Brno - Úřady na severu Čech podle nové zprávy veřejného ochránce práv tolerují protiprávnost a stále vycházejí vstříc vlivnému podnikateli Patriku Oulickému.
Ten si načerno v chráněné krajinné oblasti České středohoří postavil bazén, tenisový kurt nebo obrovskou příjezdovou bránu a úřady už rok a půl nepodnikají nic, co by situaci řešilo.
Případ Oulický je podle kanceláře ombudsmana jedním z dokladů, jak se v Česku kvůli liknavému postupu úřadů vyplatí stavět načerno.
Oulický není sám
Jsou i další podobně příběhy. Například se už od roku 2002 táhne případ nepovolené stavby Penzionu Regina v Praze 10, déle než čtyři roky trvalo projednávání nepovolených stavebních změn rodinného domu v obci Jistebník v Moravskoslezském kraji.
Naopak - ukázkový zásah předvedli úředníci z Blanska, kteří podali trestní oznámení na majitele solární elektrárny v Ráječku, která se stavěla bez povolení a stavební úřad také okamžitě zahájil řízení o odstranění stavby.
To, že se v Česku staví načerno velmi často, dokazují statistiky.
"O vysokém počtu černých staveb svědčí i zjištění ochránce, který v roce 2009 požádal kraje o vyčíslení předpokládaných nákladů na výkon všech rozhodnutí (včetně odstranění černých staveb). Pokud by měla být všechna rozhodnutí vykonána (a černé stavby odstraněny), bylo by nutné vynaložit na to částku 1,3 miliardy korun (údaj z dubna 2009)," uvedla zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
Podle ní je případ stavby Patrika Oulického alarmujícím selháním stavebního úřadu Ústí nad Labem a Krajského úřadu Ústeckého kraje. Úřady zatím nechtějí stanovisko veřejného ochránce práv komentovat.
Servilní přístup úřadů
Oulickému, který jednoznačně porušil zákon, už podle Seitlové úřady prodloužily lhůtu na podání žádosti o dodatečné povolení staveb na rok a půl.
"Celou dobu je přitom evidentní, že nepovolené stavby jsou v rozporu s územním plánem a zastupitelstvo obce Řehlovice žádosti stavebníka o změnu opakovaně zamítlo. Není možné, aby orgány státu takto benevolentně, až servilně přistupovaly k někomu, kdo nerespektuje zákony," uvedla Seitlová.
"Dosavadní vývoj případu může působit navenek tak, že úřady i stavebník doufají, že se někdy v budoucnu podaří územní plán změnit ku prospěchu stavebníka, tedy že se nepovolené stavby dostanou do zastavitelného území a bude možné je dodatečné povolit," uvedla Seitlová.
Veřejný ochránce práv proto v souladu se stavebním zákonem znovu žádá o vydání zákazu užívání staveb.
Jeho porušením se pak stavebník vystavuje riziku trestního stíhání pro maření úředního rozhodnutí.
