Další soudničky
- Nečitelný podpis na smlouvě? Na platnost nemá vliv
- Zákoník práce: Ústavní soud omezil pravomoce odborů
- Nedávejte údaje o bankovní kartě mailem, varoval soud
- Průlom: Berňák musí říct, proč odpustil daně
- Ukradli jí služební auto. Zaplatí jen půl škody
- Obstavit účty kvůli podezřelému šéfovi? Ne neomezeně
Brno - Za odlákání klientely bývalému zaměstnavateli vás čeká trest. A rozhodně není podstatné, že se vám takový plán nepodaří uskutečnit, ale především to, jakou škodu jste mohli způsobit v budoucnu.
Za nekalou soutěž na trhu s dodávkami LPG takový verdikt vynesl Nejvyšší soud na popud Nejvyššího státního zastupitelství.
"Do rozsahu nelze zahrnovat pouze neoprávněné výhody, které byly reálně získány v majetkové formě, nýbrž i ty, které měl pachatel v úmyslu opatřit si v budoucnu, byť by se mu to nakonec nezdařilo," uvedla státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství.
Malá nebo velká škoda?
Celý spor, jenž soud i zastupitelství posuzovalo, začal v roce 2003. Bývalý obchodní ředitel firmy dodávající LPG založil novou společnost, která začala podnikat ve stejném oboru. A začal díky svým informacím kontaktovat zákazníky svého předchozího zaměstnavatele.
Získat nové zakázky se mu ale podařilo jenom částečně, šlo o dodávky ve výši 237 tisíc korun, zbylé jeho obchodní aktivity přerušilo opatření jeho bývalého zaměstnavatele.
Zatímco Městský soud muže potrestal podmínečným vězením a rozhodl také o tom, že musí svému bývalému zaměstnavateli zaplatit škodu. Vrchní soud verdikt zrušil a muže osvobodil. Podle něj se muž nedopustil trestného činu a škoda, kterou způsobil, byla malá.
S tím ale nesouhlasilo Nejvyšší státní zastupitelství, které se obrátilo na Nejvyšší soud. Podle zastupitelství je jednoznačné to, že soud neměl posuzovat jenom škodu ve výši 237 tisíc, ale také budoucí materiální výhody, které muž mohl tím, že využil kontakty a další údaje od svého bývalého zaměstnavatele, využít.
Muž se u Nejvyššího soudu bránil tím, že nikdy nepodepsal jakýkoli doklad, kterým by zaměstnavatel definoval, co je obchodní tajemství. A uvedl, že z firmy nevynesl žádné tajné informace, ty byly podle něj veřejně k dispozici.
Je to trestné
Nejvyšší soud ale vyhověl státnímu zastupitelství.
"Podstatné je jen to, že pachatel jednal tak, že porušil pravidla hospodářského styku, přičemž měl zároveň úmysl tímto jednáním opatřit sobě nebo jinému neoprávněné výhody, a to ve značném rozsahu," rozhodl senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Pavlem Šámalem.
"Pro naplnění znaku porušení pravidel hospodářského styku tedy není podstatné, zda se mu tento úmysl podařilo realizovat zcela nebo zčásti, anebo zda se mu to, např. pro zásah poškozeného, nepodařilo realizovat vůbec," dodali soudci, podle nichž jde v takovém případě o trestný čin.
Podle soudců Nejvyššího soudu bylo možné jednoduše zjistit, jaká škoda způsobená nekalou konkurencí vlastně hrozila. "A to na základě údajů poškozené společnosti, popřípadě za pomoci znalce z oboru ekonomiky," uvedli soudci.
