Praha - Krabička cigaret by v Česku měla stát nejméně dvě stovky, počet kuřáků tak mírně klesne. A pokud ne, stát alespoň více vybere, myslí si Hana Ross z American Cancer Society, která se zaměřuje na ekonomiku tabáku. Své názory prezentovala tento týden v Praze spolu s dalšími odborníky.
"Nutné náklady spojené s negativními dopady kouření v České republice zdaleka přesahují příjem z tabákových daní," říká americká ekonomka českého původu. Doplňuje ji Florence Berletti-Kemp z organizace Smoke-Free Partnership, podle níž přijdou vyšší příjmy z tabákové daně státní pokladně v době krize pouze vhod.
Vyšší daň je podle Ross nutná hlavně proto, aby se dopady kouření vůbec zaplatily. Českou společnost nyní podle jejich slov stojí kuřáci 100 miliard korun ročně, za každého kuřáka přitom poplatníci dají 30 tisíc korun ročně.
Ceny cigaret by tedy měly začínat na dvou stech korunách a následně se ještě zvyšovat, nastiňuje ekonomka. Jako ideální příklad uvádí Nový Zéland, kde má krabička cigaret do roku 2020 stát 100 dolarů (1999 Kč).
Nereálné, reaguje ministerstvo
Podle ministerstva financí je ale podobný krok nereálný a státnímu rozpočtu by prakticky nepomohl. "Pokud by nejlevnější cigarety měly stát dvě stě korun, znamenalo by to více než trojnásobné zdražení," upozorňuje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Ačkoliv je poptávka kuřáků spíše neelastická - což znamená, že mírné zdražení na množství cigaret, které si dopřejí, příliš velký vliv nemá - podobný pohyb ceny by se na jejich spotřebě projevil.
"Tímto opatřením by došlo k totální devastaci trhu s tabákovými výrobky a rovněž k výrazným výpadkům v příjmech státního rozpočtu, protože jen malá část kuřáků by byla schopna si za takovouto cenu cigarety koupit," myslí si Jakob.
Lidé by podle něj úplně kouřit nepřestali, začali by ale například více nakupovat v cizině - především v Polsku, kde se nyní platí ještě nižší sazba než v ČR. "Prudké zdražení by přineslo masivnější přechod k nejlevnějším značkám, využívání řezaného tabáku a silný nárůst černého trhu," shrnuje mluvčí ministerstva.
Kolik si kdo koupí cigaret
Jak také Hana Ross zdůraznila, Česko patří v Evropské unii mezi země, které za tisíc cigaret vybírají nejméně. V našem případě se jedná o 83 eur, méně mají například Litva (65 eur) nebo Maďarsko (67 eur). Tato čísla ale úplně nevypovídají o kupní síle obyvatelstva.
Vezměme si data eurostatu o průměrné čisté mzdě v jednotlivých zemích EU a průměrné ceny krabičky cigaret, které shromažďuje například Poradní výbor pro irské tabákové výrobce (ITMAC).
Zjistíme, že průměrný Čech si za to, co dostane každý měsíc po zaplacení všech odvodů, koupí 192 balíčků. Řek si jich může dovolit 211, Španěl 341, Ital 347, Dán 409 a Němec dokonce 424.
V Česku přitom podle webu ministra zdravotnictví činí minimální daň z jedné cigarety 2,1 Kč, v Německu se jedná o 4,2 Kč, ve Francii o 5,16 Kč.
Ochota nakupovat dráž by se měla využít
Na samotnou spotřebu a zdraví obyvatelstva ale vyšší zdanění zásadní dopad nemá - důvodem je již zmíněná nízká elasticita poptávky kuřáků.
Právě to však podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera dává státu volné pole pro navyšování cen. "Již dříve byli kuřáci vystaveni podobnému šoku," píše ministr na svých internetových stránkách.
Připomíná, že mezi lety 1989 a 1993 se cena zdvojnásobila, mezi lety 2006 a 2010 pak nárůst přesáhl 60 procent. Celkově se do roku 2010 cena referenční krabičky zvýšila ze 14 na 74 korun. Na podzim 2011 se podle údajů ITMAC mělo jednat již o 87 Kč.
Jak je to v Česku s kouřením v hospodách a na zastávkách:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Je pro vás těžké odvykání kouření?
