Praha - Ministerstvo financí stále neví, jestli je 1,5 miliardy korun za kilometr "soukromé dálnice" postavené formou PPP projektu a po 30 let udržované soukromou firmou moc, nebo ne.
Ministr Kalousek deníku Aktuálně.cz alespoň slíbil, že to brzy zjistí.
Jde přitom o dost zásadní věc. Do roku 2025 chce totiž ministerstvo dopravy touto formou postavit 346 kilometrů nových dálnic, na které má příštích 40 let padnout polovina ročního státního rozpočtu - 522 miliard korun.
Někteří kritici přitom považují PPP projekty za ideální recept, jak v korupcí prolezlé východní Evropě zamaskovat předražení staveb a ještě to v EU nevykázat jako státní dluh, který tamní úřady ostře sledují.
Odkaz Bártovy superstrategie
Plusy a mínusy PPP
- PPP je zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnerships) a ve světě se běžně používá.
- PPP projekty využívají zdrojů a schopností soukromého sektoru pro zajištění veřejné infrastruktury nebo služeb. Pro uskutečnění PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost.
- Například na Slovensku staví 52 kilometrů rychlostní silnice R1 za 1,7 miliard euro konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika. Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
- Pro stát je to způsob, jak postavit nákladnou infrastrukturu, aniž by musel okamžitě vyplatit velkou sumu. Pro investora zase atraktivní forma bezpečné investice se solidní návratností.
- Ďábel je ale skrytý v detailech a například Slovensko nakonec plán stavby dálnice D1 formou PPP pro nevýhodnost zrušilo.
Plán rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2025, který s masivní výstavbou prvních PPP dálnic u nás počítá, je známý pod přezdívkou "Bártova superstrategie".
Nový ministr dopravy Radek Šmerda po svém jmenování řekl, že tuto koncepci, na jejíž tvorbě se podílel, měnit nehodlá. Dobu svého působení v úřadu odhadl na půl roku, během kterého chce superstrategii předložit vládě ke schválení.
Dokument plánuje formou PPP postavit a opravit silnice R1, R35 a dálnice D3 a D1. Podle splátkového kalendáře zaplatí stát za stavbu a údržbu navrhovaných PPP silnic a dálnic do roku 2054 celkem 522 miliardy korun. Kilometr takové dálnice přijde tedy státní pokladnu na 1,5 miliardy korun.
"Příliš optimistický" harmonogram
Vypátrat, co si o této ceně ministerstvo financí myslí, však není zrovna snadné. V poznámkách, které Kalouskův resort k Bártově superstrategii poslal v rámci vládního připomínkovacího kolečka, totiž mnoho vodítek není.
Ministerstvo financí pouze označuje harmonogram PPP projektů, podle kterého má vůbec první soutěž na rozšíření 160 kilometrů D1 začít už letos v červnu, za "optimistický."
Co si ale myslí o ceně dálnic, které má konsorcium soukromých firem postavit a 30 let udržovat, zatímco stát jim to postupně splácí, už tak jasné není.
Ministerstvo financí pouze žádá "vypracovat zjednodušené multikriteriální hodnocení dopravních staveb včetně návrhu finančního zajištění". Na základě toho chce pak "vyhodnotit, zda je vhodné realizovat uvedené projekty formou PPP."
Kalouskův úřad také upozorňuje, že hlavním důvodem stavby PPP projektů by měla být efektivnost a ne samotný fakt, že náklady na ně se evropským úřadům nevykazují jako státní dluh.
Cenu nezpochybňujeme, není s čím srovnat.
"Smyslem citovaných připomínek nebylo zpochybnit kvalitu navržených PPP projektů ani cenu za kilometr nově budované dálnice," vysvětluje však mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Cílem bylo podle něj pouze požádat resort dopravy, aby mezi projekty vybral ty nejdůležitější a zvážil, jak je nejlépe zaplatit - zda přímo z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, úvěru či dluhopisu, nebo právě formou PPP.
Na přímou otázku, zda je tedy cena 1,5 miliardy za kilometr PPP dálnice vyplývající z "optimistického" harmonogramu adekvátní nebo ne, už ale ministerstvo přiznalo jistou bezradnost.
"Nejsou známy detaily jednotlivých PPP projektů, dosud žádný úsek dálnice u nás touto formou nebyl realizován. Není tedy s čím objektivně srovnávat," vysvětlil mluvčí Jakob.
Kalousek: "Spočítáme, porovnáme"
Aktuálně.cz se proto přes dva týdny pokoušelo získat odpověď přímo od ministra financí. "Provedeme analýzy a mezinárodní srovnání," řekl nakonec Aktuálně.cz Miroslav Kalousek (TOP 09).
Ministerstvo dopravy argumentuje tím, že v ceně je nejen inflace za tři dekády, ale i stejně dlouhá údržba, takže stát po desetiletích užívání dostane dálnici jako novou.
Kritici PPP projektů, jako například někdejší slovenský konzultant Světové banky Juraj Mesík, ale tvrdí, že privátní konsorcia disponují lepšími právníky a vyjednají tak vždy podmínky, které jsou pro stát nevýhodné.
Praxe v nejbližším okolí zatím potvrzuje spíše Mesíkův výklad.
Nezdarem skončil jak první pokus o velký český PPP projekt v areálu Ústřední vojenské nemocnice v gesci ministerstva obrany, tak plán slovenské dálnice D1. V prvním případě český stát čelil v případě odstoupení od nevýhodné smlouvy miliardové pokutě, v druhém slovenský stát projekt pro jeho cenovou nevýhodnost a podezření z korupce raději rovnou zrušil.
