Ekonomický nacionalismus se vrací, Sarkozy přitvrdil

Karel Toman
6. 2. 2009 10:10
Svět potřebuje spolupráci, propočetli analytici
Nejdřív dejte práci Britům - protesty proti migrantům mířícím za prací ve Velké Británii. V zemi pracují statisíce cizinců, zejména Poláků.
Nejdřív dejte práci Britům - protesty proti migrantům mířícím za prací ve Velké Británii. V zemi pracují statisíce cizinců, zejména Poláků. | Foto: Reuters

Infobox

Nacionalismus v globální ekonomice

  • Minulý týden protestovali britští dělníci proti zaměstnávání cizinců. Tamní ministr zahraničí naznačil, že by se mělo přehodnotit, jestli mají Britové na trhu práce stejné šance jako dělníci ze zahraničí.
  • Čína vyvracela obvinění nového amerického ministra financí, že manipulovala kurzem své měny ve svůj prospěch. Čínský premiér tou dobou objížděl Evropu a žádal státníky, ať čínskému zboží nestaví hráze, zatímco USA začaly razit kampaň "kupujte americké".
  • Před protekcionismem varoval minulý týden Ruský premiér Putin. Jeho vlastní ruská vláda přitom uvalila clo na dovoz aut z ciziny, což vyvolalo masové protesty ve Vladivostoku, který žil z jejich prodeje.
  • V Řecku zemědělci blokovali přechody s Bulharskem. Policie pak jejich demonstrace v Aténách za větší dotace na ochranu proti dovozu levnějších produktů rozehnala slzným plynem.

Paříž - O francouzském prezidentovi Nicolasi Sarkozym se říká, že občas rychleji mluví, než myslí. To, co prohlásil ve čtvrtek v jednom televizním rozhovoru, téhle kritice usnadňuje život.

Sarkozy předvedl to, co týdeník The Economist ve svém posledním čísle označil za "přízrak z nejtemnějšího období moderních dějin" - ekonomický nacionalismus.

Ten může mít podle týdeníku "mnohem vážnější důsledky politické než ekonomické," což naposledy názorně ukázala Velká hospodářská krize v třicátých letech a následná druhá světová válka. Svět teď naopak potřebuje spolupráci víc než kdy předtím.

Nepodlehnout hlasu ulice

"Když se postaví továrna v Indii, aby se auta značky Renault prodávala Indům, to je ospravedlnitelné. Ale aby se postavila továrna určité automobilky v České republice a aby se prodávala její auta ve Francii, to už je neospravedlnitelné," prohlásil včera Sarkozy v narážce na kolínskou TPCA - společný podnik automobilek PSA Citroen Peugeot a japonské Toyoty.

Jeho výrok jasně dokládá, jak některým politikům hospodářská recese přerůstá přes hlavu a jak začínají podléhat domácím náladám. A Francie, kde minulý čtvrtek stávkoval milion lidí za jistotu práce a platů, v tom zdaleka není sama (viz box).

"Sevření nacionalismu je nejpevnější v bankovnictví," varuje poslední The Economist. Vlády chtějí hlídat domácí banky, ty proto stahují kapitál ze světa. Při rozdělování záchranných balíčků zase politici tlačí na to, aby peníze daňových poplatníků zůstaly doma.

Redaktoři uznávají, že podobné požadavky mohou být pochopitelné. Dodávají ale, že politici by se jim spíš měli snažit předcházet, ne je podporovat. V propojeném světě totiž mohou napáchat nedozírné škody.

Světový trh se podle týdeníku smrskne poprvé od roku 1982. Proud soukromého kapitálu do rozvíjejících se ekonomik se zřejmě propadne z rekordních 929 miliard dolarů v roce 2007 na pouhých 165 miliard dolarů v roce letošním. I bez špatné politiky tak "globalizace utrpí největší zvrat v moderní éře".

Velkorysé německé šrotovné

Podle týdeníku je teď čas jednat. Státy by své záchranné balíčky neměly vázat jen politicky, ale hlavně ekonomicky. To bude u velkých států vyžadovat shovívavost připustit si, že z nich budou těžit i zahraniční ekonomiky. Tedy přesný opak toho, co žádá Sarkozy. Díky německému šrotovnému se naopak ukazuje, že české automobilky mají víc objednávek.

Koordinovat se musí také nadnárodní instituce jako Mezinárodní měnový fond a rozvojové banky. I to se už děje. Evropská banka pro obnovu a rozvoj začala zachraňovat banky v bývalém východním bloku na Ukrajině či v Rumusku, zatímco MMF pomáhá se záchrannými plány vládám.

Prezident Světové banky v New York Times zase apeloval na zástupce dvaceti nejvyspělejších zemí světa. Chce, aby se G20 na své dubnové schůzce dohodla, že její vlády dají 0,7 procenta svých záchranných balíčků rozvojovým státům, které si podobnou záchranu nemohou dovolit.

Světová ekonomika teď podle The Economist potřebuje garanta, aby se se všemi katastrofálními důsledky nezhroutila jako ve třicátých letech. Tím mohou být opět Spojené státy, pokud ovšem i ony nezačnou "hrát sólo".

Ke cti českému předsednictví Unii pod heslem Evropa bez hranic může být, že se na nedávno skončené pražské konferenci přihlásilo k další liberalizaci světového obchodu.

Foto: Aktuálně.cz
Jak zmírnit dopady krize? Blogeři hledají odpověď

 
 

Právě se děje

Další zprávy