Praha - Česká vláda poprvé v historii schválila zdanění hazardu. Přispívat do státní pokladny by měly herní společnosti od 1. ledna 2012. Nový zákon je součástí daňové reformy.
Provozovatelé loterií budou muset státu nově odvést pětinu rozdílu mezi penězi, které získají od sázkařů a které vyplatí na výhrách.
Spočítáme-li novou daň na případu skupiny Sazka, kde v roce 2010 činily vklady 7,3 miliardy Kč a vyplacené výhry 3,6 miliardy Kč, bude dvacetiprocentní daň představovat 720 milionů Kč.
Předseda Věcí veřejných Radek John minulý týden uvedl, že na daních z hazardu by mohlo do státní pokladny ročně přitéct až 7 miliard Kč.
Herní firmy toto rozhodnutí nijak zásadně nepřekvapilo. Jak zástupci jednotlivých společností uvedli, na podobné zpřísnění se dlouhodobě připravovali.
Na druhou stranu zaznívá kritika, že se o dané problematice vedou diskuse již tolik let, že bylo jen velmi těžko odhadnutelné, kdy se zdanění hazardu skutečně stane součástí legislativy.
Zákon vytlačí české společnosti
Zakladatel loterijní společnosti Synot Ivo Valenta je nicméně přesvědčený, že tento zákon nahraje zahraničním sázkovým kancelářím, kterých se daňové dopady nijak nedotknou a které tak získají volný prostor k vytlačení české konkurence.
"Tato forma zdanění loterijních společností je zcela likvidační, povede k odchodu seriózních společností do zahranič a nástupu šedé ekonomiky," říká Valenta pro Aktuálně.cz a pokračuje: "Stovky lidí přijdou o práci. Nejvíc na to doplatí neziskové organizace a sportovní kluby, které už dnes nemají žádné peníze a tímto krokem je nebudou mít vůbec."
Tisková mluvčí skupiny Sazka Lenka Angelika Tichá na adresu nového zákona pouze uvedla, že zavedení daně zatíží podniky z hlediska cash flow a sníží zisk pro akcionáře.
"Ať dopadne schvalování v Parlamentu jakkoliv, vnímáme tuto záležitost primárně jako problém nového majitele společnosti, nikoliv insolvenčního správce," doplňuje Tichá.
Šéf Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman si myslí, že nová míra zatížení hazardu bude těsně na hraně, nebo dokonce kousek za ní. "Při vyšším zdanění vždycky hrozí, že firmy doženete k rozhodnutí, jestli se jim vyplatí dále podnikat legálně a platit daně, nebo je výhodnější odejít na černý trh, případně do zahraničí, s tím, že stát nakonec nedostane nic," varuje Herman.
Zástupci společnosti Fortuna se k nové legislativě nevyjádřili.
Loterijní činnost je v současné době osvobozená od daně z příjmu i od daně z přidané hodnoty, odvody se určují na základě loterijního zákona.
Podle toho je nutné na sociální, zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní nebo jinak veřejně prospěšné účely odvést 6 až 20 procent z rozdílu příjmu a vyplacených výher.
Politici se výjimečně shodnou
Středeční jednání vlády označili zástupci Věcí veřejných za poslední možný termín, ve kterém mohli politici změny spojené s daněním hazardu schválit, aby začaly platit v následujícím roce.
Přijetí tohoto zákona přitom ohrozila nepřítomnost ministrů vládní strany TOP 09, kteří se odmítli jednání zúčastnit, dokud se nevyřeší ministr školství neodvolá svého úředníka Ladislava Bátoru.
John už přitom v uplynulých dnech několikrát obvinil ministra financí Miroslava Kalouska, který středeční zasedání jako jeden z ministrů bojkotoval, že kauza Bátora posloužila pouze jako záminka právě k tomu, aby se zdanění hazardu nemohlo schválit.
Jedná se přitom o jednu z mála vládních reforem, která se může chlubit podporou široké veřejnosti. Podle červencového výzkumu Ipsos Tambor se k tomuto kroku přiklání 87 procent lidí.
Podle Hermana je vysoká pravděpodobnost, že zdanění hazardu schválí poslanci i senátoři - neboť mezi nimi už několik měsíců vládne silná protihazardní nálada a jsou v tom vzácně jednotní.
"Je to výsledek společenského tlaku, tlaku médií a také vlivných starostů, kteří už mají plné zuby neúměrného rozvoje hazardu v obcích," komentuje Herman.