Brno - Stovky kilometrů vzdálená sopka minulý týden nečekaně zasáhla do chodu desítek českých firem. Ale chod firmy může přerušit i banálnější věc, než je přírodní pohroma. Třeba přerušený kabel. České firmy přitom ze tří čtvrtin na takovou situaci vůbec nejsou připraveny.

Při společném průzkumu to zjistily společnosti S&T CZ a Ernst&Young. "Minimálně u 75 procent firem není zpracován žádný krizový plán, který by udržel chod podniku v případě nouze. Funkční, to znamená zdokumentovaný a testem prověřený nouzový scénář má dokonce méně než 5 procent společností," upozornil Martin Rus z technologické společnosti S&T CZ.

Drtivá většina firem v Česku se domnívá, že jako ochrana před nenadálými událostmi jim stačí kvalitní pojištění. "Neuvědomují si však, že i jen několikadenní přerušení jejich činnosti může způsobit nevratné škody. Nejde jen o finanční ztráty, často mnohem horší je ztráta zákazníků a dobré pověsti," doplnil David Kesl, senior manažer společnosti Ernst&Young.

Nejlépe připravené na případné potíže jsou zařízení, kde by v takovém případě byly ohroženy lidské životy - tedy nemocnice. Krizové plány mají vypracované i dodavatelé energií, letecké dispečinky, ale také banky.

Náhradní řešení fungování pro případ nouze by však měly mít všechny firmy, jejichž provoz závisí na informačních technologiích. Celá řada firem už bez nich v současné době prakticky nemůže fungovat.

"Třeba firma podnikající na internetu se již po několikahodinovém výpadku stává v očích zákazníků nedůvěryhodnou. Konkurenční firmy přitom nabídnou obdobné služby jen pár on-line odkazů dále. Nouzový scénář přitom může nastartovat i banální událost jako třeba překopnutý komunikační kabel či prasklá vodovodní trubka, která zatopí místnost s firemními servery," varoval Martin Rus.

Zájem roste, ještě se naučit aktualizace

Zdá se však, že v poslední době se majitelé firem "probouzejí". Zájem o krizové scénáře, které umožní firmě fungování i po nějaké nenadálé události, roste. Bohužel pro firmy často až poté, co je nějaká nehoda nebo živelní pohroma postihne.

"Manažeři si do té doby odmítají spočítat, kolik by je výpadek provozu mohl stát. Kolikrát se po úvodní analýze odhadu rizik zhrozí, že třeba jednodenní výpadek by je mohl stát milion korun a po třech dnech by byli na hranici bankrotu," upozornil Rus.

Ani to, že firma krizový scénář má, ale neznamená, že je plně chráněná. Po nějaké době ostražitost poleví a scénáře pak často končí na dně šuplíku některého z ředitelů. Experti však upozorňují, že bez aktualizace a pravidelného testování jsou krizová opatření k ničemu.