Praha - Vláda od začátku letošního roku zvýšila dolní sazbu daně z přidané hodnoty o čtyři procenta, zároveň lidem vzrostly platy v průměru o tři procenta. Přesto vybral stát za prvních sedm měsíců na DPH stejně jako loni.
Dosud nevídaná událost nemá srovnání, přestože si zdražováním běžného zboží přilepšovaly v posledních deseti letech všechny vlády.
Navzdory novoročnímu zvýšení DPH hlásí správci státní pokladny nulové zvýšení příjmů, i když se nepočítá inflace. To znamená, že Češi nakoupili o 7,5 procenta méně zboží zatíženého touto daní.
"Další zvyšování daní v České republice už ničemu nepomůže. Můžeme mít DPH klidně 40 procent, ale více už vláda nevybere," komentoval daňovou anabázi analytik České spořitelny Martin Lobotka.
Výnos ze spotřebních daní se dokonce propadl o miliardu, i když byla zvýšena tabáková daň o devět haléřů na cigaretu.
Deset miliard za půl roku
Zároveň se počátkem roku zvýšil o 3,2 procenta celkový objem vyplacených mezd. Podle údajů statistického úřadu jde o 2,5 miliardy korun měsíčně a logicky vzniká otázka, kde se ztrácejí tyto peníze.
Šetření rodinných účtů ukazuje, že miliarda měsíčně mohla skončit na bankovních účtech. Přesto zbývá deset miliard korun, u kterých není jasné, za co je Češi v první polovině roku utratili. Jde o částku, která přesahuje úroveň půl procenta HDP.
Vládní kritici nepochybují, že se o tuto částku zvýšila útrata Čechů v cizině. "Jeďte se podívat na polská tržiště za českou hranicí nebo do německých obchodních středisek ve městech, jako je Chemnitz," nabízí řešení předseda odborového svazu Kovo Josef Středula. Na velké nákupy do zemí s nižší sazbou DPH podle něho dnes jezdí lidé až ze vzdálenosti 80 kilometrů od hranic.
Ekonomická výchova
Češi se v průběhu uplynulých deseti let skutečně naučili obcházet nepřímé daně ze spotřeby.
V roce 2004, kdy Špidlova vláda poprvé výrazně zvýšila sazby, to ještě neuměli. Kromě potravin a léků tehdy zdražilo veškeré zboží, Češi se však při utrácení nenechali příliš rušit. Během dvou let tak získala státní pokladna 80 miliard korun navíc.
Pouze dílčím úspěchem skončila daňová reforma Topolánkovy vlády v roce 2008. Na zvýšení dolní sazby DPH o čtyři procenta vydělal stát jedenáct miliard, inflace však snížila zisk na čtvrtinu. Výběr spotřebních daní se dokonce o devět miliard snížil, protože obchodníci se před očekávaným zdražením předzásobili a daně odvedli ještě před reformou.
Třetí velké zvýšení DPH za Fischerovy vlády v roce 2010 vyneslo 11 miliard jako při posledním zvýšení před dvěma roky. Tentokrát inflace státní pokladu o výnos nepřipravila.
Fischer také po Špidlově vzoru zvýšil sazby všech spotřebních daní. V tomto směru už tak úspěšný nebyl. Špidla na těchto daních vydělal hned v prvním roce 11 miliard, další část zisků přišla o rok později. Fischer plánoval vydělat hned v prvním roce 18 miliard, nakonec se ale musel spokojit s třetinovou částkou.
Plošné slevy v Německu
Důvodem byl nečekaný propad v daních z benzinu a nafty. Lidé omezili nákupy u českých benzinek o šest procent a jezdili tankovat do zemí s nižší spotřební daní.
Letošní sedmiprocentní výpadek u spotřebního zboží se proto může vysvětlit nákupními cestami do Polska, Německa a Rakouska. Na rozdíl od čtrnáctiprocentní sazby DPH v Česku se tam za potraviny platí sazba 5, 7, resp. 10 procent.
Výnos ze spotřebních daní se propadl, i když tabáková daň opět vyrostla. Samotné ministerstvo financí vysvětluje výpadek opakováním efektu z roku 2008, kdy se obchodníci před zdražením předzásobili.
