Praha - O miliardy korun z evropských dotací mohou přijít už příští rok města, obce i podnikatelé. Může za to plán vlády škrtnout od roku 2011 státní podíl na spolufinancování dotací a ušetřit tak dvě miliardy korun.
Už teď regiony hromadně zastavují plánované opravy silnic nebo památek za miliardy korun, na které mají evropské dotace přislíbeny. To všechno v době, kdy stavební firmy varují, že kvůli nedostatku zakázek budou ve velkém propouštět.
Vládní návrh tak jde přesně proti doporučením, která vloni kabinet dostal od svých vlastních ekonomických expertů protikrizového týmu NERV
Ministerstvo financí ale ujišťuje, že změny v daních příští rok samosprávám výpadek financí nahradí. "Například padesátiprocentní daň na stavební spoření přinese krajům a obcím do rozpočtů dvě miliardy. Pouze toto opatření tedy v podstatě kompenzuje snížení spolufinancování," shrnuje mluvčí ministerstva financí Jakub Haas
Je to poslední nástroj, jak může zchudlý stát v krizi lacině stimulovat ekonomiku, prohlásila o evropských dotacích Národní ekonomická rada vlády (NERV) v sestavě, jak ji v lednu 2009 jmenoval expremiér Mirek Topolánek z ODS.
Jeho nástupce a spolustraník Petr Nečas se teď ale chystá jít proti doporučení týmu, jehož sestava zůstala ze tří pětin stejná. Prosazuje totiž záměr zrušit pro příští rok státní spolufinancování projektů z Regionálních operačních programů (ROP) Evropské unie ve výši 7,5 procenta.
Příklad za všechny: úspora 344 milionů, ztráta až 9,5 miliardy
Tyto peníze tak budou nejspíš muset do projektů vkládat samy obce, jejich podíl na spolufinancování se tím zvýší na 15 %. Kvůli hospodářskému poklesu přitom už druhý rok trpí dramatickým propadem v příjmech z daní. Částky v řádech statisíců až desítek milionů na spolufinancování projektů proto často nemají. Podobně jsou na tom i další uchazeči o dotace - kraje a podnikatelé.
Jen v ROP Jihovýchod, který sdružuje Jihomoravský kraj a Vysočinu, se tak minulý týden kvůli nejasnostem s financováním zastavilo 183 projektů za 9,5 miliardy korun, které už mají dotaci přislíbenou. Na to, aby se tyto peníze prostavěly přitom ROP Jihovýchod od státu potřebuje podle mluvčí ROP Jihovýchod Kateřiny Kurkové jen 344 milionů korun.
"Kolik projektů by se při škrtech nerealizovalo vůbec, je těžko říct, o vládním návrhu víme jen týden a půl. Už teď nám ale obce říkají, že si vůbec neumí představit, kde by ty peníze vzaly, vzhledem k jejich rozpočtům se jedná o obrovské částky," uvažuje Kurková.
"Každopádně je ohrožen mnohonásobně větší objem peněz, v krajním případě až zmíněných 9,5 miliardy," dodává mluvčí, podle které tím může být promarněna jedinečná šance na rozvoj měst a venkova.
"Pokud někdo nebude mít na dofinacování projektu peníze, patrně oslovíme náhradníky, neboli ty druhé uchazeče v pořadí," shrnula možný postup Eva Jouklová, mluvčí ROP severovýchod - krajů Libereckého, Pardubického a Královéhradeckého.
V tomto regionu je ohroženo 140 projektů, na které od státu bude chybět 190 milionů. "Hrozící ztráty na ušlých dotacích jsou teoreticky ve stovkách milionů korun," dodal Jouklová.
"Pokud by měl vládní návrh platit, bude nám jen na zrušeném státním podílu od příštího roku do konce roku 2013 chybět miliarda korun," potvrzuje Renata Škrobálková, mluvčí ROP Střední Morava sdružující Olomoucký a Zlínský kraj. Problémy s financováním by tak v regionu měly projekty v řádech miliard korun.
NERV: Dotace nejsou šrotovné, mnohonásobně se vrátí
Regionálních operačních programů je přitom v Česku celkem sedm, takže jen příští rok je nejasný osud zřejmě až desítek miliard korun evropských dotací. Ty přitom podle přesně rok starých doporučení NERVu mohou fungovat jako levná stimulace české ekonomiky.
Šéf Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek z opoziční ČSSD už proto po jednání s vládou 26. srpna označil vládní návrh za "brutální paskvil".
Právě velký "multiplikační efekt" byl přitom důvod, proč Topolánkův NERV ve své závěrečné zprávě podporu dotací tak důrazně doporučoval. Na rozdíl třeba od šrotovného se totiž státu u podpory evropských dotací jedna vložená koruna mnohonásobně vrátí.
"V čase výrazné potřeby úspor ve výdajích českých veřejných financí se suma přicházející ve výši přibližně 100 mld. Kč ročně ze strukturálních fondů a Kohezního fondu může stát oním nástrojem potřebné fiskální expanze, navíc bez výraznějšího zatížení systému národních veřejných financí," píše NERV.
Vláda škrtá fiskální prioritu svých protikrizových expertů
"Maximální využití tohoto podpůrného zdroje se tak stává vrcholnou nejen rozvojovou, ale i fiskální prioritou," dodává tým ekonomických expertů, který vládě radí, jak nejlépe přečkat současné globální ekonomické otřesy.
Vláda se ale návrhem škrtat spolufinancování vydává přesně opačným směrem. Státní podporu chce přitom omezit především u projektů na rozvoj dopravní infrastruktury (tedy hlavně oprav silnic nižších tříd), revitalizace památek a zdravotnické péče. Jen v Chebu a Mariánských Lázních se tak zastavily přípravy dopravních terminálů skoro za 200 milionů korun.
To vše v době, kdy stát kvůli nedostatku vlastních peněz zavírá dopravní stavby a stavbaři hrozí masivním propouštěním až 40 tisíc lidí.
"Topolánkův NERV" ve své závěrečné zprávě přitom naznačuje také způsob, jak by bylo možné situaci řešit (devět z patnácti členů současného NERVu bylo členy už týmu předchozího).
Část z evropských dotací vyčleněných pro Česko by podle NERVu bylo možné v souladu s pravidly Evropské komise i českého rozpočtu vyčlenit do záručního fondu a fondu rizikového kapitálu.
Kalousek: "obrátkový fond" peníze státu neušetří
"Možným správcem záručního fondu by mohla být Českomoravská rozvojová banka, která by bonitním příjemcům vystavila záruky na bankovní úvěry poskytované komerčními bankami," vysvětluje NERV princip tak zvaného "obrátkového fondu," který podle týmu už používá Operační program podnikání a inovace.
Podle ministerstva financí to ale není vhodné řešení.
"Prostředky vložené do záručního fondu (či jakéhokoliv jiného nástroje finančního inženýrství) musí mít povinné spolufinancování z národních veřejných zdrojů, tj. reálně nelze národní veřejné prostředky tímto způsobem 'ušetřit'," vzkázal po svém mluvčím ministr Miroslav Kalousek.
Premiér Nečas škrty zdůvodnil tím, že schválený podíl na dofinancování odpovídal situaci roku 2006, tedy době ekonomického růstu: "Nyní je jiná situace a každý ví, že je třeba šetřit," prohlásil minulý týden. Připustil ale zároveň, že o celé záležitosti bude s Asociací krajů dál jednat.
