Kroměříž - Komerční banka v Kroměříži byla kdysi plná až po střechu. Teď nabízí dvě patra volných kanceláří. Podobné to je se sousední budovu VZP nebo Českou spořitelnu na náměstí. Každá banka tady přitom kdysi měla ředitele a náměstky.
Rušení okresních úřadů, racionalizace provozu bank, pojišťoven, telekomunikací i energetiky. To vše za posledních 20 let odválo z ani ne třicetitisícového města stovky těch prestižnějších a lépe placených míst.
Vládní reformy (a škrty vůbec) tento trend prohloubí a venkov na to znovu doplatí tisícovkami ztracených míst a poklesem životní úrovně. Obávají se toho aspoň někteří politici, starostové, úředníci a podnikatelé.
Zadlužený stát a vesměs i státní podniky totiž převzaly recept, podle kterého po listopadu 1989 úspěšně seškrtaly své výdaje velké korporace- centralizaci.
V poslední době se to týká třeba vzniku superúřadu práce, omezování působnosti stavebních a živnostenských úřadů, reformy penzí, daní, zdravotnictví, ale i plánovaných kroků ve státních podnicích, jako jsou Lesy České republiky a Česká pošta.
"Dopad reforem na regiony není domyšlený a vůbec se o něm ani nevedla diskuse," je přesvědčen například Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv, které zastupuje 1100 malých obcí v Česku. "Všichni chceme co nejlevnější stát. Je ale vidět, že chybí koncepce, a to je dost zásadní problém," dodává.
Starostové a kraje vytáhli proti centralizaci
Popsaný porevoluční trend teď vládní reformy podle kritiků ještě víc prohloubí. A to včetně reformy úřadů práce z dílny ministra Jaromíra Drábka (TOP 09), která lidem v okresních městech sebere další kus rozhodovacích pravomocí a jen letos připraví o práci 660 vesměs vysokoškolsky vzdělaných úředníků.
Propouštění pak bude v menší míře pokračovat i po Novém roce a úředníci z mimokrajských poboček se teď obávají, že noví krajští ředitelé se budou jako první zbavovat právě jich.
Výzvu k "zastavení centralizace státní správy" už kvůli reformě úřadů práce podepsalo 190 starostů z Královéhradeckého kraje, z centralizace obvinilo ministra Drábka také vedení Karlovarského a Olomouckého kraje.
Text pokračuje pod grafikou o nezaměstnanosti
Před zbytečným propouštěním úředníků však vládu varoval i její vlastní ekonomický poradní tým NERV. Z mezinárodního srovnání mu totiž vyplynulo, že po ohlášeném snížení platů o 10 procent bude Česká republika svým úředníkům dávat nejnižší platy v Evropě, zatímco investiční výdaje českých úřadů patří k těm vůbec nejvyšším, což by mohlo svědčit o korupčním prostředí.
K centralizaci ale tíhnou i státní podniky.
Stovky až tisíce pracovních míst na venkově může podle kritiků zrušit například kontroverzní plán hospodaření, jaký ve státním podniku Lesy ČR prosadil ministr Ivan Fuksa (ODS). Také jeho hlavním argumentem pro prosazení takzvané Dřevěné knihy je stejně jako u Drábka větší přínos pro státní pokladnu.
Centralizují i Lesy a Pošta
Podle Fuksových kritiků dostane Dřevěná kniha obchod se státním dřevem pod kontrolu úzké skupiny velkých firem, čímž vzniknou regionální monopoly. Ty si dovezou agenturní dělníky ze zahraničí, živnostníkům i zaměstnancům ve státních lesích a na pilách v regionech tím ale bude hrozit propouštění a život ze státní podpory.
"V koncepci jsou naprosto nedostatečné podmínky pro zapojení venkovské ekonomiky," upozornil předseda stálé senátní komise pro rozvoj venkova Petr Šilar (KDU-ČSL) po veřejném slyšení o Dřevěné knize. Koncepci ze stejných důvodů odsoudil i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Text pokračuje pod galerií o lidech, kteří z měst naopak prchají na venkov
Podnik Lesy ČR přitom už snížil počet územních jednotek o polovinu, čímž adekvátně zvětšil jejich rozlohu. Zároveň se postupně na venkově zbavuje velkého státního majetku, bez něhož bude podle Fuksových kritiků využití místních lidí napříště ještě obtížnější, ne-li nemožné.
Před propouštěním na venkově už proto varovala platforma lesníků, nábytkářů a dřevozpracovatelů reprezentující 120 tisíc zaměstnanců a 70 miliard obratu - i když část platformy tento týden po jednání na ministerstvu své stanovisko změnila a začala Dřevěnou knihu podporovat.
Dalším příkladem státního podniku, který se rozhodl šetřit centralizací, je Česká pošta. Za poslední dva roky z ní odešlo přes tisíc lidí, podle České televize ji má nově opustit 1730 pracovníků. Pošta totiž mimo jiné tvrdí, že 1500 jejích venkovských poboček se jí už nevyplácí a chce jejich provozování buď převést na obce, nebo zrušit.
"Zjevný pragocentrismus reforem"
Názor čtenáře
- Centralizace je globální problém týkající se celé populace. Veškeré ekonomiky jedou na dva tři hospodářsky táhnoucí regiony, kolem kterých se stahuje průmysl, dopravní uzly, a zbytek je na dotacích a podporách. Pokud se to strategicky vyplatí, proč ne. Funguje to tak v Německu, Kanadě, USA. Je to asi jako rozumovat nad tim, proč naši předci stahovali průmysl k řekám a diskriminovali jiné lokality. Nehodnotím, ani nezastávám se tohoto systému, nicméně svou logiku má a je pak na lidech, kde chtějí žít.
Napsal v diskusi čtenář, který se podepsal jako Chacha
Spolu s rušenými lokálními tratěmi Českých drah se tak dostupnost zaměstnání a služeb v regionech dostává i za pomoci státních podniků pod další tlak.
Ten se teď ještě zvyšuje ohlašovaným rušením vydávání stavebních povolení v obcích se základní působností nebo rušením živnostenských úřadů v obcích s rozšířenou působností. Také proti tomuto plánu se zvedl odpor Svazu měst a obcí, starostů a některých krajů.
"Za zachování stavebních úřadů jsme vedli osobní jednání s ministrem Kamilem Jankovským. (VV) a s některými poslanci," upozorňuje předseda Sdružení místních samospráv Bartoněk. "Oficiální stanovisko zatím je, že se rušení nepřipravuje. Našim členům nicméně chodí dotazníky ohledně vytíženosti jejich úřadů práce, takže ta myšlenka tak úplně mrtvá nebude," dodává.
V regionech tak pomalu ožívá slovník z dob dělení Československa.
"Všechny tyto připravované změny znamenají tuhou centralizaci", je přesvědčen například náměstek hejtmana Zlínského kraje Jindřich Ondruš, podle kterého reformy trpí "zjevným pragocentrismem".
Doplatí obce i na reformu penzí?
Ani to přitom ještě není vše. Poté, co si před časem venkov přilepšil změnami v rozpočtovém určení daní, by mu teď mohla ubrat na příjmech reforma penzí.
Důchodovou reformu chce totiž vláda zaplatit zvýšením DPH. Počítá přitom s tím, že krajům a obcím navýší podíl příjmů z daní tak, aby jim byl zachován dnešní poměr.
Text pokračuje pod grafikou o platech v regionech
Jan Linhart z renomované auditorksé společnosti KPMG ale upozorňuje, že vládní návrh už se nezmiňuje, že významná část výdajů obcí a krajů na zboží a služby je bez nároku na odpočet DPH.
"Pokud tedy stát nebude obcím a krajům kompenzovat také tyto zvýšené výdaje, přenese část břemene důchodové reformy právě na obce a kraje," tvrdí Linhart.
Součástí připravované zdravotní reformy zase pravděpodobně bude rušení stovek nemocničních lůžek a možná i celých menších nemocnic, protože jejich síť je v Česku oproti Evropě příliš hustá. Za některými ošetřeními pak lidé budou muset dojíždět dál než dnes.
