Praha - Majitelům domů dál hrozí, že by měli nově platit až desítky tisíc korun za opravy a údržbu svých vodovodních a kanalizačních přípojek pod veřejným prostranstvím. Ministr zemědělství Petr Bendl z ODS totiž nehodlá kontroverzní bod z novely zákona vypustit.
Tvrdí, že novela přinese spravedlivější rozložení nákladů na opravy přípojek, které dosud musí platit všichni občané. Současně věří, že by přesun finanční zátěže na vlastníky nemovitostí ulevil vodárenským společnostem a otevřel by se tak prostor pro zlevnění vodného a stočného. Právě voda je přitom v posledních letech nejvíce zdražující energií.
Kolem novely se strhne boj zřejmě už v tomto týdnu, kdy ji má projednávat zemědělský výbor sněmovny. Proti změně, na niž minulý týden upozornila odcházející zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, se totiž důrazně postavila opozice. Ta si jí sice v prvním čtení ve sněmovně v březnu nevšimla, definitivnímu schválení chce ale nyní zabránit.
| Blog Petra Havla: Ne budoucí, ale současná verze zákona je diskriminační |
Ministr Bendl sice na změně trvá, připouští však možnost kompromisního, zatím blíže neurčeného návrhu. Podle Seitlové by takovým kompromisem mohla být povinnost prověřit stav přípojek ještě před převedením zodpovědnosti na majitele domu.
Jen dvě procenta výdajů
Podle Bendla jsou dosavadní podmínky diskriminační. Za opravy a údržbu přípojek pod veřejným prostranstvím totiž nyní platí všichni odběratelé v cenách vodného a stočného nezávisle na délce nebo stavu jejich přípojky.
"Platí tedy i ti, kteří si své přípojky například při rekonstrukci domu vyměnili nebo je mají nové. Pokud by se tato povinnost nově vztahovala pouze na majitele domů, bude jistě čas a prostor k tomu, aby se náklady na vodu snížily," říká.
Novela má navíc podle ministra zkvalitnit infrastrukturu. "Vlastníci přípojek doposud často žádali o jejich opravu, a to i přes to, že již byly na hranici životnosti a bylo jasné, že se budou v krátké době opravovat znovu," vysvětluje ministr. Po novele už by vlastník domu neměl možnost vybrat si mezi bezplatnou a hrazenou variantou, a tudíž spíše zvolí rovnou výměnu nevyhovující přípojky.
Stínový ministr zemědělství a první místopředseda ČSSD Michal Hašek však připomíná výrazné zdražení vody po privatizaci, přičemž společnosti tehdy slibovaly, že se zlepší vodohospodářská infrastruktura. "Místo toho je tu vidět snaha sáhnout do kapes občanů. Lidé přitom neovlivní stav těch přípojek, které jsou v zemi mnohdy desítky let, nemohli si vybrat firmy na opravu veřejných komunikací."
Větší šanci na zlevnění vody nedává ani statistika z Prahy. V loňském roce vzniklo v hlavním městě přes 700 havárií vodovodních přípojek, přičemž provozovatel sítě za jejich opravy zaplatil 14 milionů korun. V případě kanalizačních přípojek šlo o 100 havárií za zhruba čtyři miliony. Celková částka za opravy přípojek se tak loni na veškerých opravách podílela dvěma procenty. "Nejde tedy pro nás o významnou částku," říká mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Marcela Dvořáková.
Lidé nebudou vědět, za co platí
Jestliže bod, který přesouvá finanční zodpovědnost za opravy a údržbu vodovodních a kanalizačních přípojek pod veřejným prostranstvím z provozovatele sítě na majitele domů, projde, zaplatí majitelé nemovitostí ve standardním případě zhruba deset až třicet tisíc korun, říká Seitlová. Nejvíce zatíženi tak budou majitelé rodinných domů, kde žije pouze jedna domácnost.
Podle Seitlové není problémem samotná platba za opravu a údržbu přípojek, ale fakt, že majitelé domů nebudou vědět, za co platí. Vzhledem k tomu, že nad těmito přípojkami probíhala v uplynulých letech řada úprav povrchu, neměl vlastník přípojky ani možnost dozvědět se, v jakém stavu jsou. Nemohl ani ovlivnit současný stav a situaci díla, za které by měl nyní nést zodpovědnost.
"Takováto změna zákona je přinejmenším velmi rozporuplná a zasloužila by si být zásadním způsobem diskutována," domnívá se Jakub Lichnovský z advokátní kanceláře PRK Partners. Přijetí nové podoby zákona může podle něj hrubě poškodit a ohrozit fungování stávajícího systému, což je v zásadním rozporu s veřejným zájmem.
Podle Miroslava Hájka z advokátní kanceláře Vílímková, Dudák & Partners je však novela z hlediska soukromého práva naprosto v pořádku. Otázkou podle něj je, zda vlastník může mít plnou kontrolu nad technickým stavem přípojky ve veřejném prostranství a zda je na něj možné tuto odpovědnost přenášet. "To už by bylo na konkrétním posouzení soudu," říká Hájek.
ČSSD už si dá pozor
Poslanci opoziční ČSSD nechali sporné ustanovení v březnovém prvním čtení projít bez povšimnutí.
"Jednalo se o vládní návrh novely vycházející z evropské legislativy. V osmdesáti procentech případů jdou takovéto návrhy bez připomínek do druhého čtení," hájí stranu předseda jejího poslaneckého klubu Jeroným Tejc. Problém vidí zejména na straně předkládajícího ministerstva zemědělství, které na sporný bod v novele neupozornilo.
"Ministerstvo zemědělství tvrdí, že celá novela je implementací předpisů Evropské unie. Ale Evropa nestanovila požadavek, aby se zatížení přeneslo na vlastníky přípojek," dodává Hašek.
Seitlová už předtím kritizovala fakt, že takto zásadní změna přenášející z vodárenských a kanalizačních společností odpovědnost za správu části přípojek pod veřejným prostranstvím na jednotlivé vlastníky má formu snadno přehlédnutelného krátkého dovětku ustanovení navrhované novely zákona, zatímco by měla být předmětem širší veřejné diskuse.
ČSSD chce nyní prosadit vyškrtnutí sporného bodu při projednávání ve výborech. Pokud se jí to nepodaří, bude při závěrečném hlasování hlasovat proti jeho přijetí.
Již dříve se ke změně zákona vyjadřovalo v připomínkovém řízení například Sdružení majitelů domů a bytů. Odmítlo nejen povinnost investovat do obnovy vodovodních a zejména kanalizačních přípojek, ale i povinnost platit náklady na čištění. U ministerstva ale nepochodilo.
