Brno  - Plánované rozšíření hlavního úseku dálnice D1 ze čtyř na šest pruhů vyvolává už nyní silné protesty. Stavět by se přitom mělo až za několik let. Obce a lidé bydlící v těsné blízkosti nejzatíženější tuzemské silnice se bojí hlavně hluku.

Do vzdálenosti půl kilometru od dálnice přitom žijí desítky tisíc lidí.

Ministerstvo životního prostředí v rámci procesu posuzování projektu rozšíření asi sto šedesáti kilometrů dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou vyzvalo k zaslání stanovisek obce, města, kraje, ale i sdružení a obyvatele bydlící u této trasy.

Z odpovědí vyplývá, že se plány na rozšíření dálnice většině obcí na trase příliš nezamlouvají a pokud budou s výstavbou dalších dvou pruhů souhlasit, požadují další investice především do protihlukových stěn.

Stěny, tunel, nehody

To může znamenat výrazné prodražení výstavby.

"Už od roku 2002 se snažíme o vybudování protihlukových stěn, přes přísliby zatím marně. Požadujeme proto v předstihu vybudování protihlukových opatření odpovídajících dálnici se šesti pruhy do roku 2008," uvedla starostka obce Hulice Ludmila Kadlečková s tím, že D1 je vzdálena od domů v obci asi 80 metrů.

ČTĚTE VÍCE O DÁLNICÍCH:

• Dálnice na Vídeň přes Břeclav se vrací do hry
• Začalo tažení proti skokanům pod mýtnými branami
• Dálnice se staví pomalu. Víme proč

Radní obce Mirošovice zase podobně jako další zástupci samosprávy uvedli, že rozšíření dálnice nemá obec zaneseno v územním plánu. V Mirošovicích by výstavba nových pruhů vedla i k demolici některých domů.

"Obec Mirošovice je proti jakémukoliv rozšiřování stávající dálnice D1 v navržené podobě," uvedl ve svém vyjádření starosta Mirošovic Tomáš Zvěřina s tím, že za jedinou přijatelnou variantu považuje svedení dálnice do tunelu nebo její zastřešení.

Námitky mají i obce na Vysočině a jihu Moravy. Ty se obávají kromě hluku také při zvýšeném provozu vážných nehod ohrožujících životní prostředí.

Ilustrační foto | Foto: Ředitelství silnic a dálnic

Zpřísněná opatření proti úniku škodlivých látek z havarovaných aut do kanalizace požaduje především obce Kozlov.

Dálnice mění počasí

Tam se lidé obávají stejné situace jako v minulém roce, nedaleko od Kozlova totiž havarovala nehoda cisterna s technickým benzinem, ten se dostal do kanalizace, v obci byla část obyvatel evakuována. Šlo o největší havárii za posledních deset let.

Další starostové se obávají, že stále větší provoz na dálnici a její rozšíření o asi čtyři metry na každou stranu povede k tomu, že se dokonce zhorší klimatické podmínky v obcích u D1.

Například starosta Blízkov Stanislav Bradáč uvedl, že už nyní teplý vzduch stoupající z dálnici brání částějším dešťům. "S rozšířením dálnice je možná předpokládat další zhoršení klimatických podmínek v obci," uvedl starosta.

Kraj Vysočina zase upozornil na to, aby se kvůli přípravám na rozšíření dálnice nezastavila nebo neodkládala výstavba už naplánovaných protihlukových stěn. V oznámení o rozšíření dálnice je totiž uvedeno, že by se s výstavbou stěn mělo počkat až bude dálnice definitivně rozšířena.

"Tím by ale došlo k oddálení ochrany proti hluku a emisím na kritických místech o několik let,"  uvedla Lenka Vávrová z Krajského úřadu kraje Vysočina.

Začne se u Brna?

Plánované rozšíření dálnice D1 zasáhne tisíce lidí. Podle výpočtu hygieniků žije na 160 kilometrovém úseku mezi Mirošovicemi a Kývalkou do dvou set metrů od dálnice asi pět tisíc lidí, do pěti set metrů od dálnice pak dalších asi patnáct tisíc lidí.

Zatím jediný úsek se šesti pruhy je u Prahy. Jako další se připravuje rozšíření 31 kilometrového úseku v okolí Brna, tam se už pracuje na projektové přípravě. Rozšířená dálnice má být hotova 2013.

I tady jsou ale problémy, proti souhlasnému stanovisku ministerstva životního prostředí totiž obyvatelé podali žalobu, definitivní verdikt soudu zatím nepadl.

Celá dálnice z Brna do Prahy by mohla mít šest pruhů kolem roku 2020, záleží ale na tom, zda na celý projekt bude dost peněz.