Washington - „Prostě jsme změnili podmínky jako všechny ostatní státy."
Takhle lapidárně v úterý zdůvodnil premiér největšího australského státu Nový jižní Wales Nathan Rees novou slevu 25 procent pro australské firmy, které se budou ucházet o zakázky z čtyřmiliardového vládního stimulačního balíčku.
Jeho vláda tím fakticky zavedla diskriminační 25% tarif na všechny zahraniční firmy a z tendrů je tak předem vyloučila.
V jedné větě tak Rees popsal obsah Pandořiny skříňky protekcionismu, která se pomalu otevírá v obchodních vztazích mezi největšími státy na celém světě a hrozí tak přerůst ve skutečnou globální hospodářskou krizi. Bez uvozovek.
Vlády se totiž formou různých tržních omezení snaží udržet peníze ze svých stimulačních balíčků a dotací doma. Dosavadním partnerům začínají bránit v přístupu na svůj trh a roztáčejí tak spirálu odvetných protiopatření, která může jít už jen těžko zastavit.
Utržení z řetězu
- Světová obchodní organizace (WTO) monitoruje protekcionistická opatření od loňského října, kdy bylo s prohlubující se recesí jasné, že dříve či později nějaká přijdou.
- Na začátku roku ještě zpráva tohoto předního dohlížitele nad férovostí globálního trhu hlásila, že většina ze 153 členských států své nutkání k ochraně vlastního trhu krotí.
- „Od té doby sledujeme významný propad," svěřil se Financial Times těsně před summitem G20 generální ředitel WTO Pascal Lamy. Tehdy podle něj antidumpigová opatření států vzrostla meziročně o 40%.
- Dnes WTO přiznává, že už protekcionistická opatření eviduje z novin, protože je to rychlejší, než se spoléhat na oficiální cesty.
Už tak skomírající globální trh může zamrznout úplně.
Těžké váhy na vlastním písečku
Ve světle kamer dubnového summitu G20 přitom politici slibovali pravý opak.
Světová obchodní organizace, Mezinárodní měnový fond a Světová banka dlouhodobě varují, že nové obchodní bariéry mohou globální ekonomice přivodit katastrofu. Podobnou té, k jaké už jednou vedly za Velké hospodářské krize a která, jak známo, vedla až ke druhé světové válce.
Varovných případů přitom poslední dobou přibývá. A nejde o žádné „lehké váhy".
Kromě výše uvedené podmínky „kupujte australské" se například tento týden provalilo tajné nařízení čínské vlády. Podle něj budou mít na zakázky z čínského stimulačního balíčku ve výši 586 miliard dolarů nárok vesměs jen lokální čínské firmy. Právo udělit výjimku má jen vláda.
Klacek v kolech nadějí Západu
„Čína tak hodila velký klacek do kol západních ambicí využít zdravého růstu čínského HDP na vyspravení svého ochabujícího exportu a vytažení globální ekonomiky z nejhoršího propadu za 80 let," shrnul to v úterý ve svém komentáři Australian Business Journal.
Stejně jako Čína využívají přitom i USA toho, že obchodní dohody o volném trhu se na jejich vládní pobídky nevztahují. Při rozdělování svých 787 miliard dolarů stimulačního balíčku tak i Spojené státy protěžují domácí firmy.
To začaly hlasitě kritizovat nejen automobilky Peugeot, Citroen a Ford, ale i Evropská komise a Kanada.
„Americká ochranářská politika škodí kanadským firmám, stojí kanadská pracovní místa a poškozuje kanadské snahy o ekonomický růst uprostřed celosvětové recese," komentoval to tento týden starosta města Sherebrooke z kanadského Qebecu Jean Perrault.
Kanadské strojírenské odbory i příhraniční provincie a města už začaly chystat odvetná opatření, pokud USA do září omezení neuvolní. Věc se dostala i na jednání ministrů zahraničí obou zemí. Byznys mezi USA a Kanadou je přitom největším bilaterálním obchodním vztahem na světě.
Nebe pomoz zbytku světa
„Pokud se ani dva největší obchodní partneři nedovedou vyhnout protekcionismu, pak pomoz nebe zbytku světa," řekl minulý týden ve Washingtonu prezident Kanadské asociace výrobců a exportérů Jayson Myers.
Evropská unie zase přijala dovozní přirážku na americká biopaliva nebo čínské šrouby. Sama přitom čelí kritice za přímé dotace svým zemědělcům. A například Německo podmínilo svou podporu Opelu tím, že noví majitelé zachovají pracovní místa v německých továrnách. Evropští výrobci větrných turbín byli mezitím vyloučeni z tendru na pět miliard dolarů na rozvoj čínské energetiky.
Podle novinových titulků před protekcionismem varovala snad každá členská země G20. Snad každá však už také nějaké ochranářské opatření přijala.
„Putin přijde do továrny na kombajny a na místě rozhodne, že zvýší dovozní tarify. Takhle to teď chodí," přiznal v únoru deníku Wall Street Journal jeden nejmenovaný bruselský úředník. Podobných opatření jen do té doby Rusko přijalo 28. Suverénně nejsilnějším obchodním partnerem Ruska je přitom EU.
Globální řetězový bumerang
Indie zase přijala odvetná opatření proti novým clům na dovoz své oceli. A tak by se dalo pokračovat dlouho (viz infobox Utržení z řetězů)
Ochranářská opatření tak z principu postihují hlavně silné obchodní partnery, jejichž průmysl a služby pak kvůli vzájemným tržním omezením ztrácejí domácí pracovní místa. Pro provázanou globální ekonomiku je to nebezpečná směs hrozící spustit řetězovou reakci.
„Protekcionismus umí být skutečný bumerang," shrnula to před časem bývalá eurokomisařka pro sociální věci Anna Diamantopuluová.
