Praha - Vysokoškoláci mají ohledně své vysněné práce jasno. Nejvíce se jich po skončení školy vidí v České spořitelně, v ČEZu, Deloitte nebo rovnou u Googlu - alespoň podle průzkumu České studentské unie.
Po promoci se ale někteří vracejí tvrdě na zem a pak mezi sebou bojují o místo recepční nebo práci asistenta. Jak ukázala data společnosti LMC, která v Česku provozuje pracovní portál Jobs.cz, právě u těchto absolventských pozic je v posledních třech letech největší přetlak.
Obsazují místa lidem s maturitou
Orientačně: pokud se objeví nabídka místa na recepci, odpoví na inzerát v průměru 187 osob. Jelikož na Jobs.cz vyšlo v prvním pololetí 152 podobných nabídek, lze tedy zjednodušeně říci, že Češi poslali celkem 28 424 "přihlášek" na tuto práci.
Atraktivita pozice přitom roste - ve stejném období loni odešlo jen 26 055 odpovědí, v první polovině roku 2010 jich bylo přes 24 tisíc. Zároveň se zvyšuje průměrný počet odpovědí na jeden inzerát - před třemi lety jich bylo "pouze" 129.
"Je to obecně práce, kterou lze získat nejsnadněji," myslí si analytik LMC Tomáš Dombrovský. Kvalifikace tu podle něj nehraje roli, důležitá je většinou angličtina, schopnost psát na počítači a reprezentativní vystupování. "Vysokoškolák má tu výhodu, že vypadá v očích zaměstnavatele schopněji," doplňuje Dombrovský.
Následují asistentské pozice, kde se o jedno místo "pere" 114 zájemců. Trojici uzavírá fakturant, zde na každou nabídku odpoví v průměru devadesát lidí.
"Nutné je vzít v potaz i to, že žádanější zaměstnavatelé obdrží několikanásobek reakcí oproti méně známým a žádaným firmám. To znamená, že velká firma na pozici recepční nezřídka obdrží stovky, někdy i kolem tisícovky reakcí," říká Dombrovský.
U většiny těchto nejpopulárnějších pozic podle něj požadují firmy alespoň středoškolské vzdělání. "Značnou část však obsazují vysokoškoláci, kteří jsou ochotni psát za mzdy středoškoláků," zdůrazňuje.
Na jaké humanitní a ekonomické pozice se absolventi hlásí |
||
| Profese | Počet reakcí na jeden inzerát | Počet inzerátů |
| Recepční | 187 | 152 |
|---|---|---|
| Asistent/ka | 114 | 524 |
| Fakturant/ka | 90 | 150 |
| Pracovník back office | 76 | 459 |
| Administrativní pracovník | 74 | 1160 |
| Účetní | 66 | 135 |
| Bankovní poradce | 66 | 233 |
| Obchodní asistent/ka | 65 | 609 |
| Account Manager | 52 | 283 |
| Manažer prodejního týmu | 51 | 235 |
| Pracovník call centra | 49 | 853 |
| Finanční analytik | 49 | 138 |
| Obchodní zástupce | 48 | 1203 |
| Asistent v médiích, reklamě, PR | 46 | 98 |
| Marketingová komunikace | 45 | 187 |
| Prodejce po telefonu/Telesales | 43 | 440 |
| Direct Marketing | 40 | 112 |
| Finanční poradce | 37 | 341 |
| Pracovník help desku | 36 | 295 |
| Realitní makléř | 27 | 169 |
Zdroj: LMC; období: první pololetí 2013
Podle dat LMC převažuje mezi inzeráty na humanitně nebo ekonomicky zaměřené pozice práce obchodního zástupce. V prvním pololetí tohoto roku vypsaly firmy 1203 inzerátů. To potvrzují i data pracovní agentury Manpower nebo Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
"Mnoho lidí nezvládne náročnost a posléze odchází jinam. Proto je neustálá poptávka po zaměstnancích," říká Ivan Špirakus z prezidia Asociace českých pojišťovacích makléřů.
Lidé tuto pozici po krátké době opouštějí hlavně proto, že neuspějí ve dravé konkurenci, nenajdou v sobě dostatečně velkého obchodního ducha nebo se nezvládají učit novinky a zákony, které se na pojišťovacím trhu objevují. Z toho důvodu firmy neustále hledají nové spolupracovníky.
Boj o techniky
Podniky, které poptávají technicky zaměřené absolventy, zatím s přetlakem zájemců problém nemají. Nejvíce odpovědí přijde v průměru na nabídku práce "operátor výroby", a to 77.
Na nejčastěji inzerovanou pozici programátora (za leden až červen se objevilo 639 takových nabídek) odpoví v průměru osm lidí, společnostem, které shánějí na internetu strojní inženýry, přijde na jeden inzerát zhruba deset odpovědí.
Pokud přitom na jeden inzerát zareaguje méně než deset lidí, tak už jde podle Dombrovského o těžko obsaditelnou pozici. "Neb mezi reakcemi je vždy i část těch, které nevyhovují požadavkům," vysvětluje.
Na jaké technické pozice se absolventi hlásí |
||
| Profese | Počet reakcí na jeden inzerát | Počet inzerátů |
| Operátor výroby | 77 | 105 |
|---|---|---|
| Správce operačních systémů a sítí | 29 | 164 |
| Project Manager (různá zaměření) | 29 | 269 |
| Support IS | 24 | 146 |
| Elektrotechnik | 23 | 140 |
| Správce aplikačního SW | 20 | 145 |
| Kvalitář | 19 | 129 |
| IT analytik | 17 | 279 |
| Projektant | 15 | 127 |
| Databázový specialista | 15 | 147 |
| Technik ve strojírenství | 14 | 170 |
| Technolog výroby | 14 | 123 |
| Elektroinženýr | 14 | 200 |
| Konstruktér | 11 | 347 |
| Strojní inženýr | 10 | 284 |
| Pracovník výzkumu a vývoje | 10 | 147 |
| SW architekt | 10 | 166 |
| Technolog ve strojírenství | 10 | 153 |
| Vývojový inženýr | 8 | 175 |
| Programátor | 8 | 639 |
Zdroj: LMC; období: první pololetí 2013
Nepoměr odpovědí na humanitně a technicky zaměřené pozice potvrzuje, že absolventi sociálních věd, filozofie či ekonomie končí mnohem častěji v jiném oboru, než studovali.
"Berou za vděk jakoukoliv prací, často pak vytlačují středoškoláky," říká Dombrovský. Začít kdekoliv, třeba na recepci, je podle něj u humanitního zaměření nutné - bez potřebné praxe totiž není šance posunout se dál, například k práci, která bude odpovídat vysokoškolskému vzdělání.
Ačkoliv LMC na tento trend upozorňuje dlouhodobě, humanitně zaměřené programy zůstávají podle jejího výzkumu nejatraktivnější. Na jaře 2013 chtělo společenské vědy studovat 19 procent středoškoláků, ekonomii a management pak 18,3 procenta.
"Mladí lidé si vybírají podle zájmu a atraktivnosti oboru. Láká je relativně nižší náročnost studia, naopak náročnost technických oborů je odrazuje," vysvětluje Dagmar Brožová, která přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Jak ale dodává, není se čemu divit. "Vždyť například matematika není povinným maturitním předmětem a výbava některých maturantů matematickými dovednostmi je více než skromná. Pak jim ani nic jiného, než se pokusit o společenskovědní studium, nezbývá," říká Brožová.
