Praha - Ekonomiku a také veřejné finance čekají nové potíže. Ministr financí Miroslav Kalousek a premiér Petr Nečas vidí jejich zdroj v dluhové krizi eurozóny, která prý přepadne také Česko.
Tato tvrzení však nepodporují ekonomická data.
Tuzemské hospodářství zpomaluje, i když tzv. dluhová krize Českou republiku ještě nezasáhla. Jediným prokazatelným důvodem je pokles domácí spotřeby, který vyvolala Nečasova vláda úspornou politikou.
Banky zatím půjčují
Za prvních osm měsíců letošního roku vyrostly bankovní úvěry podnikům o 39 miliard korun. Úvěry rostly rychleji pouze v letech hospodářské konjunktury 2005-2008. Případné obavy ze ztracených akvizic v Řecku a dalších středomořských státech tak zatím Prahu nezasáhly.
Český vývoz vyrostl za prvních osm měsíců o dvanáct procent. Hlavním odběratelem zůstaly země eurozóny. O víc než deset procent roste vývoz do Německa, na Slovensko, do Polska, Maďarska a do Belgie. Z deseti největších příjemců českého vývozu leží nadále deset v Evropě a šest v eurozóně.
Ani hrozící dluhová krize nesnížila v Evropě zájem o tuzemské výrobky. Proti loňskému roku poklesl vývoz pouze do Portugalska a do Bulharska.
Z eurozóny zatím dorazil jediný signál údajně nadcházejících špatných časů. Skutečně klesá objem průmyslových zakázek z ciziny. Stále však byl v srpnu o pět procent vyšší než před rokem.
Nízké mzdy a nezaměstnanost
Veškeré špatné zprávy tak zatím dodává tuzemská ekonomika.
Už čtvrtým rokem neroste domácí spotřeba a údaje Českého statistického úřadu prozrazují, že další kolo úspor zahájily domácnosti v letních měsících.
To se projevuje na tržbách maloobchodu i služeb, které jsou dnes pod úrovní roku 2007.
Protože lidé šetří, neinvestují do nového bydlení. To je hlavní důvod, proč stavebnictví proti loňskému roku pokleslo o deset procent. Stejně se propadlo zemědělství, jehož výrobky jsou pro tuzemskou populaci ve srovnání s dovozem z východu a jihu Evropy příliš drahé.
Nízkou domácí poptávkou trpí nakonec i průmysl. Jeho tržby v České republice poklesly proti loňsku o 2,5 procenta, zakázky už jsou proti loňsku nižší o deset procent. Kromě tuzemských potravin lidé nenakupují ani vybavení domácností a stavební materiál.
Důvodem je fakt, že mzdy rostou v posledních čtyřech letech v průměru jen o procento ročně. Hrozící nezaměstnanost pak rodiny nutí, aby šetřily na horší časy.
Mzdový pokles způsobila úsporná opatření vlády. Ve státním sektoru klesly loni mzdy o dvě a letos o tři procenta. To umožňuje také soukromníkům držet mzdy dole.
Zázrak na Wisle
Nepřipustit výpadek domácí poptávky byl základní kámen hospodářské politiky úspěšného polského premiéra Donalda Tuska.
Předkrizové výkony tamního průmyslu i exportu kopírují vzestup industriálního sektoru v Česku. Na rozdíl od Čechů však Poláci udrželi v krizových letech 2008 a 2009 vysokou úroveň domácí spotřeby. Také proto bylo Polsko jedinou evropskou zemí, která nezažila ekonomickou recesi. V posledních dvou letech spotřeba opět rychle roste.
Spotřeba Poláků zabránila také hlubšímu propadu domácího průmyslu během minulé recese. Dnes mají tamní továrny lepší vyhlídky, protože domácí zakázky rostou více než desetiprocentním tempem. Stavebnictví roste v Polsku meziročně o patnáct procent.
Severní sousedé zaplatili za prosperitu vyšším rozpočtovým schodkem. Loni dosáhl 7,8 procenta HDP a byl proti českému o tři procenta vyšší. Zvýšením rozpočtových příjmů v letošním roce se však polský deficit sníží minimálně o třetinu.
