Česko není černým pasažérem krize, musí ale víc šetřit

Karel Toman
8. 10. 2009 22:29
Světová banka chválí Janotův úsporný balíček, opasky se ale musí utáhnout více
Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Istanbul - Světová banka na svém jednání v tureckém Istanbulu označila úsporný balíček českého ministra Eduarda Janoty za "rozumný krok".

Česko ale podle bankéřů musí šetřit ještě více.

"Shodli jsme se, že tato úsporná opatření představují první etapu řešení problému a že střednědobým cílem je snížení podílu deficitu na HDP pod tři procenta," reagoval Janota.

Připomněl tak středeční varování Evropské komise, že Česko má mezi státy sedmadvacítky zvlášť vysoký rozpočtový schodek. Letos nejspíš přesáhne sedm procent HDP. Příští rok dosáhne i s Janotovými opatřeními 5,5 procenta. Bez balíčku by ale opět překročil sedm procent HDP. Schodky se sčítají a dluh státu závratně roste.

Pochvala od Světové banky proto není k zahození. Kromě problémů s rozpočtem totiž nad Českem visí obvinění, že se v Evropě chová jako černý pasažér krize.

Na první pohled to tak skutečně vypadá, ekonomové to ale vidí jinak.

"Černý pasažér" na cestě do šrotu

Šrotovné u našich sousedů končí a Česko na něm zjevně vydělalo. Vláda Jana Fischera ho zatím odkládá, přestože ho schválil parlament. A do toho ještě Janotův balíček českou ekonomiku napřesrok místo "šrotovací stimulace" naopak úsporami o 68 miliard podváže. Podle různých odhadů o 0,6 až jedno procento HDP. Místo růstu o 0,3 procenta tak ministerstvo financí věští české ekonomice příští rok stejně velký propad.

(Text pokračuje pod grafikou)

"Česká republika se stala v evropském automobilovém průmyslu černým pasažérem, který se veze zadarmo a těží z opatření a podpor poskytovaných v ostatních zemích," napsalo už v březnu Sdružení automobilového průmyslu ve zprávě ze své valné hromady.

Důvody pro šrotovné se tak zdají rozumné. Automobilový průmysl totiž tvoří třetinu celého českého průmyslu. Auta nebo náhradní díly k nim tvoří pětinu českého exportu. Výsledky automobilky Škoda citelně ovlivňují výši celého českého HDP.

"To je vyděračská argumentace automobilové lobby," shrnuje ale hlavní výtku vůči teorii černého pasažéra analytik banky Patria David Marek: automobilky nejsou v krizi samy. Mimoto si Česko šrotovné zkrátka nemůže dovolit.

Krize přišla zvenčí, zvenčí i odejde

"Kdybychom se chovali zodpovědně před krizí, mohl by ministr Janota vydávat místo úsporného balíčku balíček stimulační," tvrdí Marek. "Nyní se musí bohužel škrtat, abychom minimalizovali riziko případných krizí spojených s příliš velkými deficity. A to i za cenu vyšší nezaměstnanosti a pomalejšího růstu," dodal.

Nekontrolovatelný růst dluhu by podle Marka časem vedl ke kolísání měny, prodražení obsluhy státního dluhu a nakonec i dražšího půjčování peněz pro firmy a nás všechny. "Stimulace agregátní poptávky pomocí výrazných fiskálních injekcí proto není možná," souhlasí i závěrečná zpráva protikrizového týmu NERV v části o ekonomikách střední a východní Evropy.

(Text pokračuje pod fotogalerií)

Krize navíc podle NERVu přišla do Česka zvenčí a zvenčí i odejde. I kdyby se proto vláda téhle malé ekonomiky rozhodla kvůli stimulačním balíčkům zadlužit, "bude dopad potenciálních fiskálních injekcí na hospodářský růst nejistý".

S rukama v klíně přitom vláda nesedí. Místo stimulace poptávky, která je v podobě šrotovného nebo třináctých důchodů "víc vidět", protože dává lidem peníze k utrácení, se zaměřila na méně nápadnou stimulaci nabídky - úlevy firmám.

Na boj s krizí dala vláda 80 miliard

Podle Marka tak česká vláda stimulovala loni a letos českou ekonomikou celkem 80 miliardami navíc. Polovina z toho podle něj sice neměla přímý vztah k řešení krize a byla přijata už dřív. Vláda je pak za protikrizová opatření jen vydávala. Dalších 40 miliard ale podle něj šlo vysloveně na boj s krizí právě podle doporučení NERVu.

To jsou oni: Topolánkův NERV
To jsou oni: Topolánkův NERV | Foto: Ondřej Besperát

Aby se nemusely zastavit stavby dálnic, vydala navíc vláda státní dluhopisy. Letos za 8,35 miliardy, příští rok chce na dálnice dát z dluhopisů 11,65 miliardy. Za dluhopisy se navíc v době, kdy nešly příliš na odbyt, zaručila Česká národní banka, která od srpna 2008 do května 2009 snížila sazby o 2,5 procentního bodu ve snaze zlevnit úvěry.

Roli stimulace poptávky tak za těchto okolností podle NERVu sehrávají tak zvané automatické stabilizátory - tedy státní výdaje na důchody, dávky a podporu v nezaměstnanosti. Právě ty byly ale v "nezodpovědné minulosti" nastaveny tak štědře, že vedly ke schodkům i v dobách, kdy ekonomika rostla tempem 6 % HDP za rok.

Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), na kterém Janota podle tiskového odboru ministerstva financí svou pochvalu dostal, se konalo od úterý do středy v tureckém Istanbulu. Kromě Janoty, který je guvernérem SB za Česko, se ho účastnil i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Ten je zároveň guvernérem MMF za Česko.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy