé Česka - Slovensko a Polsko - si na zdražení také stěžují, ale v obou zemích se hovoří maximálně o pětinovém nárůstu ceny. Hlouběji do kapsy musí sáhnout i Španělé. Za poslední dva týdny ceny vajec vzrostly o necelých 14 procent. V Rakousku se píše o zhruba šestiprocentním zdražení pouze v souvislosti s inflací.

S mírnějším zdražením se potýkají také Britové. Jak deníku Daily Mail řekl šéf Národní farmářské unie Charles Bourns, balíček 18 vajec již v některých prodejnách zdražil z 1,25 na 1,58 libry.

Naopak v Německu se o výraznějším zdražení vajec psalo naposledy na přelomu let 2008 a 2009. A o zdražování vajec v Řecku či v Itálii jsme v zahraničních médiích nenašli ani zmínku.

Politické rozhodnutí z roku 1999

Za současným zdražováním stojí nedostatek vajec v celé Evropě. Ten je způsoben jednak mrazy, více ale evropskou směrnicí, která nosnicím zajišťuje větší klece, a tedy lepší život.

Evropská komise na svém webu uvádí, že toto politické rozhodnutí bylo přijato již v roce 1999. "Členské státy měly dvanáct let na to, aby zajistily hladký přechod na nový systém a směrnici provedly," uvádí zpráva komise.

Česko přitom není mezi 13 zeměmi, kterým Evropská komise na konci ledna zaslala žádost o vysvětlení, proč nejsou v plném souladu s požadavky zmíněné směrnice. Čeští drůbežáři tedy nemají výraznější problém s plněním nově účinné směrnice - na rozdíl třeba od zmíněné Francie.

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmové bylo na konci roku 2011 zhruba 80 procent klecí již zmodernizovaných a zbylé provozy naplánovaly na první polovinu roku 2012 potřebnou rekonstrukci.

V současné době tak v Česku produkovaná vejce zvládnou pokrýt zhruba 60 procent obvyklé spotřeby. Na konci minulého roku to podle Tůmové bylo necelých 80 procent.

Málo času? Málo peněz

Méně vajec je ale i v Evropě a obchodníci hlásí jejich nedostatek. Poptávka převyšuje nabídku, a k vidění je tak základní ekonomický zákon v praxi, vejce zdražují.

Například v prodejnách Tesco vzrostla cena jednoho vejce z 2,3 koruny na konci ledna až na 4,9 koruny. V supermarketech a hypermarketech Albert se cena krabičky s deseti vejci velikosti M zvýšila z lednových 24,9 koruny na 39,9 koruny.

Proč se čeští producenti vajec, když o směrnici věděli s dlouhým předstihem, nepřipravili tak, aby byli schopni zachovat alespoň objem produkce z konce roku 2011?

Podle Dagmar Tůmové v našem případě neplatí, že by byl čas již od roku 1999. Říká totiž, že až do roku 2008 drůbežáři počítali s tím, že se jim podaří prosadit výjimku a přísnější pravidla na ně platit nebudou.

Praktičtěji pak argumentuje místopředseda jednoho z největších českých producentů vajec, Společnosti AGPI Písek, Jan Čech. Produkce vajec byla podle něj do loňského roku hluboce ztrátová, na jednom vejci až o korunu. Nikdo proto prý nechtěl podnikatelům na ztrátovou výrobu půjčit peníze.

Co zdraží teď?

Bez vajíček by nebylo pečiva, těstovin, majonézy či vaječného likéru. Budeme i tyto potraviny nakupovat výrazně dražší?

„Samotná vajíčka ve výrobě pečiva nepoužíváme, místo nich používáme pasterizovanou vaječnou melanž. Ta se ale také vyrábí z vajec, proto je cena melanže přímo ovlivněna cenou vajec, a to jak na českém trhu, tak i zahraničním. Zatím se nás přímo problém s nedostatkem vajec nedotkl, to ale do budoucna nemůžeme vyloučit," řekl online deníku Aktuálně.cz výkonný ředitel pekárenské společnosti PENAM David Huzlík.

Podobně mluví i velcí výrobci dalších potravin, k jejichž výrobě je třeba vajec. Zdražování nyní není aktuální, protože dodávky surovin jsou zajištěny na základě dlouhodobějších kontraktů. Proto by zdražování přišlo až v momentě, kdy by cena vajec zůstávala na současných úrovních několik měsíců, což se vzhledem k postupné obnově dodávek nejspíš nestane.

Okamžité zdražení se tak zatím bude týkat jen výrobků, kde čerstvá vajíčka melanž nenahradí. Hlouběji do kapsy tak již brzy sáhnou milovníci zákusků, chlebíčků a dalších lahůdek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy