Soud otevírá záhadu, ztratili se ministerští poradci

Tomáš Fránek
20. 1. 2011 13:00
Kdo radil státu při zakázce kolem mýtného (22 miliard), se dodnes neví
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Brno - Je to jedna z největších záhad, která v Česku provází rozdělování miliard ve veřejných zakázkách.

Ani po šesti letech totiž nikdo neví, kdo byli tajemní muži - poradci, kteří na Ministerstvu dopravy ovlivňovali udělení jedné z největších zakázek v tuzemsku: Rozdělení 22 miliard na vybudování a provoz mýtného systému v Česku.

Případ ale nyní znovu otevírá Nejvyšší správní soud, který vyhověl stížnosti protikorupčního sdružení Oživení. To chce, aby Ministerstvo dopravy zveřejnilo dokumenty a údaje o tom, kdo vlastně státu při výběru mýtného radil.

Poradci se objevili a rozhodli

Poradci se na ministerstvu objevili v roce 2005, kdy ministerstvu šéfoval Milan Šimonovský z KDU-ČSL. Ten vždy tvrdil, že výběr byl v pořádku, podobně se vyjadřoval i tehdejší premiér Jiří Paroubek.

Práce komise se totiž účastnili lidé, kteří nebyli uvedeni na prezenční listině, avšak do jeho průběhu aktivně zasahovali.

"Na slavnost rozdělování miliard přicházejí další nezvaní hosté takzvaní poradci. O jejich totožnosti se ale v notářském záznamu nemluví. Jsou v celém průběhu jednání zcela utajení. Tihle lidé ale měli celý proces pod kontrolou od začátku, kdy stanovili vstupní podmínky výběrového řízení až do konce, kdy se dostavili i na závěrečné jednání výběrové komise," popsala v roce 2006 výběrové řízení televize Nova v pořadu Na vlastní oči.

Poradci pak podle záznamů televize našli chyby ve všech nabídkách firem kromě Kapsche, členové komise z ministerstev tyto chyby původně neviděli.

Protikorupční sdružení Oživení se dokumenty snaží získat už několik let, zatím marně. "Požádali jsme o sdělení, kdo byli ti poradci, kdo je vybral a o čem vlastně rozhodovali. Ministerstvo nám odpovědělo, že se dokumenty ztratily a nyní už nejde dohledat, kdo při rozhodování o mýtném systému státu radil,"  uvedl Tomáš Kramár ze sdružení Oživení.

Znovu to projednejte

Městský soud v Praze ale potvrdil, že dokumenty se ztratily a ministerstvo tak nemůže o poradcích protikorupční sdružení informovat. Toto rozhodnutí nyní podle informací deníku Aktuálně.cz zrušil Nejvyšší správní soud a nařídil nové projednání celého případu.

Výběrové řízení nakonec vyhrála v listopadu 2005 rakouská firma Kapsch, která přitom nabídla až třetí nejnižší cenu - mikrovlnný systém a deset let jeho provozování za 22 miliard korun.

Ostatní tři uchazeče ministerstvo dopravy vyřadilo s tím, že nesplnili zadání. Neúspěšní účastníci tendru, mimo jiné italská Autostrade a konsorcium Mytia, se poté několikrát odvolali k antimonopolnímu úřadu, podali stížnosti k českým soudům i Evropské komisi, vždy však neúspěšně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy