Praha - Pokles spotřeby nabírá na rychlosti ještě předtím, než stát zdraží základní zboží, například potraviny, zvýšením daně z přidané hodnoty. Obrat maloobchodu poklesl v září proti loňsku reálně o 1,7 procenta a stejně se snížil za poslední čtvrtletí.
Období od července do září se obchodníkům nevydařilo ani v letech 2010 a 2009, kdy jejich tržby klesaly zhruba o procento. V roce 2008 stagnovaly.
Snižuje se také zájem o automobily. Domácnosti a firmy za ně utratily ještě o 3 procenta víc než před dvanácti měsíci. Z delší časové řady je však vidět, že doznívá prodejní boom, který zvláště na přelomu let 2010 a 2011 vyrovnával výpadek z krizového období 2008/9.
Bez spotřeby nejsou daně
Údaje z maloobchodu jsou špatnou zprávou pro ministra financí Miroslava Kalouska, který na daních ze spotřeby staví rozpočtové příjmy.
Za tři čtvrtletí stát letos vydělal na DPH o půl procenta méně než loni. Ve srovnání s rokem 2007 má DPH po odečtení inflace jen o dvě a půl procenta vyšší výnos, i když se mezitím její sazba dvakrát zvýšila. V roce 2007 odváděli spotřebitelé státu ze svých nákupů 5, resp. 19 procent, od loňska se platí 10 a 20 procent.
Od ledna vyroste dolní sazba DPH na 14 procent a autoři rozpočtu si od toho slibují, že se výběr zvýší o 30 miliard, tedy zhruba o 15 procent. Pokud ale budou české rodiny pokračovat v dosavadním trendu a ještě svou úspornou strategii prohloubí, výnos může být výrazně menší.
Ještě se opravdu nešetřilo
Prozatím počítá předpověď ministerstva financí s tím, že se spotřeba domácností nesníží, Češi ale mají ve skutečnosti ještě velký prostor k rodinným úsporám. Oproti roku 2008 zatím snížili svou spotřebu o 2-3 procenta. Tím se zařadili mezi dvanáct evropských zemí na sever od Francie, Německa a Rakouska, jejichž obyvatelé během krize ještě výrazně nešetřili.
O dvacet procent se za poslední tři roky snížil maloobchodní obrat ve východní Evropě s výjimkou Česka a Polska, stejně snížili výdaje Řekové a Španělé. Italové, Portugalci a Irové zatím spotřebu omezili o deset procent. Ve většině zemí se na tom kromě krize podepsala i vyšší sazba daně z přidané hodnoty.
Po čtyřprocentním zvýšení dolní sazby DPH tedy mohou Češi následovat příklady z východu a jihu Evropy.
