Brno - Když se stavební dělník v práci na chvíli posadí a vykouří si cigaretu, jde o běžné počínání, které nemůže zaměstnavatele zbavit zodpovědnosti za případný úraz kouřícího zaměstnance.
Korektním pokynem k zajištění bezpečnosti na pracovišti přitom může být i vulgární výzva či nadávky nadřízeného, který své zaměstnance upozorňuje, že se mohou třeba kvůli situaci na stavbě zranit.
Konstatoval to Nejvyšší soud České republiky, k němuž doputoval už devět let trvající spor mezi firmou Ava Reality a zedníkem, který se při práci pro firmu vážně zranil a je v invalidním důchodu.
Ke zranění na stavbě v Jablonci nad Nisou sice došlo při zateplování střechy v pracovní době, ale ve chvíli, kdy muž nepracoval. Sedl si totiž na světlík, odpočíval a kouřil. Špatně zajištěný světlík se pod mužem propadl a ten po pádu z deseti metrů utrpěl vážná zranění.
Dva miliony rovnou a deset tisíc měsíčně
Muž poté chtěl, aby mu firma jednorázově vyplatila přes dva miliony korun a dále aby mu posílala částku asi deset tisíc korun měsíčně.
Podle muže totiž firma stavbu dobře nezajistila, své zaměstnance na nebezpečí neupozornila a neproškolila je dobře. Tvrdil, že šlo jednoznačně o pracovní úraz a není důležité, že ve chvíli pádu zrovna odpočíval.
Okresní soud v Hradci Králové ale rozhodl, že si zedník svévolně udělal přestávku v práci - kouření není plnění pracovních úkolů. A i když ke zranění došlo na pracovišti, o pracovní úraz se podle soudců nejedná.
Hradecký krajský soud pak ale rozhodl opačně, podle něj měl muž peníze za zranění dostat. "Nelze považovat za exces, jestliže se stavební dělník během pracovní doby na chvíli na pracovišti posadí a po tuto dobu nevykonává pracovní činnost - to lze považovat za celkem běžné. A okolnost, že zároveň kouřil, považuje soud za zcela nerozhodnou," uvedli soudci.
Přečtěte si také
- Vyhazov z práce kvůli sněhové kalamitě platí, řekl soud
- Soud: Surfování v pracovní době může vést až k výpovědi
- Vadí vám klimatizace v práci? Stěžujte si, budete první
- Pracoval jen za jídlo a pivo, stát ho chce potrestat
- Za přesčas už nemusíte mít příplatek. Změna neprošla
- Firmy mají trik, jak obejít zákoník práce. Přijde změna
Zedník se podle soudců nechoval nijak riskantně. "Počínal si totiž v dané chvíli úplně stejným způsobem jako další zaměstnanec. Vzhledem ke zjištěným okolnostem nelze dovodit, že jeho jednání, když usedl na zakrytý světlík, znamenalo úmyslné riskování vybočující z obvyklého rámce chování. Spíše šlo o jednání, které lze považovat v daném prostředí za celkem běžné," dodali soudci s tím, že o konečné výši odškodného budou rozhodovat později.
Byl neopatrný a lehkomyslný
Firma se ale ještě obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Zástupci společnosti uvedli, že zedník svévolně přerušil kvůli kouření práci, a to ještě v místě, k němuž se neměl ani přibližovat.
Podle zástupců Ava reality byli všichni zaměstnanci poučeni o tom, jak se mají na stavbě chovat. Na nebezpečí v případě světlíků měl zaměstnance upozornit i jejich předák. Zranění si tak muž zavinil sám.
"Neohroženost a posunutí hranice obavy z výšek byly důvody neopatrného a lehkomyslného jednání, které bylo jedinou příčinou nehodového děje," napsali zástupci firmy při dovolání k Nejvyššímu soudu.
Kouřit a nepracovat je obvyklé
Jenže Nejvyšší soud potvrdil, že krátkodobé přerušení práce s vykouřením cigarety nebylo na stavbě ničím neobvyklým.
"Je třeba přisvědčit závěru, že k poškození zdraví žalobce (zedníka) došlo v souvislosti s jednáním, které bylo během práce obvyklé, a že tedy úraz, který utrpěl, je úrazem pracovním, za který žalovaný (Ava reality) odpovídá ve smyslu zákoníku práce," uvedli soudci.
Zedník nepostupoval podle soudců nijak riskantně.
Soudci ale také uvedli, že korektním upozorněním na nebezpečné místo na pracovišti mohla být i vulgární výzva předáka.
"Doslovně řekl „kurva, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět". Tím stanovil pro podřízené závazný způsob chování a vysvětluje důvod svého pokynu," uvedli ve svém verdiktu soudci. Podle nich to ale firmu nezbavuje odpovědnosti za zranění dělníka.
Ještě není rozhodnuto
Nejvyšší soud ale přesto případ znovu vrátil k novému projednání.
Soudy totiž musí znovu prověřit, zda přece jenom neexistují polehčující okolnosti pro počínání firmy, která měla zaměstnance varovat v jednom ze svých pokynů.
Teprve po vyhodnocení všech okolností může podle soudců vést k definitivnímu určení výše odškodnění.